Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O víkendu přitáhly první vlaštovky, jejich přílet lze sledovat na webu

  9:35aktualizováno  9:35
Během uplynulého víkendu dorazily do Česka první vlaštovky. V sobotu 21. března se ve Faunistické databázi České společnosti ornitologické objevila jejich první pozorování.

O víkendu ornitologové zaznamenali nejen přílet vlaštovek (na snímku), ale i skřivanů, čejek, konipasů, drozdů, rehků či prvních čápů. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Tu úplně první vlaštovku obecnou pozorovali členové České společnosti ornitologické dopoledne ve Františkových Lázních, druhá se odpoledne objevila u Kněžických rybníků na Žatecku (více ve faunistické databázi zde).

„Je to nečekaně brzy, tah stěhovavých ptáků mohlo urychlit teplé počasí, které minulý týden v Evropě panovalo. Nedělní ochlazení ale nepřeje ani vlaštovkám, ani dalším hmyzožravým ptákům, protože kvůli nízkým teplotám nebudou mít k dispozici dostatek potravy. Navíc jsou ptáci po dlouhé cestě z Afriky vyčerpaní a potřebovali by rychle obnovit tukové zásoby,“ uvedl Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Vlaštovka obecná

Drobný pěvec hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka, v Praze se jejich největší hnízdiště nachází v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích. Jsou rozšířené po celé Evropě, nalezneme je v Africe, Asii, i v Jižní a Severní Americe.

Hnízdo ve tvaru misky, dovedně slepené z kuliček bláta, si staví obvykle uvnitř hospodářských budov jako chlévy, stodoly či maštale, případně v průjezdech a chodbách domů. Hnízdí dvakrát do roka od května do srpna, samice snáší 3 až 6 vajec. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu.

Ačkoliv si dříve lidé mysleli, že se vlaštovka na zimu zahrabává do bahna, je to dálkový migrant. Táhne rychlostí až 300 km za den, zimovištěm ptáků od nás je jižní část afrického kontinentu (nejvzdálenější nález naší vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky, ze vzdálenosti 8 503 km). K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, opozdilci se objevují až do konce října.

Lidé odedávna věří, že vlaštovky nosí štěstí, staří Slované totiž vlaštovku považovali za posmrtné zosobnění lidské duše. Staří Římané je však považovali za posly špatných zpráv a německý reformátor Martin Luther dokonce za ptáky přinášející zlo.

Kromě vlaštovek již přiletěli například skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci i první čápi, jejichž aktuální pozorování i hnízdění můžete sledovat díky Birds.cz zde

„Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. I v současnosti se pozorování ptáků věnuje právě v tomto období nejvíc lidí,“ konstatuje Vermouzek. Jedna vlaštovka sice jaro nedělá, přesto se nezadržitelně blíží. Krkavci v Zoo Praha už také mají za sebou snůšku, která údajně ohlašuje konec zimy (více zde).

Přílet vlaštovek nesledují ornitologové zdaleka jen u nás, vlaštovka obecná je jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují v rámci kampaně Jaro ožívá děti i dospělí v celé Evropě (pozorování najdete na stránkách www.springalive.net). Vlaštovky totiž patří mezi vybrané posly jara spolu s čápy, kukačkami, rorýsy a vlhami. Kampaň Jaro ožívá organizuje v evropských a afrických zemích BirdLife International, u nás zastoupený Českou společností ornitologickou. Zapojují se do něj tisíce lidí z Evropy, Blízkého Východu i Afriky.

 

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.