Velká Homolka je vrch zvedající se na okraji Vimperka do nadmořské výšky 750 metrů, jehož k jihu orientované svahy hostí přírodně cenná společenstva, přírodovědci je odborně nazývají krátkostébelné trávníky.
"Od vzniku naší organizace před šesti lety se na nás obraceli především entomologové, kteří upozorňovali na ochranářský význam tohoto území," vzpomíná předseda vimperské organizace Českého svazu ochránců přírody Jakub Hromas, proč nechali v roce 2009 udělat odborné průzkumy.
Výsledky předčily očekávání. Osm druhů bezobratlých z Červeného seznamu, z nichž nad všemi vyčnívá kriticky ohrožený modrásek černočárný. Kromě něj zde poletují i modrásek lesní a perleťovec fialkový, vzácné druhy čmeláků, vos či tesaříků.
Ani botanicky není Velká Homolka bezvýznamná, protože zde roste okolo 180 druhů rostlin, mimo jiné chrpa parukářka, mák pochybný či mochna přímá, což jsou vzácnější druhy naší květeny vyžadující pozornost. Z obratlovců lze jmenovat například užovku hladkou či ťuhýka obecného.
Kdysi na Homolce bývaly pastviny, během posledních 20 let se tam však přestalo hospodařit a začal se zvyšovat tlak na zástavbu této krásné lokality. Není divu, protože pozemky s výhledem na celý Vimperk i Boubín na obzoru jsou vskutku výjimečné a lukrativní. Zástavbou by však byla zničena unikátní lokalita, jaká nemá v Pošumaví obdoby, i místo oblíbených vycházek obyvatel Vimperka.
Sbírka na výkup pozemkůCílem veřejné sbírky Místo pro přírodu, díky níž byly pozemky Velká Homoka a Dobšena vykoupeny, je právě záchrana takovýchto zajímavých zbytků přírody. Na výkupy dalších pozemků může na konto 9999922/0800 přispět kdokoliv, soukromé osoby i firmy (dar si lze samozřejmě na základě potvrzení odečíst z daní). Bližší informace o kampani i všech již vykoupených lokalitách najdete na www.mistoproprirodu.cz |
Českému svazu ochránců přírody Šumava se podařilo část pozemků si pronajmout a po mnoha letech zde obnovit pastvu. Zatím vrcholem snah o záchranu této krásné lokality je výkup jednoho z klíčových pozemků do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody.
Je to další krůček na dlouhé cestě za záchranou této lokality. Třeba se jednou naplní i sen místních ochránců přírody, znovu zde nalézt vzácný hořeček mnohotvarý český
Nedávno se podařilo vykoupit i louku v Bílých Karpatech
Horskou louku uprostřed lesa, na níž rostou desítky orchidejí i dalších zajímavých květin, se podařilo vykoupit loni na podzim. Ta louka se jmenuje Dobšena a leží v severní části Bílých Karpat, uprostřed lesů na jihozápadním svahu hory Královec, známé díky rozhledně a stejnojmenné naučné stezce.
Na ploše 1,5 hektaru je tu evidováno na 360 druhů rostlin, mimo jiné 8 druhů orchidejí včetně silně ohrožených kruštíků bahenních, vstavačů mužských, prstnatců bezových a hlavinek horských. Nalézt tu lze také krásnou lilii zlatohlavou, velmi ozdobnou vzácnou "hluchavku" medovník meduňkolistý či z rašelinišť známý suchopýr širolistý. Dobšena je samozřejmě i domovem řady zajímavých živočichů, například několika vzácnějších druhů brouků, celoevropsky chráněného měkkýše vrkoče útlého či kuňky žlutobřiché.
Louka Dobšena dnes patří k nejzachovalejším zbytkům bělokarpatských luk na jižním Valašsku.
O Dobšenu se místní organizace Českého svaz ochránců přírody z nedalekých Valašských Klobouků začala starat již počátkem 80. let, kdy jí hrozil zánik. O odlehlé místo v horách totiž už řadu let nikdo nepečoval a louka postupně zarůstala křovinami a náletem smrku.
Od té doby se sem každoročně začátkem léta z celé republiky sjíždějí dobrovolníci, aby vzali do rukou kosy a hrábě. Právě díky tomuto specifickému způsobu obhospodařování bez jakékoli mechanizace patří Dobšena mezi nejreprezentativnější zbytky bělokarpatských luk na jižním Valašsku.
I v tomto kraji se ale začínají rozmáhat spekulace s pozemky a navzdory tomu, že je Dobšena zařazena mezi přírodní památky, by vlastník s pochybnými úmysly mohl roky dosavadní práce přivést vniveč. Proto se ČSOP rozhodl Dobšenu vykoupit, což mu umožnila právě veřejná sbírka Místo pro přírodu.
Podařilo se tak navázat na les zvaný Stráž, kteří ochránci přírody postupně proměňují ze smrkové monokultury na přírodě blízký les. Ten ČSOP zakoupil již před několika lety z odkazu místní příznivkyně. "Dobšena tvoří spolu se Stráží unikátní soubor typické krajiny jižního Valašska v péči Českého svazu ochránců přírody. Právě tohoto spojení si nesmírně vážíme," řekl k tomu Miroslav Janík, předseda místní organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka.
Jak vypadá krajina, kde po staletí hospodaří člověk ruku v ruce s přírodou, se můžete přesvědčit díky naučné stezce Královec. Prochází přímo Stráží a na nedalekou Dobšenu navádí informační tabule, věnovaná těmto cenným lokalitám.
Jaká je jistota, že pozemky nebudou opět prodány?
Protože absolutní záruka nezcizitelnosti v našem právním řádu neexistuje, záleží především na morálním kreditu konkrétních lidí z ČSOP. "Snažíme se poskytnout maximální záruky, jaké jsou možné, takže jsme nezcizitelnost pozemků získaných z prostředků sbírky zakotvili přímo do našich stanov. Navíc ručíme svým jménem, dlouholetou tradicí a výsledky činnosti, kterou jsme za více než 35 let vykonali," řekl Jan Moravec, koordinátor kampaně Místo pro přírodu.
Mapka lokalit vykoupených za posledních 11 let díky sbírce Místo pro přírodu
Přehled a fotografie všech dosud vykoupených území najdete zde.
Sbírka, do které přispívá i řada známých osobností (seznam zde), není jediným finančním zdrojem pro výkup pozemků. Zástupci ČSOP jednají i s nadacemi, mezinárodními fondy či s případnými firemními sponzory. Současně ale přiznávají, že dárce z řad občanů, kterým záleží na zachování zajímavých přírodních lokalit pro další generace, považují za prioritní.
Prostředky získané sbírkou využívá ČSOP čistě na výkupy pozemků a na uhrazení nákladů. Už z nich ale není hrazena následná údržba vykoupených území. Starají se o ně místní pozemkové spolky.
