Šneků vhodných k chovu je minimálně desítka, ideální je některá z oblovek, tedy achatin. Nejznámější je africká achatina velká (Achatina Achatina), největší suchozemský šnek s ulitou velkou až 30 centimetrů.
K životu toho moc nepotřebují
V zajetí ale i achatina velká obvykle doroste jen 15 až 20 cm, váží kolem 300 gramů a dožívá se zhruba sedmi let. Díky pruhům na ulitě se jí říká "tygrový šnek". Tělo, tedy nohu, mívá černé barvy, jen výjimečně světlou, albíni jsou vzácní.
K chovu si můžete vybrat i druhý největší druh Achatina reticulata, ta může také dorůst až 20 cm. A chovat se dá i nažloutlá Achatina iredalei, která je drobnější, měří kolem 8 cm.
Šneci mají rádi vysokou vlhkost (až 90 %) a teplotu kolem 28 stupňů. To jim v bytě zajistíte velmi snadno. Zpočátku je můžete chovat v plastovém boxu s dírkami na vzduch či se síťkou místo poklopu, později je vhodné pořídit si skleněné terárium. Pro dva exempláře počítejte s minimální velikostí 30 x 50 cm.
Jako podestýlka se často používá kokosový substrát, ten koupíte v každém zverimexu asi za 40 Kč. Na tvorbu ulity šnek také potřebuje sépiovou kost, ale tu můžete podle chovatele Jana Kratochvíla nahradit i obyčejnými vaječnými skořápkami.
Achatiny neboli oblovky si pochutnají i na krmivu pro suchozemské želvy, ovoci, čínském zelí, kousku sýra nebo vařených těstovinách. Nepohrdnou salátem, mrkví, rajčetem, mechem nebo zbytky z kuchyně, což mohou být například odřezky z jablek či okurek.
Do terária jim můžete pořídit i nějaké rostliny, šneci se pod ně schovávají a okusují jim listy. Mají také rádi vodu, chovatelé jim proto v teráriu vytvářejí jezírko nebo vodopád, ve kterém se šneci koupou. Ve skleněném teráriu je ideální jim přitápět žárovkou.
Jak se dá přijít k velkému šnekovi
"Svého prvního šneka jsem dostal k narozeninám a hned se mi zalíbil. Je to nenáročné zvíře, člověk se o něj nemusí moc starat. Zatím mám dva a plánuji si pořídit další. Baví mě sledovat je, jak chroustají okurku nebo po sobě lezou. Někdy je vypustím ven z terária a nechám je lézt i po klávesnici," popisuje svou šnečí zálibu Kratochvíl.
Na internetových serverech často nabízejí chovatelé různé druhy šnečků za padesátikorunu až stokorunu nebo i zcela zdarma. Koupíte je také v některých zverimexech či na zvířecích burzách a výstavách. Konají se ve větších městech po celé republice několikrát do roka, na internetu najdete seznam termínů.
Pozor na chov žravých šnekůDruh achatiny s příznačným českým názvem achatina žravá (Achatina fulica) se rozšířil po celém světě. V USA se dokonce přemnožil a považují ho tam za pohromu. Tito šneci se totiž dokážou adaptovat i na sušší a chladnější podnebí: jednoduše tak, že se zahrabou 10 až 15 cm pod povrch půdy, kde přečkají zimu. Díky své žravosti spasou téměř cokoliv, rychle se množí a stávají se z nich ve volné přírodě škůdci bez přirozeného nepřítele. Loni našli živou achatinu žravou dokonce i na Slovensku, zřejmě ji do volné přírody vypustil nějaký chovatel. Vzhledem k tomu, že v našich krajích také nemá přirozeného nepřítele, můžeme se jejich přemnožení celkem obávat. Časem bychom se mohli na zahrádkách dočkat minimálně stejné paseky jako u plzáka španělského, kdysi k nám zavlečeného ze západní Evropy. |