Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nově objevená opice má dvě jména: Paviánec kipunji a Štěkna rozcuchaná

  7:05aktualizováno  7:05
Opice Rungwecebus kipunji objevená teprve v roce 2003 dostala český název Paviánec kipunji. Vybrala ho odborná porota v rámci posluchačské ankety pořadu Meteor Českého rozhlasu.

Rungwecebus kipunji | foto: Český rozhlas

Tříčlenná odborná porota vybírala z 1 234 SMS, které v průběhu soutěže přišly do Českého rozhlasu. Výherkyně Kateřina Tláskalová ze Zbirohu za svůj název Paviánec kipunji mimo zájezd do Tuniska získala i certifikát o autorství českého názvu primáta Rungwecebus kipunji.

Žijí ve dvou tlupách

Štěkna

Rungwecebus kipunji

Mimo hlavní hlasování probíhala i soutěž o nejvtipnější název. Tady se nejlépe umístila Hana Svobodová, která navrhla název opice Štěkna rozcuchaná. "Připomíná mi skutečně žižkovskou pavlačovou drbnu," prohlásil porotce Miloš Anděra. Hana Svobodová dostala obraz výtvarníka Štěpána Mareše.

Mangabejové horští (Rungwecebus kipunji), kterým se podle domorodého názvu říká kipundži, jsou necelý metr vysoké opice s dlouhou hnědou srstí, tmavě zbarvenou tváří a nápadným chomáčem srsti na hlavě. Žijí na stromech v odlehlých pralesích Tanzanie a jejich celková populace asi 1 100 zvířat je rozdělena do dvou izolovaných skupin, které od sebe dělí vzdálenost 400 km. Právě fragmentace populace patří k důvodům, proč se opice kipundži už v roce 2006 ocitly na seznamu kriticky ohrožených druhů.

Kipundži jsou velmi plaché opice a veškeré poznatky o jejich životě až dosud pocházely z řídkých pozorování a několika málo jedinců nalezených v pastech farmářů. Studium tohoto materiálu nicméně ukázalo, že kipundži představují samostatný rod i druh opic. Další zkoumání DNA izolované z opičího trusu tento status potvrdilo, ale vědcům z Wildlife Conservation Society zároveň způsobilo malý šok.

Zkřížily se s paviány

DNA opic z obou izolovaných populací se totiž u příslušníků stejného druhu neshodovala, přestože to vědci předpokládali. Důvodem je, že v genetickém materiálu větší populace se vyskytují fragmenty DNA paviánů. Nečekaný objev vnesl jasno do ochranářských priorit. DNA paviánů se vyskytuje u větší populace, ve které žije asi 1 000 zvířat. V DNA zvířat z druhé populace, která čítá pouhých 100 opic, vědci žádné známky křížení s paviány nenašli.

Rungwecebus kipunji

Jestli je dědictví paviánů důvodem početní převahy jedné populace nebo jen pozůstatkem její evoluční historie, zatím podle nelze říct. Odlišnost obou populací je ale v každém případě důvodem, proč by obě dvě měly být zachovány do budoucna. Zároveň to znamená, že přesun zvířat z jedné populace do druhé nemusí být možný.

Rungwecebus kipunji

Rungwecebus kipunjiJedná se o nový rod primáta objevený teprve roku 2003. Původně se vědci domnívali, že se jedná o příbuzného mangabejů. Opice má dlouhou srst hnědé barvy. Umožňuje jí přečkat chladné období.

Ekologie a rozšíření

Tento druh se vyskytuje ve vlhkých horských lesích mezi 1 300 a 2 450 m n.m., a to ve dvou izolovaných, 350 km od sebe vzdálených populacích v jižní Tanzánii.

Menší z nich (Ndundulu) čítá asi 75 kusů (nanejvýš 200 kusů) na území menším než 7 km2. Pravděpodobně není trvale životaschopná.

Větší populace obývá Mt. Rungwe v pohoří Udzunwa (tj. společná oblast výskytu s kombou 'mountrungweskou'). Čítá asi 1 042 jedinců, je ale fragmentovaná do několika izolovaných subpopulací

Příčiny ohrožení

Hlavní hrozbou je ztráta a fragmentace habitatu. Část větší populace (Livingstone) byla začleněna do Národního parku, samotná hora Rungwe je však nadále chráněna jen jako vodohospodářská oblast. Navíc hrozí odlesnění koridoru mezi Mt. Rungwe a Livingstone

Status a ochrana

Kriticky ohrožený druh. V letech 2006 a 2008 zařazen do seznamu 25 nejohroženějších primátů. Není chován v zajetí.

Autoři:




Nejčtenější

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Unikátní sbírka karlovarských lázeňských pohárků, kterou spravuje Lukáš Lojín,...
Rodina má dva tisíce lázeňských pohárků, zaujaly i tým Guinessovy knihy

Když v roce 1951 kupoval karlovarský balneolog Jaroslav Dolina za tehdejších pět korun československých první karlovarský lázeňský pohárek, nemohl tušit, že...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Malá akumulátorová pila je určena pro drobné práce kolem domu.
Bude na zahradách vládnout akutechnika? Její výsledky jsou stále lepší

Ještě před pár lety se zdálo, že akumulátorové zahradní stroje jsou jen drahou variantou pro několik nadšenců. Ale teď se ukazuje, že výkony se zvedají a...  celý článek

Další z rubriky

Letošní velbloudí přírůstek, díky kterému lze od jeho matky ochutnat vysoce...
Velbloudí máma pečuje o tucet korábů pouště, přestože koušou a plivají

Dokážou na vás nepěkně plivnout a když jim geny zavelí, tak i kousnout. Zároveň ale umí rozdávat klid a pohodu. Velbloudi jsou si zkrátka vědomi své...  celý článek

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští...
Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského, což se dosud nikde ve světě nepovedlo. Mládě se narodilo 1. května v chovné stanici na...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.