Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se na vše, co vás zajímá ohledně uštknutí zmijí

MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN
velikost textu:
vydáno 1.6.2011 10:00
MUDr. Jiří Valenta, přední český odborník na uštknutí jedovatými hady, je vedoucím lékařem Toxinologického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty University Karlovy. V souvislosti se zvýšeným výskytem zmijí se množí otázky, zda jsou zmije opravdu tak nebezpečné, že bychom se jich měli bát. Víte, jak se zachovat v případě kousnutí zmijí? Lze dopředu zjistit, zda je člověk na jed zmije alergický? Zeptejte se odborníka na hadí uštknutí.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 1. června 2011 do 11:00

OTÁZKA: Dobrý den pane doktore, chtěl bych se zeptat, u nás je prý jinak zbarvený druh zmije - do černé barvy a ten má prý silnější jed, je to pravda (jedná se o slunnou stráň Českého středohoří) Předem děkuji Lukáš Koudela
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Na našem území žije jen jeden druh zmije - zmije obecná (Vipera berus), nicméně existují její barevné varianty, a to černá a červená. Jedový aparát a jedovou výbavu mají stejnou, jako běžně zbarvené zmije. 1.6.2011 10:08
OTÁZKA: Vážený pane doktore; kde nejblíže od českých hranic lze najít ve volné přírodě nějakého jedovatého hada kromě zmije obecné? Děkuji a hodně úspěchů!
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: PO celé Evropě se vyskytují zmije jiných druhů, příbuzné s naší zmijí obecnou. nicméně jejich jed je povětšině méně účinný než jed zmije obecné. Nebezpečnější je pouze zmije růžkatá, obývající jih a jihovýchod Evropy (v podstatě Maďarsko, východ Rakouska, Balkán...) Na jihu Evropy žije ještě jedovatá užovka šírohlavec ještěrčí, nicméně jeho jedovatost je velmi nízká. Nicméně kousnout vás může i nejedovatá užovka, zde však nehrozí celkové projevy jedu, ale může vzniknout infekce v ráně. 1.6.2011 10:19
OTÁZKA: Dobrý den pane doktore, chtěla jsem se Vás zeptat, jestli jsou letos již známa místa v ČŘ, kde se zmije přemnožily nebo je jich více. A je pravdou, že zmije sama od sebe nezaútočí, jen při šlápnutí? Nemohu jí třeba jen vylekat a ona pak kousne, děkuji za odpověď. lucie
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Maximum výskytu je v podhůřích a horách (Brdy, Krkonoše, Pošumaví, Sumava, Slavkovský les, Vysočina atd.), včetně vlhkých míst a slatin kdekoliv, včetně vody (když překonává vodní tok). O přemnožení rozhodně nejde, počet letošních kousnutí se nevymyká průměru. 1.6.2011 10:22
OTÁZKA: Dobrý den, přečetla jsem celý článek, ale nikde jsem nenašla co udělat ihned po uštknutí. Než přijede lékař tak to chvilku trvá. Děkuji za odpověď. Zuzana Zuzan
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Znehybnit končetinu, znehybnit postiženého (může sedět nebo ležet) - tzn. vyvarovat se zbytečných pohybů. Dospělého dopravit do zdravotnického zařízení nebo zavolat zdravotnickou pomoc. U dítěte vždy ihned povolat rychlou zdravotnickou pomoc! Tradované manipulace s ráno a končetinou se nedoporučují, spíše poškozují místo kousnutí. Pití kávy a alkoholu je nevhodné pro zrychlení oběhu. 1.6.2011 10:25
OTÁZKA: Dobrý den, pane doktore, chtěl bych se zeptat, jak se má správně postupovat při uštknutí. Má se nějak vymačkávat jed, podvazovat uštknutou končetinu směrem k srdci apod., jak se očas píše? Je nutné zavolat záchrannou službu, nebo stačí dopravit uštknutého vlastními silami do nemocnice? Za jak dlouho vlastně začne jet působit? Děkuji moc za odpověď. Pavel
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Otázka byla zodpovězena výše. Co se týká rychlosti nástupu intoxikace - nebývá rychlá - rozvoj trvá řádově desítky minut; v tomto ohledu je nebezpečnější prudká alergická reakce, která může vyvolat oběhové postižení typu šoku i v řádu minut. Toto alergické postižení hrozí ale i u pobodání blanokřídlým hmyzem. I v tomto případě platí, že je nutné ihned vyhledat pomoc lékaře nebo ho přivolat. 1.6.2011 10:28
OTÁZKA: Dobrý den, velice často chodíme do lesa na dřevo do hustého a vlhkého lesa. Jak předejít setkání se zmijí ? Na jakou vzdálenost nás dokáže vycítit ? Ondřej
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Dupejte! Jakmile o vás bude vědět, zareaguje na chvění půdy útěkem. 1.6.2011 10:29
OTÁZKA: Dobrý den, jak je to s uštknutím domácích zvířat? Za jakých okolností je to pro zvíře smrtelné? Petrs01
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Nejsem veterinární lékař. 1.6.2011 10:30
OTÁZKA: Dobrý den pane doktore. Které nemocnice v Jihomoravském kraji mají k dispozici sérum proti zmijímu uštknutí? Děkuji za odpověď. Václav
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Podle mého názoru by ho měla mít každá nemocnice, pravdou ovšem je, že ho řada nemocnic nemá. Určité depo některých antisér je ve fakultní nemocnici v Olomouci. 1.6.2011 10:31
OTÁZKA: Dobrý den, je dobré nad ránou (směrem k srdci) končetinou zaškrcovat? V případě že ano, jak dlouho maximálně a jak "silně", jestli to lze popsat. Děkuji. Tomáš
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Jednoznačně ne. Projevům celkové intoxikace se nezybrání a končetina je zaškrcením traumatizována kromě působení jedu navíc ještě ztíženým oběhem. Každé kousnutí však neznamená aplikaci jedu a následnou intoxikaci, zhruba v polovině případů zmije jed nevypustí vůbec. A v případě vypuštění jedu má většina postižených pouze reakci v místě kousnutí nebo otok končetiny. 1.6.2011 10:34
OTÁZKA: Dobrý den, skutečně je nutné jezdit do zdravotnického zařízení i v případě, že se jedná o zdravého dospělého člověka ? Čím se uštknutí projeví a jak probíhá celá fáze otravy včetně všech příznaků ? Děkuji za odpovědi. jura
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: U dospělého člověka je to na jeho rozhodnutí, stejně jako v případě projevů jiné nemoci. Nejzávažnějšími projevy intoxikace jedem zmije obecné jsou zvracení, bolest břicha, průjmy, posléze pokles krevního tlaku, eventuelně až oběhový kolaps. Takto těžký průběh po uštknutí naší zmijí nebyl však na našem území za posledních dvacet let zaznamenán. 1.6.2011 10:36
OTÁZKA: Dobrý den, když už se zmije usadí na zahradě, co je pro ní největším lákadlem se tam usadit ikdyž se tam pohybují lidé, popřípadě zvířata. Děkuji za odpověď. Jiří
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Největším lákadlem je jednoznačně výskyt malých hlodavců a dostatečné množství skrýší. 1.6.2011 10:38
OTÁZKA: Dobrý den, existují prosím nějaké statistiky, kolik lidí je ročně v ČR uštknuto a jaké jsou následky? Děkuji Vám. Jiří
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Roční výskyt uštknutí odhaduji kolem stovky případů, naše centrum bývá informováno asi o polovině případů. Za posledních dvacet let se kromě alergických reakcí nevyskytly žádné život ohrožující příznaky po kousnutí zmijí. 1.6.2011 10:40
OTÁZKA: Co je pro zmiji vhodná skrýš na zahradě ? Jiří
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Hromady dřeva, starý stavební materiál, desky a plech, pod které se může schovat, hromady kamenů apod. 1.6.2011 10:40
OTÁZKA: Dobry den, může být uštknutí zmije smrtelné, zejména pro děti - batole a předškolák? Děkuji za odpověď. Eva Navrátilová
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Může, ale u nás se nevyskytlo. Při zachování pravidel první pomoci a vhodném zdravotnickém zásahu v podstatě nehrozí. Velké procento uštknutí v naší republice i na Slovensku se týká dětí a je dáno jejich neznalostí o druhu a povaze tohoto živočicha. Většinou ho při setkání s ním chtějí poznat blíže... 1.6.2011 10:43
OTÁZKA: Zabýváte se hady (plazy) i z jiného pohledu, než je intoxikace člověka? A jaký je Váš pohled na zájmový chov jedovatých plazů? Děkuji za odpověď. Jiří
MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra VFN ODPOVĚĎ: Ne. Chov jedovatých plazů je pro mě adrenalinový sport srovnatelný s motocyklisty, skialpinisty apod. 1.6.2011 10:44

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.