Ptejte se historického klimatologa Jiřího Svobody

Historický klimatolog Jiří Svoboda
velikost textu:
vydáno 27.1.2011 10:00
Jiří Svoboda od šedesátých let pracoval ve výzkumu, mimo jiné byl (1969–1975) asistentem prof. RNDr. Milana Straškraby, DrSc. (dlouholetého místopředsedy AV) v sekci aplikace matematických metod v přírodních procesech. Poté působil jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku EZ, jako vedoucí inspektor ČIŽP a do loňského roku v zastupitelstvu MČ Praha-Řepy. Je autorem řady knih o klimatu a vztahu klimatu k historickému vývoji za posledních 5000 let (Velká kniha o klimatu zemí koruny české, Utajené dějiny podnebí, Amerika - záhada dvou tisíciletí, Jak to bylo s Atlantidou, Keltské motivy v českých pověstech) i četných vědeckých publikací o vývoji klimatu. Přednáší například na Zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole i v zahraničí, je externím spolupracovníkem na výzkumných úkolech se vztahem ke klimatickému vývoji (například kapitola o historických povodních na Labi v rámci projektu LABEL).

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 27. ledna 2011 do 12:00

OTÁZKA: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, na základě čeho tvrdíte, že byli analyzovány hodnoty pouze v Severní Americe? Přeci to, že instituce, které jsou ze Severní Ameriky, měří tyto data, neznamená, že neměří teplotu na celém povrchu země. Co já vím, tak IPCC vydává reporty, v kterých je zaznamenána průměrná teplota celé zeměkoule. Souhlasím s vámy, že tání Arktidy vede ke snižování teplot v Evropě, ale to je přeci jen část celé planety, tady se mluví o globálním oteplování, ne o ochlazování v jednotlivých částech. Stejně jako vy berete, že data od roku 1880 jsou nedostatečná, tak mě přijde nedostatečné tvrdit, že protože v Čechách bylo před 400 lety teplejší počasí než nyní, tak neexistuje globální oteplování. Tedy se chci zeptat ještě na druhou otázku, jaký si myslíte, že má na změnu klimatu vliv lidské chování? Protože to je ta nejkontroverznější část celé problematiky. Děkuji, Tomáš Chvátal
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Dobrý den pane Chvátele, první část Vaší otázky směřuje k tomu, na čem je postaveno mé tvrzení, že informace o tom, že rok 2010 byl nejteplejší za celou dobu měření od roku 1880. Skutečně jsem si vzal všechny dostupné dlouhé řady, které jsou k dispozici (je jich více jak 30 a jsou opravdu ještě o sto let delší) a seřadil je podle ročních teplot. Rok 2010 se v nich objevil na předním místě popuze v jediném případě. Americké teplotní řady (většina z nich je přibližně od roků 1850 - 1860) ukazují jednoznačně, že rok 2010 se umístil na prvním místě. Oscilace klimatu je potvrzená dlouhodobými výzkumy a podpořena celou řadou historických dokladů. Mohu Vás ubezpečit, že klima před 400 lety bylo opravdu velice podobné tomu současnému, a to i v jeho počáteční a závěrečné fázi. 27.1.2011 10:09
OTÁZKA: Vážený pane Svobodo, dokážete odhadnout v čím zájmu zejména je mystifikovat ohledně domělého globálního oteplování a kdo má největší finanční benefit z této kampaně? Děkuji za odpověď a přeji krásný den. Richard Kába
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Problém globálního oteplení je v současnosti ve své podstatě dosti kontroverzní. Ne snad, že by oteplení neexistovalo, o tom nikdo nepochybuje, ale to jakým způsobem je jeho vznik interpretován. Značná část argumentů je postavena na argumentu, že za posledních asi sto let se globální teplota zvýšila takovým způsobem, jak nikdy před tím. Toto tcrzení však příliš skutečnosti neodpovídá. Nicméně mediální kampaň ve smyslu spíše hrozby přiměla vlády mnoha států světa, aby investovaly do výzkumu klimatu v současnosti nemalé částky. Dnes se ukazuje, že klimatická minulost není podrobně prozkoumána a proto se tedy objevují názory, že je předčasné mluvit o masivním vlivu stoupání teplot na životní prostředí. 27.1.2011 10:15
OTÁZKA: Dobrý den, v článku se uvádí, že rok 2010 nebyl podle Vás nejteplejší od roku 1880, neboť byla analyzována jen data ze Severní Ameriky. Opravdu si tohle myslíte?
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Tuto otázku jsem již zodpověděl (viz výše). 27.1.2011 10:16
OTÁZKA: Červen 2010 +1,2 stupně nad normálem. Červenec +3,1 nad normálem. Srpen +0,6 nad normálem (data ČHMÚ pro ČR). To je, prosím, to „chladnější léto“, které jste pro naše území prorokoval po výbuchu té islandské sopky? Ladislav Metelka
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Samozřejmě, že můj názor na loňské léto byl vysloven v květnu 2010. Předpokládal jsem ,že vulkanický prach sníží intenzitu záření o několik procent, což by vedlo k poklesu teplot. Nicméně máte pravdu v tom, že léto 2010 bylo takové jako uvádíte. Ovšem například květen měl odchylke -0,6 a září -1,1 stupně. 27.1.2011 10:21
OTÁZKA: Vážený pane Svobodo, jsou výsledky Vaší práce k dispozici někde na internetu, případně kde jinde publikujete? Děkuji a přeji hezký den. Richard Kába
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Já sám vlastní webovou stránku nemám, ale připravuji s redakcí i-dnes článek, ve kterém budou zveřejněny všechny dlouhé řady, které jsou k dispozici. 27.1.2011 10:25
OTÁZKA: Řady teplot CRU, GISS, RSS MSU i UAH MSU vycházejí z měření prakticky po celém světě (první dvě z přízemních měření, druhé dvě ze satelitních). Že by to byly analýzy pouze ze severní Ameriky, to je totální nesmysl. Právě proto třeba řada CRU začíná rokem 1850 a GISS rokem 1880, protože dříve bylo pokrytí stanicemi nedostatečné k výpočtům globálních průměrů. Co Vy na to? Ladislav Metelka
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Dobrý den pane doktore, samozřejmě, že vím co máte na mysli, nicméně používat přepočtená data k argumentům, že ten či onen rok byl nejteplejší vůbec je přeci jenom poněkud zavádějící. Konečně i ten argument, že uvedené dlouhé řady, které jsou dnes k dispozici jsou nedostatečné a je třeba je globalizovat, jejich hodnoty snižuje. 27.1.2011 10:28
OTÁZKA: Dobrý den, podle čeho soudíte, že před 200 lety bylo tepleji než dnes? Myslíte tím teploty z hlediska globálního nebo lokálního? Vycházíte z proxy dat nebo z empiricky zjištěných hodnot několika stanic?
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Připravuji spolu s redakcí i-dnes článek, jehož součástí budou i uvedené dlouhé řady (většina z nich začíná před rokem 1760), v dnešním portálu není na tyto řady dostatek prostoru. 27.1.2011 10:30
OTÁZKA: Dobrý den pane Svobodo. Chtěl bych se zeptat, jestli se na Vás obrací i soukromí investoři, kteří financují výstavbu různých Skiareálů, s žádostí o studii/radu/posouzení jejich projektu z hlediska klimatických podmínek a předpokladů "vývoje zim" do budoucna? Děkuji Honza
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Provozovatelé ski-arteálů přímo ne, ale měl jsem několik dotazů od provozovatelů soukromých letišť se žádostí na předpověď přibližně o 3 - 5 měsíců dopředu. 27.1.2011 10:32
OTÁZKA: Dobry den pane doktore, zajimam se o prirodu a proto bych se rad zeptal: Je mozno nekde vyhledat vase odborne prace o klimatu? Myslim tim zkutecne odborne, nikoliv popularizacni (napr. pro VEsmir, Vedu a techniku mladezi, ruzne internetove blogy, ...), popr. odborne knihy (opet tim nemyslim beletitickou literaturum ktrera se prodava v Levne nize za 49,- korun). V databazicu Web of Science nebo Scopus apod. jsem nic nenasel. Moc dekuji za odpovedi.
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Děkuji za otázku, část mých prací byla od roku 1992 publikována v pravidlených sbornících hvězdárn Úpice, která pořádá každoročně mezinárodní semináře na téma "Člověk ve svém pozemském prostředí". 27.1.2011 10:36
OTÁZKA: Dobrý den, Nedávno jsem četl článek že letos bude dlouhá zima, protože veverky mají větší zásoby oříšků. Co si o tom myslíte? Podle mne je to naprostá hloupost, protože veverky prostě nemohou vědět jak tuhá bude zima, a jejich zásoby budou spíše dány dobrou úrodou oříšků, nebo větším množstvím veverek... Petr Bartoš
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: O veverkách nic nevím, nicméně tzv. "přírodní data" slouží mnohdy k odhadu nastupující roční sezony. Loňského roku se to projevilo i v tom, že byl například zaznamenán časný přílet severských havranů, rychlé dozrání zimních odrůd jablek a podobně. Ostatně i pozorování lesníků potvrdila, že spárkatá a vysoká zvěř se posunula z vyšších poloh di nižších. 27.1.2011 10:39
OTÁZKA: dobry den chtel bych se zeptat, zda lonske studene leto v evrope je dle vaseho nazoru dusledkem erupce sopky na Islandu nebo slabe slunecne aktivity?dekuji nerw ervajs
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Na podobnou otázku jsem již odpovídal. V některých našich polohách (českých) se skutečně projevila zvýšená srážková činnost. Na drtuhou stranu je ovšem třeba připustit, že erupce islandské sopky nepatřila mezi ty zvláště silné. 27.1.2011 10:41
OTÁZKA: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli by se dalo "odhadnout" počasí na duben až červen? Alena Boháčová
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Dobrý den, odhad je samozřejmě odhad, takže je zde velká možnost nepřesnosti, nicméně obvykle po delší zimě nastupuje teplé jaro. S ohledem na to, že je patrné zvýšení srážkové činnosti se dá nakonec usuzovat i na to, že se tento fenomén projeví i v další části roku. 27.1.2011 10:47
OTÁZKA: Dobrý den, jaký máte názor na firmu Meteopress a jejich předpovědi? Narážím na otevřený dopis pana Radima Tolasze. Petr Sekanina
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Děkuji za otázku, bohužel dopis pan Tolasze jsem nečetl. 27.1.2011 10:47
OTÁZKA: Domnívám se že současné běsnění alarmistů není věda, ale spíš to naplňuje znaky náboženství (víra, proroci,přikázání...). Co si o tom myslíte? David Futschik
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: No comment. 27.1.2011 10:48
OTÁZKA: Dobrý den pane Svobodo, chtěl bych se zeptat, z jakých údajů Vám vyšlo, že v roce 2010 byla nadnormální snůška medu, když když ve většině republiky květen a červen propršel a červenec to už nezachránil? Radim Polášek
Historický klimatolog Jiří Svoboda ODPOVĚĎ: Podobné informace byly získány z různých zdrojů, například od různých včelařských sdružení. Nicméně tento fakt neplatil pro celé území naší republiky, avšak četná pozorování včelařů hovořila o vysoké aktivitě včelstev i v podzimních měsících. 27.1.2011 10:50

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.