Typická česká zemědělská krajina, na snímku Nalžovice u Sedlčan

Typická česká zemědělská krajina, na snímku Nalžovice u Sedlčan | foto: Profimedia.cz

Za naše peníze chceme v republice zdravou krajinu, žádáme po EU

  • 29
Petici Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než 23 tisíc lidí, projednal a podpořil v úterý odpoledne Petiční výbor PSP ČR. V pravý čas. V současné době se v EU rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014 až 2020.

"Naše krajina je čím dál chudší, přitom dnešní podobu krajiny platíme z daní prostřednictvím Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nechceme tedy nic víc, než aby za veřejné peníze vznikaly veřejné hodnoty, a k těm zdravá a pestrá krajina bezpochyby patří. Velmi vítáme, že se Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s tímto naším požadavkem ztotožnil," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, který patří k iniciátorům petice (o petici více zde).

Proč je starost a péče o krajinu potřeba

Důvodem sepsání petice byl pro její iniciátory fakt, že česká krajina čelí mnoha problémům. "Patří mezi ně drastický úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy nebo nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů," vysvětlil ornitolog Vermouzek.

Kampaň můžete finančně podpořit

Kampaň Za obnovu zemědělské krajiny není podpořena žádným grantem ani jiným veřejným zdrojem financí. Podpořit ji můžete finančním příspěvkem na transparentní účet číslo: 2800277111, kód banky 2010, variabilní symbol 65.
(Ke všem darům od 1 000 Kč zašle Česká společnost ornitologická potvrzení o přijetí daru, stačí zaslat adresu dárce, případně IČO a DIČ na e-mail cso@birdlife.cz.)

Největší změny přitom naše krajina podle odborníků prodělala zejména v druhé polovině 20. století, kdy docházelo k rozorávání mezí, odvodňování krajiny nebo k rozorávání nivních luk. Změny ve společnosti po roce 1989 přispěly k poklesu intenzity hospodaření, zejména živočišné výroby, a na mnoha místech vznikaly plochy ponechané ladem.

Situace v zemědělství se stabilizovala až ve druhé polovině 90. let. Významný dopad na hospodaření v krajině měl zejména vstup České republiky do EU v roce 2004 a nástup Společné zemědělské politiky EU. "Jenže i přes proklamativní důraz Evropské unie na ochranu přírody docházelo paradoxně v některých oblastech k další likvidaci krajinných prvků. Navíc se díky dotacím významně podpořila další intenzifikace zemědělství," vysvětluje negativní dopady změn v důsledku politiky EU na podobu naší krajiny Vermouzek.

V současné době se rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro
období let 2014 až 2020. A přestože Evropská komise klade na ochranu přírody a krajiny větší důraz než kdy před tím, odborníci varují před reálnou hrozbou, že nové požadavky nebudou natolik dostatečné, aby nastartovaly pozitivní změny.

"Proto je nutné, aby politici podpořili takové podmínky pro získání zemědělských dotací, které povedou ke skutečnému posílení přírodních prvků v krajině a k zachování dobrého stavu základních zemědělských výrobních prostředků, tedy půdy a vody," vysvětluje Vermouzek, co skupinu českých odborníků k petici motivovalo.