Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otrávené návnady mají asi trestat pejskaře, ale otrávit se může i dítě

  10:29aktualizováno  10:29
Časovanou bombou otevřeně nazývá otrávené návnady nastražené na psy nebo volně žijící zvířata Zdeněk Vermouzek, odborník na otravy zvěře nebezpečným karbofuranem a ředitel českého svazu ornitologů. Třeba na nastražený otrávený krajíček chleba nebo piškot totiž zdaleka nemusí narazit jen zvíře. Obětí by se mohl stát i člověk.

Nastražená otrávená návnada může mít jakoukoliv podobu. Ilsutrační foto | foto: Profimedia.cz

Osvětě, jaká nebezpečí sebou přináší trávení dravců, lišek, kun, ale i psů, se Vermouzek věnuje už řadu let, právě cestuje do Maďarska na konferenci na toto téma. Situace je podle něj burcující, ale společnost se tváří, jako by o moc nešlo. Proto se ornitologové snaží o spolupráci na všechny možné strany, aktuálně připravují školení na toto téma i pro státní zástupce.       

Za pravdu Vermouzkovi dávají i webové diskuse k danému tématu; z nich vyplývá, že lidé se zdaleka ne ve všech případech podezření na nástrahu otrávené návnady chovají tak, jak by měli a nahlásí vše policii. Přitom právě tato obrana ze strany poučených občanů může být tím správným impulsem pro nápravu. "Odpovědně se musí začít chovat kdokoliv, kdo se s podobným případem setká," vidí to jednoznačně Vermouzek.

Jak postupovat, když narazíte na něco podezřelého

Stručně a jasně, obecně platně jak pro ohrožení psů, tak volně žijících živočichů, to řeší na webových stránkách karbofuran.cz právě ornitologové.

Co je karbofuran

Nervový jed, který je součástí insekticidu furadan. Jeho prodej i jakékoliv použití je sice zakázané od roku 2008, účinkuje ale i desítky let. Působí tak, že se otrávené zvíře udusí (v důsledku ochrnutí dýchacích svalů). Podle velikosti dávky totiž postižený rychle či pomaleji ochrne a umírá za plného vědomí. Otrava je možná i dotykem, jed je smrtelný i pro člověka.

Jakmile kdekoliv naleznete uhynulé zvíře (například ptáka) nebo povalující se kousky pečiva, masa či třeba uzenin, které by mohly být otrávené, na nic nesahejte. Jsou jedy, kterých se stačí pouze dotknout a jsou pro organismus nebezpečné (například právě karbofuran).

S ničím nehýbejte, nešlapte ani zbytečně okolo, ať nepoškodíte stopy, jen zabraňte zvířatům, případně dětem, v kontaktu s uhynulým zvířetem či potenciálně podezřelou nástrahou.

Nález co nejdříve ohlaste Polici ČR na číslo 158 a trvejte na jejím výjezdu na místo. Měli byste ohlásit kdo volá, že máte podezření na trestný čin spočívající v položení otrávené návnady či otrávení ohroženého druhu (v případě nalezení uhynulého zvířete) a kde přesně k činu došlo. Trestní oznámení můžete posléze podat i písemně.  

Policie by měla k odebrání uhynulého zvířete nebo návnady přivolat Krajskou veterinární správu, která zajistí laboratorní rozbor (tu můžete samozřejmě volat i sami, kontakty najdete zde). Podle konkrétní situace můžete kontaktovat i správu chráněné krajinné oblasti, krajský odbor životního prostředí  či Českou inspekci životního prostředí. A pokud si v daný moment vůbec nejste jisti, jak správně postupovat, poradí vám ornitologové na čísle 773 380 285.   

Místo nálezu také sami zdokumentujte, vyfoťte (i kdyby to mělo být jen mobilem), případně nakreslete včetně detailů. "A informujte Českou ornitologickou společnost," dodává Vermouzek, který by uvítal, aby se ornitologové, ochránci přírody i pejskaři ve snaze vymýtit tento jev spojili.

Pokud přivoláte městskou policii, můžete sice dosáhnout toho, že hlídka podezřelou návnadu či uhynulé zvíře odstraní, případně v daném místě zvolí častější pochůzky, s největší pravděpodobností ale nic víc. Prošetřením případu se bez oznámení státní policii a veterinární správě nikdo nebude dále zabývat. "Obecně lze říci, že pokud někdo najde otrávenou návnadu, což ovšem nemůže vědět jistě, měl by volat Policii ČR. Může kontaktovat i městskou policii, strážníci věc prověří a předají policii státní," vyjádřila se k problematice Jana Přikrylová, vedoucí oddělení komunikace s veřejností pražské Městské policie.

Městská policie s tímto typem informací od občanů může pracovat pouze tak, že se strážníci v rámci běžné hlídkové služby například zaměří na sledování podezřelých osob, předávají poznatky policii a městské veterinární správě, přizpůsobí hlídkovou činnost možnému riziku a podobně.

Zatím nebyl nikdo usvědčen. Změní se to?

"Je to tristní, ale za více než 50 let, co je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázáno, nebyl ve skutečnosti usvědčen jediný travič. Tato liknavost jednou může mít fatální následky," varuje Zdeněk Vermouzek, který se problematice odborně věnuje řadu let.

Mapy, kde hrozí potenciální nebezpečí, najdete na webu

Mapu s databází případů vedenou ornitology od roku 2006 najdete zde; jsou do ní zanesena jak podezření na otravu, tak později prokázané otravy (v případech, kdy byla otrávená nástraha nebo uhynulé zvíře vyšetřeno v laboratoři veterinární správy nebo otravu potvrdil veterinární lékař).

hřebíky

Nemusí jít vždy o návnadu otrávenou, životu nebezpečné mohou být i zapíchané hřebíky.

Nově upozorňují na místa podezřelých nálezů také pejskaři na stránkách vyletsepsem.cz. Provozovatel webu, pejskař Libor Šedivý na něj zhruba před dvěma týdny přidal tuto "mapu nebezpečí", protože pokusy o otrávení psů se podle něj nepříjemně množí. Zanáší je i do map na Googlu (najdete zde). S informacemi zatím přispívají nejčastěji další pejskaři (podobně stejně jako na Facebooku profil Dog point, viz foto) a jen u malé části z nich je uvedeno, že byl případ nahlášen na policii. Jenže právě to je fatální chyba. To, že se na podezření a otravy upozorní jen pejskaři mezi sebou, nic neřeší.    

Například ze 17. února letošního roku tu najdete informaci (zdroj Home Care for Pets), že v Hostivařském lesoparku bylo na počátku února potvrzeno osm úmrtí psů, kteří zemřeli ve většině případů do několika minut od požití jedu. Údajně se jednalo o malé kousky otráveného chleba. Taková návnada je potenciálně nebezpečná a život ohrožující nejen pro zvířata, ale i pro člověka.  

Ověřovali jsme proto u Policie ČR v Hostivaři, jestli tyto případy šetří. Výsledek? "Policie tyto případy nešetří, protože jí je nikdo neohlásil," konstatoval pražský policejní mluvčí Jan Daněk. S dovětkem, že je těžké šetřit něco, o čem se policie vůbec nedozví. Na pejskaře lze tedy jen apelovat, aby každé podezření na otrávenou návnadu a každý případ otravy hlásili. 

Každý případ nahlaste Policii ČR, jinak se nic nezmění

"Veterinární správa se na řešení této problematiky podílí nepřímo, vzorky otrávené návnady, popřípadě uhynulá zvířata se vyšetřují ve státních veterinárních ústavech. Jinak tyto případy řeší státní policie, je ovšem obtížné někoho usvědčit," konstatuje Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy.

Podle něj lze pejskařům poradit asi tolik: "Vyplatí se mít pejska vycvičeného, aby nežral neznámou potravu ani ji bez dovolení pána nepřijímal od cizích lidí. Pakliže na procházce se psem majitel objeví něco podezřelého, co vypadá jako návnada, udělá dobře, když bude kontaktovat policii, aby zajistila vyšetření, popřípadě se pokusila podle nějakých indicií zjistit pachatele. Není to jednoduché. Každopádně to znamená být ve střehu."

A nebagatelizovat možné riziko. "Položení otrávené nástrahy je trestný čin. Přesto se doposud řada zjištěných případů ke státní policii vůbec nedostane a vyšetřování tedy ani nezačne," konstatuje trpce Vermouzek. Není to chyba policie, ale lidí, kteří potenciálně nebezpečný nález nenahlásí. Jak je evidentní i z čerstvých případů v pražské Hostivaři uvedených výše.

Proto také ornitologové uvítají spolupráci s pejskaři, kteří se se svými miláčky procházejí jak v zástavbě, tak ve volné přírodě. Víc lidí v terénu může odhalit víc případů. Musí ale vědět, že je potřeba každý případ důsledně nahlásit Policii ČR. Protože není podstatné, jestli byla nástraha nastražena na dravce, holuby, lišku, kunu či psa. Podlomeným zdravím či dokonce životem to odnese ten živočich, který na ni narazí a neodolá.

Autor:




Nejčtenější

Ví, jak chutná, když se pustí termití voják do křížku s vaším palcem. Umí...
Hmyzí příběhy zblízka: kobylka pijící z louže nebo kopulující mouchy

Fotograf Jiří Anderle ví, jaké to je, když se pustí termití voják do křížku s vaším palcem. Umí ocenit i dříče čmeláka z Pošumaví s nákladem pylu či berušku...  celý článek

Dva týdny stará štěňátka chovu Vives Bohemia
Srbský honič je poklidný společník i náruživý lovec vhodný pro myslivce

Toto balkánské plemeno je vytrvalým lovcem a věrným společníkem svého pána. Je to velmi odolný a zdravý pes, který hravě zvládá složité terény, které mu...  celý článek

V Zahradnictví Tmaň už několikátým rokem nabízejí před vánoci kupujícím možnost...
Odpovězte na otázku a vyhrajte jeden z deseti vánočních stromků

Pokud kupujete stromek dopředu, je důležité postarat se o něj tak, aby neopadal dříve, než ho vůbec začnete zdobit. A když správně odpovíte na otázku, můžete...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.