„Neexistuje jednoznačný návod, kolik kde ubírat. To musíte vyzkoušet. Na to existují různé návody. Někdo doporučuje styčné plochy namalovat křídou. Tam, kde to drhne, se pak udělá stopa. Lze také použít průklepový papír, ale tato rada zřejmě pochází ještě z doby, kdy byl skoro v každé rodině psací stroj nebo byl k dostání v každém papírnictví,“ popisuje Radek Andrlík ze Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově.
Pro tuto opravu je ideální koupit si obyčejný ruční hoblík zvaný římsovník. Na rozdíl od klasického hoblíku má břit po celé šířce, takže hobluje až ke krajům a ohobluje i místa až v rohu. Stejně tak nepoužijete elektrický hoblík, který je sice vynikající pomocník, ale ze stejných důvodů je nevhodný.
Navíc římsovník koupíte za dvě stovky a dokonce se prodávají v různých šířkách, běžně od 18 do 30 milimetrů.
Jako u všech prací s nářadím je třeba pořádně upnout opracovávaný výrobek svorkami. Římsovník jemným poklepáním na břit seřiďte tak, aby šel zlehka. Musíte si odladit hloubku nože, aby zajel snadno do materiálu a zároveň aby úběr nebyl příliš velký. Od oka maximálně půl milimetru.
Zásadní rada: nepostupujte od středu křídla k okraji, ale naopak. Jinak se vám stane, že v místě, kde stýkají jednotlivé části křídla, by se mohlo dřevo poškodit. „Tady na rohu vidíte dvojitý čep a rozpor. A ten břit na ně narazí a urve to,“ připomíná mistr odborného výcviku Petr Čepelka, který na videu předvádí ten nejjednodušší postup, který zvládne i méně zkušený kutil.
Abyste to s ubíráním hmoty nepřehnali a naopak do místnosti nezačalo foukat, udělejte vždy pár tahů a křídlo vyzkoušejte. Až když jste spokojení, upravte křídlo smirkový papírem a natřete lakem, abyste zabránili vstupu vlhkosti do dřeva.
