Křovinořez je ideálním prostředkem pro kosení nepřehledných ploch.

Křovinořez je ideálním prostředkem pro kosení nepřehledných ploch. | foto: Stihl

PORADNA: Zamotává se mu tráva do trojcípého nože. Asi si hraje s plynem

  • 8
Jsem zaměstnán jako pracovník údržby v jedné firmě. Mezi mé povinnosti patří také údržba svahových ploch kolem budovy pomocí křovinořezu. Při své práci se neustále potýkám s problémem namotávání stébel trávy na trojcípý sekací nůž. Je možné pořídit nějaký nůž, který by můj problém odstranil, ptá se čtenář.

„Nejsem si zcela jistý, zda se podaří tento problém řešit výměnou žacího nástroje. Trojcípý nůž je ve své podstatě velmi agresivní a ve spojení s dostatečným výkonem motoru křovinořezu by měl sekaný materiál bez problémů posekat, dokonce i částečně podrtit,“ uvádí vedoucí techniky společnosti Stihl Miroslav Kosička.

Na základě vlastních zkušeností by doporučoval spíše se zaměřit na ostření nože – správně ostřit při současném zachování jeho tvaru. „Musíme si uvědomit, že tento nůž seká pouze svými špičkami. Když budeme vycházet z otáček motoru křovinořezu při zátěži 10 500 ot/min, převodového poměru úhlové převodovky a průměru trojcípého nože 250 mm, dostáváme se k obvodové rychlosti jednotlivých vrcholů nože nad 100 m/s (asi 350 km/h). Započítávat trajektorií rychlosti pohybu pracovníka je oproti této rychlosti zbytečné,“ počítá Kosička.

Ideální tvar nože a jeho ostrost se významně podílí na kvalitě sekání.

Z obvodové rychlosti lze pochopit, že je velice problematické, aby se jednotlivá stébla trávy dostala mezi jednotlivá ostří a tam se namotávala. Pokud se tak stává, musí být porušeny některé z podmínek, udržujících vysokou obvodovou rychlost nože. 

Nejčastější bývá problém s kolísáním otáček motoru – obsluhující si neustále „hraje s plynem“ a nevyužívá maximálního výkonu motoru. Další příčinou může být technický stav stroje – díky nějakému problému stroj není schopen pracovat ve vysokých otáčkách. 

Ovšem nejrozšířenějším problémem je vlastní stav trojcípého nože. Nožům chybí jakákoliv špička, hrot nože je zakulacen bez sebemenšího náznaku ostří. V takovém případě nedochází k sekání/řezu stébla, ale k jeho urážení. Klesá výkon pracovníka, zato ostatní parametry vzrůstají – jako například zatížení stroje, spotřeba paliva, únava pracovníka. 

Navíc vzhled posekané plochy je odpudivý, poněvadž na strništi se vyskytují jen roztříštěná stébla bez čistého řezu. Použití takového nože tedy podstatně snižuje jeho obvodovou rychlost (tupé ostří jej intenzivně brzdí) a projevuje se také nedostatečným řezáním stébel a jejich následným namotáváním na řezný nástroj. 

Tyto řezné nástroje není zase tak problematické pravidelně ošetřovat – tedy udržovat tvar a ostří. Problémy většinou nastávají až po zanedbání pravidelné údržby, kdy dojde k zakulacení ostří. 

Pak nezbývá nic jiného než podle ostřicí šablony nakreslit na nůž nové obrysy ostří a nejlépe elektrickým rozbrušovacím přístrojem, vybaveným dělicím kotoučkem pro řezání kvalitního kovu, vrátit noži správné obrysy. 

Doostření břitů nože už zvládne stolní bruska.  Případně není problém nůž nechat naostřit. Taková služba stojí kolem padesáti korun.