Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Živoucí fosilii byste na pláži neměli potkat. Pokud právě neklade vejce

  0:30aktualizováno  0:30
Pamatují trilobity, se kterými jsou příbuzní, mají modrou krev, několik párů nohou s klepítky a zahrabávají se v hloubce do mořského dna. Málokomu se poštěstí narazit na ostrorepa na pláži, kam vyráží jen v období rozmnožování, kdy samičky kladou do písku vajíčka.

V mořském akváriu v pražských Holešovicích můžete ostrorepa vidět kdykoliv. A prohlížet si ho z bezprostřední blízkosti, jen přes sklo mořského akvária, je skutečně zážitek. Už proto, že podobný pohled se při obrovském štěstí v přírodě naskytne jen těm nejlepším potápěčům, kteří jsou schopni se v tropických mořích ponořit až několik desítek či stovku metrů.

Na pláži ovšem ostrorepa můžete potkat jen jednou za rok, v období rozmnožování, kdy se v celých koloniích přemisťuje k pobřeží. Samečkové přitom doslova visí na samičkách, kterých se pro jistotu přidržují, aby je neztratili z dohledu.

Na pláži pak samičky pomocí svého silného krunýře vyhloubí do písku jamku, do které nakladou vajíčka a samečci je oplodní. Zhruba po šesti týdnech se z vajíček vylíhnou larvy, které v určité fázi věrně připomínají trilobity, svoje dávno vyhynulé blízké příbuzné. Dospělý je ostrorep ve třech letech. 

Přežil miliony let, dnes je ohroženým živočichem

Vzhledem ke specifickým životním podmínkám je chov ostrorepa v akváriu velmi náročný. Musíte totiž věrně simulovat podmínky v mořské hlubině, například silný tlak, což je technicky poměrně obtížné, jak popisuje chovatel Jan Vokurka z Mořského světa v pražských Holešovicích.   

Ostrorep

je mořský členovec patřící mezi hrotnatce - podle výběžku ve tvaru hrotu v zadní části těla. Tělo dlouhé až 60 centimetrů má kryté silným tvrdým pancířem, díky kterému se pohybuje značně neohrabaně. Pokud se ale převrátí na záda, umí se otočit nazpátek pomocí dlouhého hrotu. Kvůli zvláštnímu tvaru těla se mu také říká "koňské kopyto".

Zato je pak můžete pozorovat, jak šmejdí po dně a zahrabávají se, někdy i plavou. Žerou drobné korýše a rybky, které rovnou polykají, veškerou potravu rozmělní a zpracovávají až v žaludku.

Poprvé se ostrorep na Zemi objevil už v prvohorách, tedy před 570 miliony let spolu s prvním členovcem a svoji podobu za posledních 200 milionů let nijak nezměnil. Dnes patří mezi ohrožená zvířata, zatím přežívají čtyři druhy.

V Mořském světě v Praze chovají ostrorepa amerického (Limulus polyphemus), který žije na východním pobřeží Ameriky a v Mexickém zálivu. U břehů jihovýchodní Asie žije ostrorep molucký (Carcinoscorpius rotundicauda), východoasijský (Trachypleus tridentatus) a velký (Trachypleus gigas).

Přes zařazení na seznam ohrožených druhů je ale například v Thajsku ostrorep dodnes součástí jídelníčku. Dříve se dokonce údajně využíval i jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Jak ostrorep pomáhá v humánní medicíně?

Přestože je imunitní systém ostrorepů velmi primitivní, jeho modrá krev má unikátní schopnost srazit se v gel v případě přítomnosti jedu či nebezpečné látky. Toho se v medicíně využívá ke stanovení bakteriálních endotoxinů (test LAL).


Autor:




Nejčtenější

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Další z rubriky

Světová šampionka Marcela Čápková na trati
Češi mají svou mistryni světa v canicrossu. Se psem utekla všem

Dvanáctičlenná česká výprava do německého Halle na mistrovství světa belgických ovčáků získala zlato a stříbro v canicrossu a bronz v kategorii bikejoringu....  celý článek

Otrávený luňák červený v městském parku ve Strážnici
Traviči vzácných ptáků útočí. Ornitologové cvičí psa, který s nimi zatočí

Za první čtyři měsíce letošního roku nalezli ornitologové 18 otrávených dravců, většinou extrémně vzácných a ohrožených druhů. Vůbec poprvé se otrávili i dva...  celý článek

Letošní velbloudí přírůstek, díky kterému lze od jeho matky ochutnat vysoce...
Velbloudí máma pečuje o tucet korábů pouště, přestože koušou a plivají

Dokážou na vás nepěkně plivnout a když jim geny zavelí, tak i kousnout. Zároveň ale umí rozdávat klid a pohodu. Velbloudi jsou si zkrátka vědomi své...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.