"Skutečně intenzivně jsem začal přírodu fotit v roce 2006, kdy jsem si pořídil první digitální zrcadlovku. A už během prvních pokusů bylo jasné, že si nevystačím se setovým objektivem. Takže mě brzy čekala další investice, koupil jsem objektiv třístovku a konvertor," popisuje "ladění" techniky.
Ledňáček říčníLedňáček říční dorůstá 16–17 cm, v rozpětí křídel měří 24–26 cm a dosahuje hmotnosti mezi 40–45 g. Má zavalité tělo, krátký ocas a končetiny, široká křídla a zhruba 4 cm dlouhý rovný zašpičatělý zobák. V České republice se ledňáček říční vyskytuje celoročně. I přesto, že je jeho populační trend na našem území v posledních letech na mírném vzestupu, stále jej řadíme mezi silně ohrožené a tudíž i přísně chráněné druhy. Na území ČR totiž hnízdí pouze v počtu 300–700 párů, a to maximálně do nadmořské výšky 900 m. |
V té době začal spolupracovat i s Nepomuckým ornitologickým spolkem, který si jako jeden z úkolů vytyčil získat přehled o kolísající české populaci ohroženého ledňáčka říčního. Spolek spolupracuje i s vodohospodáři, aby při úpravě vodních toků nezničili ledňáčkům jejich nory.
Bohumil Mášek něco přes rok spolupracuje i se Záchrannou stanicí živočichů Plzeň, pro kterou fotografuje nejen ptáky, ale i žáby a další živočichy.
"S Karlem Makoněm, který stanici vede, se známe z různých výstav nebo přednášek a pravidelně jim pomáhám s kroužkováním ptáků nebo transfery žab. Takže proč to zároveň i nefotit?" popisuje, jak se kloubí práce s přírodou a fotografování.
"Ono i focení takového ledňáčka pak jde snáz. Kdo chce přírodu fotit, musí ji znát a dostane se k ptákům daleko blíž," radí dalším zájemcům o podobného koníčka.
"Pravidelně sleduji čtyři ptačí nory, takže už vím kde si sedá, kdy hnízdí. Nejjednodušší je to, když se krmí mladí. To jsou 3–4 rybky na mládě denně, 5–7 mladých většinou 3x ročně. To už se občas nějaká ta fotka povede," komentuje.
