Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Na vady staveb se ptejte specialisty Michaela Balíka

Michael Balík
velikost textu:
vydáno 26.1.2010 9:00
Ing. Michael Balík je autorem a spoluautorem šesti odborných publikací v oboru odvlhčování staveb. Je také předsedou Odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI. Jeho ateliér zpracovává průzkumy a návrhy sanace všech typů budov a jejich zdiva, vesměs historických, památkově chráněných, ale v poslední době i vadně postavených novostaveb. Pravidelně přednáší na odborných seminářích a je také expertem Českého egyptologického ústavu FFUK a 20 let se zúčastňuje expedic, při kterých navrhuje a realizuje rekonstrukce staroegyptských staveb.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 26. ledna 2010 do 12:00

OTÁZKA: Dobrý den, tento rok se chystáme na celkové odizolování dvoupodlažního bytového domu. Ve sklepě se nám objevila dřevomorka, což bylo nejspíše způsobeno zvýšenou vlhkostí. Proto bych se chtěla zeptat, jestli odizolování pomůže i zbavit se dřevomorky. Pak bych měla ještě jeden dotaz. Vždy když zaprší, či teď v zimě, zvlhnou nám stěny VNITŘNÍ, které vedou do sklepa. Co může být příčinou tohoto jevu a jaká je nejlepší náprava tohoto stavu. Děkuji za odpovědi. Irena Tothová Irena Tothová
Michael Balík Michael Balík: Ano, samozřejmě, dřevomorka a i další dřevokazní škůdci potřebují ke svému životu vlhkost. U dřevomorky je však ještě jeden problém - ona nesnáší průvan, čili pohyb vzduchu, a naopak potřebuje takové to zamřelé teplo. Takže - když odvlhčíte dům a zařídíte, aby ve vašich sklepech či suterénech proudil vzduch a tu houbu, která se tam teď vyskytuje, zlikvidujete, pak by se neměla již dále objevovat. Druhý dotaz není příliš konkrétní, ale předpokládám, že když zaprší, tak se voda v okolí vašeho domu vsákne do terénu a potom působí takovým "knotovým" způsobem na stěny. Toto by nemělo vadit v případě, že by izolace vašeho domu byly v pořádku a byly tedy funkční. Takže jednoznačně - nemáte na domě v pořádku rubové izolace a proto se tedy volná voda dostává do zdiva. 26.1.2010 10:01
OTÁZKA: Dobry den, bydlim ve starsim cihlovem dome pod kopcem. V lete bylo provedeno okopani do 0,5m hloubky pouzita folie a drenazni trubka a zasypano kacirkem, presto se neustale u podlahy mistnosti sousedicich se stranou kde je kopec objevuje vlhkost a plisen. U ostatnich sousedu take ale nekteri maji sucho a jsou bez problemu. Muze byt problem pouze v castem vetrani? Co by bylo jeste dobre udelat navic? Tzv. ''''podriznuti domu''''? diky za odpoved David Kopačka
Michael Balík Michael Balík: Nemyslím si, že by pouhé větrání pomohlo. To opatření, které jste provedli - a provádí se velmi často - může pomoci domu, do kterého vtéká voda povrchově. Toto opatření však také může naopak vodu k objektu přivést, s tím musí počítat každý, kdo tento způsob navrhuje a měl by vždy výkopy provádět do minimální hloubky 20 cm pod úroveň suteréních podlah a do této hloubky teprve umístit drenáž. Avšak i poloha této drenáže musí být v takové vzdálenosti od domu, aby nezpůsobila zavlhání podlah v suterénu. Vím, že to je trošku komplikovaná odpověď, ale i řešení je komplikované a vždy je potřeba posoudit dům od domu. Neexistuje na to nějaká univerzální kuchařka. Souhrnně tedy - nepovažuji vaše řešení (provedení) za zcela v pořádku, mohlo dokonce i způsobit zhoršení problémů. To, že někteří sousedé vaše problémy nemají, k tomu nemám co říci, možná že jim lépe fungují boční izolace pod terénem. 26.1.2010 10:08
OTÁZKA: Dobrý den, máme dům 4 roky starý. V současné době nás trápí plíseň v podkroví v místech, kde byl použitý silikon (přestože prý byl použitý silikon odolný vůči plísním) a potom na šikmé boční stěně, kde se tvoří "mozaika", resp. střídají se mokrá místa a suchá, což přibližně odpovídá řadám cihel, zřejmě podle toho, zda a jak byly cihly uřezávány (zřejmě to souvisí s tím, jak uvnitř cihel kondenzuje voda). Dá se s tím něco dělat? Dále jsou ojediněle skvrny na sádrokartonových podhledech, jak kvalitně vyplnila ten prostor mezi střechou a sádrokartonem firma, bohužel nevíme. Pomohla by zde třeba foukaná izolace? Tomáš Kocábek
Michael Balík Michael Balík: Vaše problémy jsou jednoznačně rázu tepelně technického. To, co se vám objevuje na površích, je kondenzační vlhkost. Nedokonalé zateplení způsobuje posun kondenzační oblasti právě na povrch zdiva a podhledů. Cesty k nápravě jsou dvojí - v každém případě bych však doporučil nechat si provést tepelně technický výpočet, aby bylo jasno, jak to ve zdivu z těchto hledisek skutečně vypadá. K těm dvěma cestám: 1/ Můžete provést dozateplení v konstrukci a nebo vně domu - to bývá dosti komplikované, zvláště u tak nového domu. Pokud je možno "přifoukat" další izolaci, to by samozřejmě bylo dobré, ale v každém případě bych počkal ny výsledky toho ěření - aby to bylo´účinné. 2/ Druhý způsob řešení je maličko netechnický, ale podle mých zkušeností v mnoha a mnoha případech účinný. Jedná se o použití zvláštních minerálních desek, které mají vynikající tepelně technické vlastnosti a dokonce si i poradí s vlhkostí. Tyto desky se zcela jednoduše speciálním lepidlem lepí na vnitřní povrchy. Z vědeckého hlediska považujeme toto opatření za dostačující a řešící okamžité problémy s dlouhodobým výhledem. 26.1.2010 10:17
OTÁZKA: Dobrý den, tíha a sesuv sněhu ze střechy mi poškodil 3 roky staré okapy – žlabové háky se ohnuly stejně jako žlab. Chtěl bych tomu předejít, můžete mi prosím poradit – namontovat sněhové zábrany, zmenšit vzdálenost mezi žlabovými háky, žlab přiblížit víc k domu? Děkuji Plaček, polabská nížina Lukáš Plaček
Michael Balík Michael Balík: Vážený pane Plačku, to je opravdu nepříjemné. Samozřejmě vámi naznačené úpravy věci pomohou: zábrany poněkud sníží mechanický nápor sněhu a ledu a zase to technické řešení - zmenšení vzdálenosti háků by poněkud zvětšilo únostnost žlabů. Přiblížení žlabů k objektu by je sice trochu ochránilo, ale žlaby by ztratily svoji funkci - voda i sjíždějící sníh by přetékaly a nebyly odváděny a vy byste mohl považovat svůj dům, jako by byl bez žlabů. Snad jediná rozumná cesta je pozvat si rozumného řemeslníka s praxí a žlaby dobře nadimenzovat vzhledem ke konkrétním podmínkám, ve kterých žijete. Mnoho domů v takových podmínkách nemá žlaby vůbec - to je krajní řešení, ale je třeba to posoudit z hlediska užívání domu (nebylo li by to nebezpečné apod.). 26.1.2010 10:24
OTÁZKA: Jaká je Vaše zkušenost s odvlhčováním budov elektroosmózou? Mám na mysli způsoby odvlhčení nabízené firmami jako je Hydropol či Wigopol. Můžete je doporučit jako účinnou metodu odvlhčení?
Michael Balík Michael Balík: Metody, které nabízejí uvedené firmy, nejsou metody elektroosmotické - nejedná se tedy o elektroosmózu. S elektroosmózou mám ty nejlepší zkušenosti, rád ji provádím a realizovali jsme již tímto způsobem několik stovek objektů, od malých domů až po kostely či zámky. Jedná se o vytvoření zvláštního elektroosmotického pole ve zdivu, na které je zabudována kladná elektroda (pod omítky) a vlhkost ze zdíva je "unášena" do podzákladí, zase k mínusovým elektrodám. Vámi uvedené firmy nabízejí metody elektrokinetické, tyto metody nejsou zahrnuty v platných českých odvlčovacích normách (ČSN 73 0600, 730606 a 730610) a já sám je nenavrhuji. 26.1.2010 10:30
OTÁZKA: Dobrý den, máme činžovní dům na rušné ulici a v přízemí, které je zvýšené o 40cm nad úroveň chodníku a zdi přilehlé k chodníku jsou vlhké. Přitom ve sklepě žádný problém nepozorujeme. Je možné že vlhkost vzlíná z chodníku i když má mírný sklon do ulice a je široký cca 2,5m? Podezdívku máme chráněnu novou minerání omítkou alfadekor - je vhodná? Můžete mi doporučit další postup? Alespoň typově jestli je třeba vhodný průzkum a jaký. Děkuji. Michal Soukup Michal Soukup
Michael Balík Michael Balík: Váš problém je typický pro většinu městské zástavby s domy, které jsou starší než 60 let. Projevy vlhkosti, tak jak je popisujete, jsou skutečně projevy vody, která do zdiva vzlíná. namená to, že izolace vašeho domu již není funkční a nebo velmi omezeně (pokud izolace existovala - setkávám se také s činžovními domy, kde izolace skutečně nebyla vůbec). To, že vlhkost nepozorujete na zdech sklepů, neznamená že tudy voda do zdiva nevzlíná. Přesně naopak. Středními oblastmi zdí vystupuje nahoru a vydýcává právě v těch oblastech, kde se vám objevují poruchy. Cílem jakékoliv úpravy je vodě zabránit vnikat do zdiva a nebo jí naopak umožnit vydýchávání v jiných oblastech, které by vám neškodily. Povrchovou úpravu, kterou jste provedli, nepovažuji za nejvhodnější. Doporučoval bych vám nechat si provést skutečně objektivní posouzení vašeho domu z těchto hledisek a třeba i nechat vypracovat variantní řešení s odhadem nákladů od odborníka. 26.1.2010 10:41
OTÁZKA: Máme stejný problém jako Dawe55555, s tím rozdílem, že dům je z pískovce. Také jsme dali fólii, ale na obvodové zdi, která je pod malým svahem od silnice je pořád v zimě plíseň. Nejen v rohách a okolo oken, ale teď se třeba objevil plesnivý černý flek 30 x 30 cm 20 cm nad podlahou uprostřed stěny. Je jediný řešení podřezání? Jsme SVJ a samozřejmě je pro nás podřezání docela finančně náročné. Děkuji za odpověď
Michael Balík Michael Balík: Váš problém je rázu tepelně technického. Zvláště u kamenných staveb vznikají tepelně technické mosty, které se projevují právě kondenzací vody, často ve velmi netypických místech. Vznikají dočasné ohraničené vlhkostní skvrny, které časem mizí a někdy se objevují zase jinde. Tyto projevy jsou téměř vždy kombinovány s vlhkostí v koutech místností, většinou pod stropy. Ne, nmusíte podřezávat objekt, existují i daleko šetnější metody a poku se jedná skutečně jen o výskyt vlhkostních skvrn, tak jsou úpravy relativně cenově přijatelné. Můžeme mluvit o úpravách zevnitř, například s použitím zvláštních omítek, které mají vynikající tepelně technické vlastnosti a nebo nechat obložit stěny speciálními minerálními deskami (viz dotaz od Tomíka). 26.1.2010 10:48
OTÁZKA: Dobrý den, dodělávali jsme v jedné místnosti v domě koupelnu, tato místnost nebyla ještě zateplena. Ještě než řemeslníci odešli, objevili se už na sádrokartonech vlhké fleky /oni je neviděli/ , nyní již je tam plíseň /po 2 měsících/. Řemeslníci slíbili, že to opraví, sundají sádrokarton. Říkali, že je tam špatně daná folie, manžel si myslí, že špatně nebo vůbec daná vata. Je jediné řešení sundat sádrokarton nebo je možné to na jaře opravit zvenku sundáním tašek? Co je jednodušší a co lepší? Monika Petrisková
Michael Balík Michael Balík: Samozřejmě že radikální a nejlepší řešení je provést dobrou tepelnou izolaci zvenku. V tomto případě byste nemuseli sundávat sádrokarton, jenom bych doporučoval nechat si provést tepelně technický výpočet, abyste zbytečně neutráceli peníze. Pokud toto není reálné, existují řešení, které se realizují zevnitř (viz odpověď Tomíkovi a Edddovi). 26.1.2010 10:51
OTÁZKA: Dobrý den, máme 3 roky starý dům. Jakmile v zimě klesnou teploty (cca na nulu a níže), objeví se v podkroví v rozích na šikmém sádrokartonu mokré skvrny. Když je na střeše sněhová pokrývka, tak se vlhkost při stejných venkovních teplotách neobjevuje. Je to důkaz nedostatečné tepelné izolace střechy? Jak tento problém odstranit? Děkuji za odpověď. LK
Michael Balík Michael Balík: Ano, váš problém je jednoznačně způsobem nedostatečnou izolací střechy a řešením je tuto izolaci doplnit nebo nahradit jinou. 26.1.2010 10:54
OTÁZKA: Mám dvougeneracni cihlový dům - starý 70 let. Obývám a vytápím pouze část přízemí. V ostatních místnostech mám nyní jen 7 stupňů. Bylo mi řečeno, že si pohrávám s plísní. Prý je jakýsi kondenzační bod 15 stupňů a když je v místnosti méně, tak ve zdech kondenzuje voda a vzniká plíseň. Co je na tom pravdy? Děkuji. Radek Hamouz
Michael Balík Michael Balík: Tato informace je zkreslená a neodpovídá skutečně fyzikálním zákonům. Samozřejmě při určité teplotě jednak v místnosti a jednak ve zdivu vznikají kondenzační oblasti. Ty jsou navíc ještě a hlavně ovlivněny vlhkostí - voda přece nemůže kondenzovat, pokud tam není. A ještě k souvislosti s teplotou - naopak, je jasné, že čím větší je teplota v prostoru, tím více "unese" vlhkosti (princip saun), která pak ve styku s chladnou zdí na ní skutečně kondenzuje. Souhrnně - pokud nemáte žádné problémy s vlhkostí zdiva, nemusíte se ničeho obávat. 26.1.2010 10:58
OTÁZKA: Dobrý den, jak lze bojovat s vlhkostí, která se sráží teď v zimě na plastových oknech v zateplených panelácích (i novostavbách)? Přitápění a větrání mi připadá neekonomické, v bytě je teplo dost i tak, mikroventilace problém neřeší. Kondenzovaná voda pak stéká na parapety a zeď kolem nich vlhne a má tendenci plesnivět. Slyšela jsem o fólii na sklo oken, která brání kondenzaci. Máte s ní zkušenosti, nebo to je jen reklama? Existuje ještě jiná pomoc? Mockrát děkuji za rady či tipy, LH.
Michael Balík Michael Balík: Bohužel, tento velmi rozšířený problém se odstraňuje velmi velmi těžko. Prakticky to skoro nejde bez zvětšení infiltrace, to je pasivního provětrávání oken. Kondenzace a stékání vody je skutečně se skutečně vysytuje hlavně na plastových oknech, ale nejenom... Použití fólie, kterou popisujete je možné, není to úplně reklamní trik, ale je to řešení částečné. Záleží tedy na množství vody, která se na vašich oknech sráží. 26.1.2010 11:03
OTÁZKA: Jak zamezit snížím vlkhost v dřevěné chalupě, kam jezdím 1x měsíčně. V létě je rozdíl teplot venku a v chalupě 10 stupňů, tak intenzivně větrám, ale tím prý vlhkost zvyšuji. V těchto dnech po příjezdu zatopím a během pár hodin se mi zvýší teplota vevnitř o 30 stupňů-tím prý také vzniká vlkhost. Je to pravda? Jak řešit? V létě nevětrat a v zimě netopit? Děkuji. Radek Hamouz
Michael Balík Michael Balík: Ano, v podstatě je to pravda. Problém je v tom, že na jaře, když se venku oteplí - je takové to krásné vlaho, vy přijedete do chalupy, která má studené zdi, ty se ještě nestačily zahřát, otevřete okna a dveře a ten příjemný tepplý a vlhký vzduch okamžitě zkondenzuje na stěnách vaší chalupy. Čím teplejší vzduch, tím víc je schopen pojmout vody. Jak z toho? Všechno dělat rozumně. V zimním období větrat jen intenzivně a velice krátce (na několik minut), pokud možno se nesnažit rychle ohřát vzduch, ale pozvolna a takto upravený vzduch zase rychle jednorázově vyvětrat, několkrát za sebou, než se stěny ohřejí. Pak už můžete topit normálně. Celkově však je třeba říci, že tyto úkazy, které dnes považujeme za problémy jsou a byly vždy ve starých chalupách běžné a že naši předkové si jich prakticky nevšímali... 26.1.2010 11:11
OTÁZKA: Dobrý den, před měsicem jsme se nastěhovali do novostavby, byt v podkroví. Můj dotaz bude směřovat k sádrokartonovým stropům. Celý byt je snad zatím ok, jen v koupelně dochází při těch mrazivých teplotách k jevu,kd okolo míst, kde jsou šrouby v sádrokartonu, vznikají vlhké "koláče". Někdy se tam vytvoří dokonce i kapka. Je to pouze na šikmině,která kopíruje střechu, kde je zřejmě nejblíž ten mráz. V místech, kde je nad šroubem ještě půda se jev neobjevuje. A navic jak říkám, jen ta koupelna,kterou neuzavíráme, ale je stále otevřená do zbývajích místností. Kde mohla nastat chyba a dá se tomu nějak bránit, prosím??? Děkuji, Koška. Filip Koška
Michael Balík Michael Balík: Ano, váš problém je tepelně technický, při stavbě domu byly zanedbány některé detaily a ve vašem případě vznikl tzv. tepelný most, na kterém kondenzuje vnitřní vlhkost. Pokud nemáte větší rozsah těchto problémů než jak popisujete, lze tyto detaily řešit také např. vnitřním obkladem s použitím minerálních desek (např. firmy Meffert). 26.1.2010 11:14
OTÁZKA: Dobry den. Bydlim ve 4 roky starem rodinnem dome, postavenem z porothermu (44cm), na nemz je zatepleni z polystyrenu ve dvou vrstvach po 10cm (spoje spodni vrstvy jsou prekryty horni vrstvou). Strecha sedlova, podvetrana (bez kompletniho podbiti deskami). Lokalita, kde bydlim je velmi vetrna. Kdyz fouka vitr, citelne fouka ze zasuvek, vypinasu a pod. a to celkem vysokym tlakem. V lete to samozrejme tak nevadi, ale ted v zime je to problem. Moc nerozumim tomu, jak je mozne, aby pres ty vrstvy polystyrenu a cihlu mohlo takto foukat. Napada Vas prosim mozny duvod? Predem dekuji.
Michael Balík Michael Balík: Bohužel, takto nemohu nic říci, prostě musí existovat nějaký vstup z venkovního ovzduší, ale nedokážu z tak stručného popisu určit toto místo nebo zdroj. Ten se dá samozřejmě najít, ale znamená to podívat se přímo na místo a prošetřit celý stav domu - někde je chyba. 26.1.2010 11:17
OTÁZKA: Dobrý den, bydlíme v patrovém domku s rovnou střechou (rok výstavby 2007) - kdy je nutné zabývat se množstvím sněhu na střeše? Je třeba sníh v tuto dobu ze tsčřechy shazovat? Děkuji předem za odpověď Ivana Kriegová
Michael Balík Michael Balík: Z vaší otázky není patrno, jakým způsobem je odváděna dešťová voda, je-li nějakým vnitřím svodem nebo klasickými svody vnějšími. Je to dost důležité, ani ne tak pro případ sněhu, jako pro případ ledu, který může detaily kolem svodů a nebo samostatné svody úplně ucpat. Tento dost běžný případ je pak skutečně důvodem pro havárie. Pokud vaše stavba byla dimenzována na podmínky konkrétní oblasti a dobře postavena, neměli byste mít žádné potíže. 26.1.2010 11:20

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.