Soutěže o návrh stavby nového pavilonu goril vypsané na konci loňského června, se zúčastnilo celkem patnáct architektonických ateliérů. Všechny tyto návrhy (včetně podrobných půdorysů) si lze prohlédnout v konírně Trojského zámku až do neděle 18. ledna (každý den od 10 do 16 hodin) i v naší fotogalerii.
Proč se je potřeba postavit pro gorily nový pavilon?
Návrhy nového pavilonu |
Otázka nutné výstavby nového pavilonu, v němž by tito vzácní lidoopi nebyli v Zoo Praha už nikdy ohroženi povodní, přišla na pořad dne během předloňských červnových povodní (více informací o rizicích v článku zde). Po 11 letech od smrtící povodně v srpnu 2002 (tehdy bylo nutné gorily z pavilonu evakuovat a o život přišel samec Pong) byly totiž životy pražských goril v červnu 2013 opět v ohrožení.
Voda tentokrát sice nebyla tak vysoko, ale v expozici goril přesto vystoupala do výšky zhruba 470 centimetrů. Naštěstí stačilo přesunout pět dospělých zvířat (samce Richarda bylo nutné uspat, což vždy znamená riziko, více čtěte zde) a dvě mláďata do povodňové věže, kde všichni strávili na velmi omezeném prostoru téměř tři týdny, což pro ně bylo tak jako tak velmi stresující. Podívejte se na archivní video, jak v pražské zoo situaci v červnu 2013 zvládali:
14. června 2013 |
Stávající Pavilon goril sice není starý ani nevyhovující, koneckonců slavnostně otevřen byl teprve v září 2001, bohužel ale stojí v nejnižším místě zoo. Proto je potřeba vybudovat pro gorily nový pavilon v horní části zahrady, podobně jako se tam vybudoval nový pavilon pro slony, což jsou další obtížně evakuovatelná zvířata, více zde. „V případě další velké povodně by evakuace goril byla opět spojena s enormním rizikem, co se týká jejich zdraví i života, a to už nesmíme dopustit. Jinak bychom se museli chovu těchto vzácných zvířat vzdát, přestože patří k našim nejpopulárnějším,“ vysvětlil Miroslav Bobek.
Současně je podle něj nutné zvýšit protipovodňovou ochranu pražské zoo, která je momentálně stále nastavena jen na dvacetiletou vodu. „Přitom i ochrana proti padesátileté vodě by trojskou zoo ochránila před dvěma povodněmi ze tří, které zažila v roce 1940, 2002 a 2013,“ konstatoval ředitel zoo.
Kde bude stát, jak bude vypadat a kde na něj vzít?
Pražská zoo se sice rozkládá na téměř 60 hektarech, ale najít vhodné místo pro nový pavilon goril bylo poměrně složité. Zcela vyloučena byla nejen spodní část areálu, ale i svahy orientované na sever a na západ, kvůli absenci slunečního svitu během podstatné části dne. Jako nejvhodnější se tedy nakonec ukázal poměrně odlehlý pozemek za komunikací na Podhoří, na konci výběhů Afrického domu, pod barokním viničním domem Sklenářka (více v článku zde).
Plus pro gorily i návštěvníkyHlavním kladem i důvodem výstavby nového pavilonu je skutečnost, že pod Sklenářkou gorilám nebude hrozit povodeň. Získají ale také téměř trojnásobné prostory. „Otevřela se nám tak možnost umístit v Praze dvě skupiny goril. Tedy nejen tu naši stávající chovnou, ale i skupinu mladých samců, kteří jsou do chovných skupin neumístitelní,“ vysvětluje Vít Lukáš, kurátor primátů s tím, že chovnou gorilí skupinu vždy tvoří jeden dospělý samec a několik samic s mláďaty, proto samci přebývají. Stávající chovná skupina, čítající pět dospělých goril a dvě mláďata (více zde), získá v novém pavilonu expozici o rozloze téměř 500 m² a venkovní výběh cca 2 tisíce m². Bonusem pro gorily i návštěvníky bude také pestřejší skladba zvířat v novém pavilonu. Vnitřní expozice i venkovní výběh budou totiž gorily sdílet společně s dalšími primáty, konkrétně kočkodanovitými. V doplňkových expozicích by se podle Lukáše měli objevit také další zástupci africké fauny, například plazi, bezobratlí i některý z menších druhů primátů. Prostředí pavilonu by mělo co nejlépe imitovat přirozené prostředí goril, nebude tedy chybět ani typický mokřad. Výrazně si polepší i návštěvníci, kteří získají větší návštěvnický prostor i vzdělávací centrum. „Právě velikost prostoru pro návštěvníky jsme podcenili při projektování současného Pavilonu goril před 17 lety. Netušili jsme, že budou pro naše návštěvníky tak atraktivní,“ konstatuje dnes kurátor Pavel Brandl, pod nějž tehdy Pavilon goril, otevřený v září 2001, patřil. |
Odlehlost místa ale nakonec návštěvníkům přinese bonus v podobě otevření dalšího vchodu do zoo s autobusovou zastávkou, návštěvu trojské zoo tak bude možné zahájit právě u pavilonu goril, přístupného i z cyklostezky vedoucí podél Vltavy. Povede k němu také pěší cesta od Afrického domu, která nabídne nečekané pohledy na výběh žiraf, a lávka od západního okraje Údolí slonů.
Veřejnou architektonickou soutěž na podobu nového pavilonu goril vypsala Zoo Praha ve spolupráci s Českou komorou architektů na konci června 2014, tedy až poté, co projednala se všemi příslušnými úřady základní parametry zadání. Jedním z nich byl i požadavek, že nový pavilon nesmí narušit krajinný ráz stráně pod Sklenářkou, ani dálkové pohledy na tento cenný objekt.
Odbornou porotou anonymně posouzených a vybraných pět návrhů postoupilo do druhého kola a architektonické ateliéry byly vyzvány, aby návrhy zpracovaly do hlubších podrobností. Ani jednomu se přesto nepodařilo stoprocentně splnit nelehké podmínky zadání, proto nakonec nebyla udělena první cena.
Vítězným návrhem se stal projekt architektonického ateliéru ABM Architekti, který se umístil na druhém místě. I proto, že podle předsedy poroty Jiřího Kotka musí vítězný ateliér ve spolupráci s pražskou zoo řadu detailů ještě dotáhnout. Miroslav Bobek na vernisáži všech patnácti návrhů v konírně Trojského zámku přesto pro iDNES.cz konstatoval: „Vítězný návrh splňuje víc požadavků, než jsem očekával, že se podaří, protože zadání bylo velmi komplikované. A že je tam potenciál úspěšně vytvořit atmosféru střední Afriky.“
Třetí cenu získal návrh architektonického studia Mjölk a zvláštní odměnu za vysokou řemeslnou úroveň ateliér Bogle Architects. Nyní přijde na řadu rozpracování vítězného návrhu do podoby prováděcího projektu, vlastní výstavba nového pavilonu goril by měla proběhnout v letech 2016 až 2017.
Vítězný návrh (č. 11, ateliér ABM Architekti, spoluautoři Ing. arch. Petr Bouřil, Ing. arch. Magdalena Nováková, Ing. arch. Filip Fišer a Ing. arch. Marek Dohelský) je vystaven v konírně Trojského zámku do 18. ledna 2015. V podstatě má být zapuštěn do okolního terénu a zasypán vytěženou zeminou. Nezasypaná místa by měla získat mimikry zelení zarostlého skalnatého nebo hliněného svahu.
A zbývá také zcela zásadní věc. Dát dohromady 121 milionů korun. Tato částka zahrnuje kromě pavilonu i vybudování nového vchodu, lávky či napojení na návštěvnické cesty (první vyčíslení nákladů na stavbu nového pavilonu v únoru 2014 činilo zhruba 80 milionů, více zde). Část nákladů zoo plánuje uhradit z investičního fondu zoo a příspěvku magistrátu, část z veřejné sbírky, ve které už se sešlo přes 18 milionů korun. „Reálně bychom potřebovali, aby příspěvek magistrátu činil více než 50 % plánovaných nákladů,“ konstatoval Miroslav Bobek.
Po předchozím úspěšném fundraisingovém projektu s cílem podpořit výstavbu nových prostor pro slony (pro něž byla povodeň v srpnu 2002 také fatální, více v archivní reportáži zde), díky kterému se v průběhu deseti let podařilo nashromáždit od individuálních dárců přes 50 milionů Kč, se pražská zoo rozhodla oslovit veřejnost podobným způsobem i tentokrát.
„Těsně před Vánoci jsme realizovali první kolo fundraisingu a obeslali na 30 tisíc dárců a zatím se nám tímto způsobem sešlo 1,2 milionu korun, za které moc děkujeme,“ přiblížil ředitel pražské zoo. Lidé také mohou přispívat na speciální povodňové konto (číslo 3070207/0100), které zoo zřídila po červnové povodni v roce 2013 a od té doby se na něm sešlo výše uvedených 18 miliónů Kč.
