Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Živoucí fosilii byste na pláži neměli potkat. Pokud právě neklade vejce

  0:30aktualizováno  0:30
Pamatují trilobity, se kterými jsou příbuzní, mají modrou krev, několik párů nohou s klepítky a zahrabávají se v hloubce do mořského dna. Málokomu se poštěstí narazit na ostrorepa na pláži, kam vyráží jen v období rozmnožování, kdy samičky kladou do písku vajíčka.

V mořském akváriu v pražských Holešovicích můžete ostrorepa vidět kdykoliv. A prohlížet si ho z bezprostřední blízkosti, jen přes sklo mořského akvária, je skutečně zážitek. Už proto, že podobný pohled se při obrovském štěstí v přírodě naskytne jen těm nejlepším potápěčům, kteří jsou schopni se v tropických mořích ponořit až několik desítek či stovku metrů.

Na pláži ovšem ostrorepa můžete potkat jen jednou za rok, v období rozmnožování, kdy se v celých koloniích přemisťuje k pobřeží. Samečkové přitom doslova visí na samičkách, kterých se pro jistotu přidržují, aby je neztratili z dohledu.

Na pláži pak samičky pomocí svého silného krunýře vyhloubí do písku jamku, do které nakladou vajíčka a samečci je oplodní. Zhruba po šesti týdnech se z vajíček vylíhnou larvy, které v určité fázi věrně připomínají trilobity, svoje dávno vyhynulé blízké příbuzné. Dospělý je ostrorep ve třech letech. 

Přežil miliony let, dnes je ohroženým živočichem

Vzhledem ke specifickým životním podmínkám je chov ostrorepa v akváriu velmi náročný. Musíte totiž věrně simulovat podmínky v mořské hlubině, například silný tlak, což je technicky poměrně obtížné, jak popisuje chovatel Jan Vokurka z Mořského světa v pražských Holešovicích.   

Ostrorep

je mořský členovec patřící mezi hrotnatce - podle výběžku ve tvaru hrotu v zadní části těla. Tělo dlouhé až 60 centimetrů má kryté silným tvrdým pancířem, díky kterému se pohybuje značně neohrabaně. Pokud se ale převrátí na záda, umí se otočit nazpátek pomocí dlouhého hrotu. Kvůli zvláštnímu tvaru těla se mu také říká "koňské kopyto".

Zato je pak můžete pozorovat, jak šmejdí po dně a zahrabávají se, někdy i plavou. Žerou drobné korýše a rybky, které rovnou polykají, veškerou potravu rozmělní a zpracovávají až v žaludku.

Poprvé se ostrorep na Zemi objevil už v prvohorách, tedy před 570 miliony let spolu s prvním členovcem a svoji podobu za posledních 200 milionů let nijak nezměnil. Dnes patří mezi ohrožená zvířata, zatím přežívají čtyři druhy.

V Mořském světě v Praze chovají ostrorepa amerického (Limulus polyphemus), který žije na východním pobřeží Ameriky a v Mexickém zálivu. U břehů jihovýchodní Asie žije ostrorep molucký (Carcinoscorpius rotundicauda), východoasijský (Trachypleus tridentatus) a velký (Trachypleus gigas).

Přes zařazení na seznam ohrožených druhů je ale například v Thajsku ostrorep dodnes součástí jídelníčku. Dříve se dokonce údajně využíval i jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Jak ostrorep pomáhá v humánní medicíně?

Přestože je imunitní systém ostrorepů velmi primitivní, jeho modrá krev má unikátní schopnost srazit se v gel v případě přítomnosti jedu či nebezpečné látky. Toho se v medicíně využívá ke stanovení bakteriálních endotoxinů (test LAL).


Autor:




Nejčtenější

Horoskop pro vaši zahradu, dům, koníčky a kondici pro rok 2017
Jaká bude letos konstelace pro vaši zahradu, domov, koníčky i kondici?

Novému roku vládne Slunce, které všestranně podporuje každou osobní aktivitu. Proto si MF nechala pro činorodé čtenáře DOMA DNES zpracovat celoroční horoskop....  celý článek

Ze záznamu kamery, kterou měla lední medvědice na Aljašce připevněnou na krku.
VIDEO: Kamera pomáhá odhalit, co dělá tající ledovec s ledními medvědy

Dospělou samici ledního medvěda žijící v oblasti arktického ledovce vybavili vědci kamerou, aby zaznamenávala její chování a stravovací návyky. Pro laika možná...  celý článek

Dijonská, kremžská a plnotučná hořčice
Čtenáři iDNES.cz mají radši hořčici než kečup a vypečenou chlebovou kůrku

Před časem jsme nechali čtenáře iDNES.cz zahrát si a hlasovat, jaké mají chutě. Zatímco děti často milují kečup, dospělí naprosto jednoznačně dávají přednost...  celý článek

Pavel Jeřábek seče v obtížném terénu pomocí bubnové sekačky.
Proč se seká rákosí v zimě? Pak poskytne lepší úkryt pro vzácné živočichy

Rákosin v krajině v posledních letech významně ubylo a zhoršila se jejich kvalita, takže ubylo i prostoru pro drobné živočichy, kteří v něm žijí. Proto se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.