Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


OBRAZEM: Rostliny v zahradním jezírku fungují jako přírodní filtr

  0:09aktualizováno  0:09
Rostliny v jezírku či rybníčku musí především fungovat jako přirozená čistička vody, proto jsou ve vodě nepostradatelné. Musíte ale vědět, jaké druhy kam vybrat, kdy je sázet a v jakém množství. Jejich umístění si naplánujte už při projektování jezírka.

Zářivě žluté květy kostce žlutého (Iris pseudacorus) rozkvétají postupně. Po odkvětu je nutné semeníky odříznout. | foto: Stanislava Neradová

Výběr konkrétních rostlin a vhodného místa pro jejich osázení záleží na hloubce vody a několika pravidlech. Základem je respektování požadavků jednotlivých druhů rostlin, pak máte vyhráno. Jednotlivé způsoby osazení najdete ve velké fotogalerii.

Rostliny vodní a mokřadní

"Rostliny vhodné pro zahradní jezírko nelze přesně rozdělit na vodní, mokřadní a vlhkomilné. Některé z nich jsou totiž velmi přizpůsobivé a jsou schopné se adaptovat na rozmanité podmínky. Tyto rostliny na přirozených stanovištích dobře snášejí i krátkodobé kolísání vodní hladiny při povodních nebo v období sucha," vysvětluje zahradní architektka Naděžda Bartlová z českobudějovické společnosti Bartl.

Šípatka širokolistá (Sagittaria latifolie) roste bujně, má ráda slunce až polostín. Snáší stále vlhkou bažinu a hloubky až 30 centimetrů.Vodní rostliny rostou buď zcela ponořené v hlubší vodě, nebo jsou zakořeněny ve dně a jejich listy nebo stonky plavou na hladině. Podle nároku na hloubku vody se rozdělují na rostliny hlubokovodní a mělkovodní. Zóna mělké vody je hluboká 5 až 30 centimetrů, zóna hluboké vody od 30 centimetrů výše.

Mokřadní rostliny můžeme pak rozdělit na rostliny bažinné, které snášejí hladinu spodní vody od nuly do 10 centimetrů pod povrchem, mokromilné, které snášejí hladinu spodní vody 10 až 30 centimetrů hluboko a vlhkomilné s hladinou vody 30 až 50 centimetrů hluboko.
Při výběru rostlin respektujte požadavky konkrétních druhů i odrůd rostlin na požadovanou hloubku hladiny. Zvláště jednotlivé odrůdy leknínů mají tyto požadavky velice rozdílné.

Nezapomeňte na kapsy pro rostliny:

Osazení jezírka rostlinami si dobře promyslete ještě předtím, než začnete vystýlat jeho dno izolační fólií. "Na stěnách a u břehů jezírka se při úpravě terénu pro izolaci vytváří tzv. kapsy, které se následně také vystelou fólií. Tyto kapsy slouží osazování různými vodními rostlinami a měly by tedy být součástí celkové koncepce jezírka," upozorňuje Petr Ciglbauer ze společnosti C plastik z Mydlovar u Českých Budějovic. Hloubku, vzdálenost kapes od břehu a jejich velikost je přitom nutné volit podle potřeb rostlin, které tam plánujete umístit. Dodělávat kapsy dodatečně lze jen velmi obtížně, proto je nutné dopředu si dobře promyslet konečné umístění rostlin.

Jak a do čeho rostliny sázet

Rostliny, jako třeba tento kapsovec (Lysichiton), koupíte na trhu zasazený v substrátu. Většinu rostlin dnes nakoupíte v kontejnerech, takže je možno je vysazovat po celou vegetační dobu. "Vhodnější je vysazovat tyto rostliny na jaře nebo na podzim, ale z kontejnerů to jde v podstatě kdykoliv," konstatuje zahradní architektka. "Většina rostlin je ovšem zasazena v substrátu, který musíte před výsadbou do jezírka promýt," upozorňuje na praktickou stránku věci.

Každá zemina nebo substrát přenesené do jezírka nebo splavené do něho v průběhu dešťů totiž mohou narušit jeho biologickou rovnováhu. Proto se mají rostliny vysazované do kačírku nebo písku v ploše jezírka, tedy nad fólií, zásadně vysazovat bez substrátu. Znamená to kořeny od substrátu pečlivě vymýt i s vědomím toho, že nikdy neporostou tak bujně, jako rostliny v substrátu.

Lekníny by neměly chybět v žádném zahradním jezírku.Výjimku tvoří solitérní rostliny, jako například lekníny, které vysazujte do umělohmotných kontejnerů o objemu 10 až 100 litrů, do směsi čtyř dílů kompostu či drnovky a dvou dílů vyzrálého hnoje. Pozor ale na nedostatečně zetlelý hnůj, ten by podpořil růst nežádoucích řas.

Jako hnojivo použijte kostní moučku v poměru 1:30 přimíchanou do kompostu. Vrchní část kontejneru přesypte kačírkem ve vrstvě minimálně 5 centimetrů.
Břehové porosty pak vysazujte kontejnerované se substrátem, bez promývání kořenů. Ty se sázejí stejně jako do běžného záhonu.

Co obnáší průběžná péče

Rostliny v květináčích i na zahradě jsme většinou zvyklí přihnojovat. jenže v jezírku se koupeme, proto je další péče o tyto rostliny trošku jiná.

Většině rostlin v jezírku musí stačit ty živiny, které se v jezírku samovolně uvolňují. Jsou to například živiny ze zetlelých částí rostlin a řas nebo ze zetlelého spadaného listí.

K jezírkům neodmyslitelně patří různé druhy travin a orobinců.Pouze solitérní rostliny vysazené v kontejnerech je potřeba jednou za 3 až 5 let přesadit do většího kontejneru s novým substrátem (viz jeho složení výše). Při přesazování trsy rostliny rozdělte, odstraňte odumřelé části a použijte jen odpovídající množství rostlin. Přebytky můžete rozdat.

Dohnojit je můžete kostní moučkou v poměru 1:30, případně tyčinkovým hnojivem pro vodní rostliny, zakoupeným ve speciálních obchodech. "V žádné případě by se vodní rostliny neměly hnojit umělým hnojivem, které může narušit biologickou rovnováhu jezírka," upozorňuje zahradní architektka Naděžda Bartlová.

Autoři:




Nejčtenější

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.