Vyřazené železniční pražce nakombinoval Pavel Krakowka například se sypanými...

Vyřazené železniční pražce nakombinoval Pavel Krakowka například se sypanými oblázky. | foto: Pavel Krakowka

Vybudoval si zahradu z pražců, trávu pro králíky dostává od sousedů

  • 83
"Prioritou byl lán brambor a tráva, po které se nesmělo šlapat. Neboť králíci, kterých byla plná králikárna, si to nepřáli," popisuje přístup svých rodičů k podobě rodinné zahrady v době svého dětství čtenář Pavel Krakowka z Ostravy.

Aby nikomu nekřivdil, vidí to tak, že se už jeho rodiče snažili o pěknou zahradu, ale samozřejmě v rámci tehdejších poměrů. Pravděpodobně tedy kladný vztah k zahradě získal právě díky jim, jakkoliv se v názoru na její účel a podobu rozcházeli.

Nikdy neříkej nikdy...

"Jakýkoli stromek, který jsem kdy koupil, byl důvodem k hledání kompromisu mezi mnou, rodiči a králíky," popisuje čtenář své zahradnické začátky. Když se  ale v roce 1997 oženil, nechali už mu rodiče na zahradě volné pole působnosti.

Fotogalerie zahrady čtenáře

"Tím to vlastně začalo. Nebylo zahradnictví, které bych jen tak minul. Začali jsme shánět švelery, tedy staré dřevěné železniční pražce, vozit hlínu, kameny a staré, byť shnilé, kmeny či kořeny stromů," popsal čtenář, který fotografie své okrasné zahrady poslal do soutěže vypsané v červenci televizí Spektrum Home a redakcí Hobby.

U mnohých občas vyloudí na tváři útrpné úsměšky, co si to tahá domů. "Já se však nevzdávám a co mě zaujme, skončí na naší zahradě. Jen trpaslíky fakt nemusím," konstatuje čtenář, který si z dětství odnesl nepříliš vřelý vztah ke králíkům, jejichž žravost omezovala jeho rozlet.

I když úsloví Nikdy neříkej nikdy se potvrdilo i u něj. "Za vidinou pěkné zahrady jsem vždy tvrdil, že králíci už u nás nikdy nebudou. No a dnes? Dnes je opět chovám. I trávy mám pro ně tolik, kolik si jen vzpomenou. Máme totiž bezva sousedy," přidává tip, jak chovat králíky i bez přísně střežené louky.