O kouři, palmovém oleji a Dajácích, co neznají Evropu a touží po mobilu

  0:10
Borneo je v učebnicích i filmech o přírodě popisováno jako zelený ostrov, kde nad pralesními velikány létají ptáci a všude okolo motýli. Jenže toto Borneo s původními obyvateli a jejich kulturou mizí, hlavně kvůli poptávce po levném palmovém oleji. A svět se tváří, že to nevidí.
Původní tropický deštný les, nejbohatší a nejunikátnější ekosystém na světě,...

Původní tropický deštný les, nejbohatší a nejunikátnější ekosystém na světě, pokrývá dnes méně než 6 % zemského povrchu, ale i tak se v něm nachází polovina veškeré organické hmoty světa. Žije zde 90 % z 1,5 milionu dosud známých živočišných druhů. | foto: Hana Svobodová, www.morskezelvy.cz

Článek, který jsme o požárech na Borneu přinesli před pár týdny (čtěte zde) se setkal s takovým ohlasem, že z těchto míst přinášíme vyprávění Češky Hanky Svobodové, která na Borneu a okolních ostrovech žije a pracuje od roku 2012. Její pohled osvětluje problémy s pěstováním palmy olejné a produkcí palmového oleje pro celý svět v širších souvislostech:

Mrtvá krajina a palma z Afriky

Obvykle tu čas trávím na ostrovech kolem Bornea, kde pomáhám mezinárodní společnosti Turtle Foundation v projektu na ochranu mořských želv karet obrovských. Ale teď se těším na výlet.

Na ostrovech se ochranáři dívali na dokumentární film se zmínkou o Dajácích, původních obyvatelích Bornea. „Zajímalo by mě, zda tu ještě takoví lidé jsou a jak žijí,“ řekla jsem znenadání. Jeden z ochranářů se na mě upřeně zadíval a rozhodně prohlásil: „Takhle žije moje babička.“ Bylo jasné, kam se po návratu z ostrovů i s dobrovolnicí Vlastou vydáme. Sním o pralese, krajině zelených kopců, z nichž stoupá pára. Ale Indonésie dokáže překvapit a ne vždy mile.

Současné Borneo v kostce

Konečně jsme z ostrovů zpět na Borneu. Auto skáče sem tam, občas se bojím, že si rozbiji hlavu o střechu. Cesta je dlouhá a děravá. Míjíme zbytky tropického deštného lesa. Na mnoha místech je cítit kouř, ze spálené půdy ční ohořelé pahýly stromů a někde jsou vidět i plameny.

Je období sucha a lidé už řadu týdnů pálí, co se dá. Vzduchem létá popel, škrábe mě v krku, pálí do očí vytřeštěných na hořící stromy. Obě si nasazujeme roušku přes ústa. Vlevo u cesty stojí bagr a okolo jen pařezy. Usměvaví lidé s bambusovými klobouky, které dříve nosili na rýžová políčka, nakládají na velké náklaďáky kmeny ležící teď na zvlněné krajině jako sirky vysypané z krabičky. Obrázek doutnajících pahýlů pokácených stromů se po stranách silnice střídá s nekonečnými plantážemi palem olejných, zatímco na silnici se střídají náklaďáky vezoucí klády dřeva s těmi, které přepravují plody palmy olejné.

Svět jakoby utichl. Krajina je mrtvá. Tato palma je původně z Afriky, ale teď ovládá krajinu Indonésie i Malajsie a rozpíná se každým dnem jako zhoubná nemoc. Jasně, někteří lidé pálí les, aby si tu udělali vlastní políčko se zeleninou, ale to není ani padesátina té plochy.

Nejlevnější palmový olej se podle doktorů rychle přepaluje a vůbec není zdravý. Hlavně že je levný, říkají si zřejmě výrobci potravin, krmiv pro zvířata i kosmetiky. Palmový olej tak najdete v každém třetím výrobku v evropských i amerických supermarketech a snad v každém myslitelném výrobku tady v Asii. Kupování výrobků, které ho obsahují, přispívá k rozšiřování tohoto moru. Bolí mě hlava a chce se mi brečet a není to jen z toho kouře.

Sazeničky palmy olejné. Každá z nich bude pro sebe potřebovat místo na úkor...
Sklizeň na palmové plantáži: nákladní auta svážejí plody palmy olejné, na...
Z plodů palmy olejné se lisuje palmový olej, jeden z nejčastěji používaných...
V Indonesii je dnes obrovský problém koupit jiný než palmový olej. Přestože...

Předjíždíme náklaďák s plody palmy olejné, v protisměru nás míjí další. Konečně plantáže pomalu ustupují. Najednou mě cesta baví, pozoruji obyčejný život. Pasou se tu krávy, kozy. Lidé sedí na terase, hrají šachy, vybírají si vši z vlasů. Dál musíme pokračovat lodí, ale až zítra. Čtu si na verandě. Pod domem se popelí slepice, psi leží schovaní pod autem, které nás přivezlo, a lidé pozorující kapky deště klábosí u kávy.

Jak se z Dajáků vyrábějí tuctoví Indonésané

Míříme do lesa. Začali být slyšet ptáci, okolo proletěl obrovský motýl, na kámen u řeky si sedla vážka. Nastupujeme do loďky. Mangrovy, porosty stromů žijících v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou, jsou plné zpívajících ptáků. Všude bzučí a cvrliká hmyz, stromy jsou porostlé epifyty.

Vykácené mangrovové porosty. Mangrovy jsou jediné stromy, které jsou schopné žít v částečně slané vodě, často je tedy v ústí řek. Vytvářejí jedinečný ekosystém zabraňující erozi, kde žijí specializovaní živočichové, například známý kahau nosatý. Ten se nevyskytuje nikde jinde než v mangrovech na Borneu.

Dajácký kmen Basap žije v jedné z mangrovových zátok. Úsměvem nás vítá paní; vlasy šedivé, občas nějaký zub chybí. Zrovna peče na ohni ryby, vítá se s vnukem a tiše vypráví, že tento bambusový domek jí v 80. letech 20. století dala vláda. „Kde jste bydlela dřív?“ ptám se udiveně. „V jeskyni,“ odpovídá s úplnou samozřejmostí na otázku, která ji zřejmě překvapila. „Bydleli jsme v jeskyni, celý kmen, neprší tam, víte?“ snaží se vysvětlit mi něco, co mi ještě dnes vrtá hlavou.

A rozhovor pokračoval v neopakovatelné atmosféře dál. Stařenka se ptá, odkud jsem. „Zdaleka, z České republiky,“ zní moje odpověď. „Za kolika kopci to je? To asi proto je tvoje indonéština taková divná,“ reaguje paní a mně je jasné, že dál než za pár kopců nevidí a že existenci jiných kontinentů a lidí s jiným mateřským jazykem je zbytečné jí vysvětlovat. „A vy jste dříve v té jeskyni mluvili indonésky?“ ptám se dál. „Ne, to nás naučila až vláda, postavila nám domečky, školu i mešitu. Prý není dobré bydlet v jeskyni.“

Svůj životní prostor a zdroj obživy ztrácejí i tito původní obyvatelé pralesa....
Původní obyvatelé lesa se dnes musí vyrovnat s nuceným kontaktem s civilizací:...
Původní obyvatelé lesa se dnes musí vyrovnat s kontaktem s civilizací. Ať už...
Z pralesa původní obyvatele přemisťují do vesnic, kde kvůli nízkému vzdělání...

Původní obyvatelé lesa se dnes musí vyrovnat s nuceným kontaktem se světem, kterému nerozumí, protože je tak odlišný od nebezpečného, ale spravedlivého prostředí lesa. Nemají vzdělání, takže ani práci, přitom ztratili tradiční způsob obživy.

Stařenka, která ve skutečnosti ani přesně neví, kolik jí je let, najednou otočila. Stěžuje si, že od té doby, co se děti učí indonésky, čím dál častěji odplouvají po řece a jen málokdy se vracejí. S výčitkou se podívala na svého vnuka, ale hned se usmála: „Podívej, co mi ten můj kluk loni donesl z města.“ Šla do skříňky a jako svátost v šátku přinesla obyčejnou plechovou baterku. Abych neurazila, beru ji do ruky jako vzácnost a zkouším, zda svítí. Nejsou v ní baterky, nikdy nebyly, ale i tak ženě připadá, že má v domě poklad, dárek z města.

Plete tašku z ratanu. „Nejdříve donesu z lesa ratan, naloupu ho na tenké proužky, pak polovinu těch proužků v téhle vodě, kde vařím bylinky, obarvím na tmavou a mohu plést,“ popisuje postup a vypráví, že se to snaží naučit i nejmladší vnučku, ale tu prý více zajímá telefon, co jí rodiče přivezli z města. Tak se tedy z jedinečných kmenů vyrábí obyčejní tuctoví Indonésané. Stačí je přestěhovat z lesa do chatrných domků a dát jim vzdělání a náboženství. Cestou zpět k loďce přemýšlím o této výjimečné zkušenosti: právě jsem byla svědkem mizení jedné kultury.

Podívejte se, jaký svět pálením pralesů mizí:

12. listopadu 2015

Když hoří prales, na Borneo nepřiletíte. Ani z něj neodletíte

Trochu prší a my jedeme zpět. Je odliv. Velcí ptáci podobní černým čápům, ale s voletem na krku, a malí makakové hledají škeble mezi kameny. V místech, kde ještě před dvěma hodinami byla voda. To, že se blížíte zpět do civilizace, poznáte snadno: ve vodě plavou plastové odpadky, zelené mangrovy střídají vypleněné břehy, továrny na papír, silnice a obrovské lodě naložené hnědým uhlím. To vše v místech, kde ještě před pár měsíci byly mangrovy. Tyto silnice, továrny, uhlí, palmové plantáže i Dajáci s mobilem, tomu se říká rozvoj. K čemu? Ke zkáze? Proč ti lidé ty lesy pálí? Copak jim nezáleží na vlastním zdraví?

Mgr. Hana Svobodová (1986) v červnu roku 2011 ukončila studium na katedře Ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se zabývala mořskými želvami a příčinami jejich ohrožení. V roce 2004 se v Mexiku zúčastnila projektu na ochranu těchto plazů, v Indii v roce 2006 pomáhala při výzkumu opic hulmanů posvátných, cestovala po Thajsku, Malajsii, Bruneji a Singapuru.

Původní tropický deštný les, nejbohatší a nejunikátnější ekosystém na světě,...
Zooložka Hanka Svobodová žije a pracuje na Borneu a sousedních ostrovech od...

Zooložka Hanka Svobodová žije a pracuje na Borneu a sousedních ostrovech od roku 2012.

V roce 2010 poprvé odjela do Indonésie, kde studovala indonéštinu na univerzitě v Padangu na Sumatře. Pomáhala v několika centrech na ochranu mořských želv po celé Indonésii jako dobrovolník, od března 2014 jedno pomáhá vést na Borneu.

Z přemýšlení mě vytrhl příjezd na letiště po pěti hodinách té šílené cesty autem. Vlasta potřebuje druhý den odletět do Jakarty, večer jí odtamtud letí letadlo domů do Česka. Zaměstnankyně letiště jen otráveně ukáže na oblohu. „Vidíte ten smog?“ Zřejmě se jí celé období sucha už skoro dva měsíce ptají lidé na totéž.

„Poletí moje letadlo?“ Letecká společnost nechce nic slíbit, prostě kouř z hořících lesů, no tak co, Indonésané si dají kafe a cigaretu a počkají, až začne pršet a déšť ohně uhasí.

Jenže Evropané tak čekat neumí. Vlasta je už nervózní, jestli stihne svoje letadlo. Snažím se, aby odletěla prvním letadlem, které poletí, raději nečekat do zítřka. Ale má smůlu, letadla nemohou na letišti kvůli nízké viditelnosti přistávat ani vzlétat. Máme čekat.

Je 10, 11, 12 hodin dopoledne, nakonec musela Vlasta večer zpět do hotelu. Ráno se situace opakovala, čekání, ale pak naštěstí jednomu letadlu nakonec povolili vzlétnout. Bylo to letadlo jiné společnosti, než u které měla Vlasta koupenou letenku, ale asi jim jí bylo líto, do letadla ji dostali. Odletěla.

Odletěla domů a mě pořád škrábe v krku a na čerstvě vypraném tričku mi na šňůře přistál popel. Věřím, že až Vlasta přijede domů, dobře si rozmyslí než koupí cokoli, co obsahuje palmový olej.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

V belgické zoo lev zardousil lvici Mayu z Česka, měl se s ní původně pářit

14. března 2024  18:19

V zoologické zahradě Bellewaerde Park na západě Belgie lev Nestor zardousil lvici Mayu, která...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve vývarech a postupu jejich přípravy?

18. března 2024

Vývar je v kuchyni základ, ostatně už naše babičky tvrdily, že polévka je grunt a maso špunt. A...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nadšenec pro grilování nic nevyhodí. Co najde, přetvoří na gril nebo udírnu

16. března 2024

Dan Kordula je fanda grilování. A nejen to, většinu svých grilů, udíren a dalších prostředků k...

Hlasujte pro nejroztomilejší mazlíčky, vyhrají krmivo pro gurmány za 10 tisíc

1. března 2024,  aktualizováno  15.3 10:01

Rozběhlo se hlasování v březnové anketě, z níž vzejdou nejroztomilejší mazlíci měsíce a tři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za socíku jsme hodně pletli i háčkovali. Abychom ušetřili a měli co na sebe

12. března 2024

Mnoho z nás si jistě ještě dnes vzpomene na dobu, kdy moderního oblečení nebylo v obchodech tolik...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Otevře sklenice, očistí spáry, nabrousí boty. To všechno svede brusný papír

19. března 2024

Kousek ho najdete snad v každé dílně nebo garáži. A to je dobře, nikdy nevíte, kdy budete brusný...

Bydlí u vás třeba chluponožka? Samotářky jsou hmyzem roku, sčítejte hotely

18. března 2024

Včely samotářky jsou volně žijící opylovači, jejichž svět je naprosto fascinující. Zůstávají v...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve vývarech a postupu jejich přípravy?

18. března 2024

Vývar je v kuchyni základ, ostatně už naše babičky tvrdily, že polévka je grunt a maso špunt. A...

Grimasy, úšklebky: Při natáčení pořadu Pohlreich neudržel obličej na uzdě

17. března 2024

Baví vás grimasy Zdeňka Pohlreicha? Tentokrát, v pořadu Česko na grilu, bude mít vedle sebe zdatné...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...