Montáž obkladů kovových zárubní jsme si vyzkoušeli společně s montážníky společnosti S-gal.
Obklady kovových zárubní jsou dražší než běžné obložkové zárubně, vyšší cena je daní za to, že není třeba bourat, řezat panel, neudělá se nepořádek v celém bytě. Zatímco za běžnou zárubeň se zaplatí asi 2 500 korun, OKZ (obklad kovové zárubně) je asi o tisíc dražší.
Montovali jsme dvoje zárubně výrobce Sapeli, pracovalo se v postupně rekonstruovaném panelovém bytě v Praze-Modřanech. Na dveře bytu jsme zaklepali před osmou ráno, kolem desáté bylo vše hotové.
Pojďme společně skládat. Kdo si troufne na vlastní montáž, ušetří dalších 1 500-2 000 korun. Tolik se obvykle zaplatí za dopravu a montáž od odborníka.
Krok za krokem
Než budete objednávat nové zárubně, přesně změřte stávající otvor a hlavně tloušťku stěny. Podle toho musí dodat výrobce zárubeň a hlavně šířku ostění na míru tak, aby šlo obě části - nosnou i krycí - do sebe "zaklapnout".
Rozeberte z balení krycí i nosnou část. Začněte nosnou částí, náš montážník opatrně nanesl na seříznuté části disperzní lepidlo. Nanášel jen malou "housenku", aby po přitisknutí obou částí lepidlo nevytékalo na lícovou část. Vybíral lepidlo Parador, které podle jeho zkušeností rychleji schne, lepicími vlastnostmi (a schopnostmi) se ale podle něho neliší od běžných lepidel na dřevo, také by je bylo možné použít.
Jednotlivé části nosné části zárubně spojte takzvaným excentrem. Vložíte ho do předvrtaného otvoru a šroubovákem zajistěte. Do vybrání na ostění zaklapněte sponu. Totéž udělejte i na druhé části zárubně.
Na zamontování závěsů můžete použít imbus přiložený v krabici, náš montážník používá svůj. Závěs si vypodložte 2-3 mm tlustou podložkou, aby se tělo závěsu nedotýkalo úplně i zárubně. Pak si seřízněte pod úhlem 45 stupňů těsnění, zatím do drážky vložte jen kus v horní části zárubně.
Buďte precizní. Jemným smirkovým papírem opatrně zbruste styk jednotlivých smontovaných částí. A nezapomeňte zaslepit otvor určený pro montáž kování. Stejně jako se dohromady spojuje nosná část zárubně včetně ostění, postupuje se i při sestavování krycí části.
Po nasunutí nosné části zárubně se zjistilo, že není možné umístit ji do stavebního otvoru. Pomocí vodováhy řemeslník změřil, že levou část zárubně bude třeba seříznout asi o čtyři milimetry, jinak se pravoúhlosti nedosáhne. Na podobné úpravy používá běžnou přímočarou pilu, ovšem s listem se zuby obrácenými dolů, aby nevyrobil na zárubni otřepy.
Po hrubém naměření vyplňte mezery mezi novou a starou zárubní PUR pěnou. Používá se takzvaná nízkoexpanzní, která zatvrdne, ale přitom se extrémně nerozpíná, nemá tak tendenci zárubeň deformovat. Během půl hodiny zatvrdne. Něž se to ale stane, je čas vytáhnout vodováhu a provést korekce ve všech směrech. Pokud by nebylo vše vyváženo do svislé roviny, dveře by se samovolně zavíraly a mohly by se i špatně dovírat.
Aby se zajistila stabilita otvoru, rozepřel si řemeslník zárubně přesně nařezanými vzpěrami. Pro "sedmdesátkové" dveře věděl, že průchozí šířka je 67 cm. Z druhé strany zárubní pak využil šesti technologických otvorů a naplnil je opět montážní pěnou. Aby zamezil tlaku pěny, umístil další vzpěru i do výše kliky.
Po vypěnění je možné nainstalovat zbytek těsnění, to zároveň zakryje technologické otvory pro vypěnění.
Po zatvrdnutí pěny je možné začistit otvor naklepnutím lícové části zárubně. Není třeba použít hrubé síly, po jemném poklepání se lehce usadí. U zárubně, kde bylo třeba jednu část kvůli pravoúhlosti odříznout, jsme totéž museli provést i u krycí části.
Spáry mezi zárubní a stěnou zatmelte akrylátovým tmelem, který lze později při malování přetírat. Náš řemeslník má vlastní zlepšovák: seřezává si hubičku u kartuše tak, aby se dostal "za roh". To se hodí hlavně tam, kde je zárubeň hodně u zdi a s běžnou kartuší by se tam nedostal.
