Dvěma kočkám z útulku daroval papírové bludiště. Jejich video je hitem

  • 33
Když jeho černá kočka Cole slavila čtvrté narozeniny, rozhodl se Christopher Poole z Oceanside v Kalifornii, že ji i její kamarádku Marmelade překvapí papírovou prolézačkou. Rolemi papíru doslova pokryl celý pokoj a objevitelskou výpravu svých koček natočil.

Na své si tak v papírovém bludišti přišla nejen Cole, kterou vítal nápis „Happy Birthday Cole“, ale i zrzavá Marmelade, její kočičí kámoška do nepohody.

Kočičí nadšení z papírového nadělení Christopher natočil na video a umístil na společnou webovou stránku svých kočičích mazlíčků (zde). Přestože jde o obyčejné kočky z útulku, okamžitě se z nich staly hvězdy. A o to jejich majiteli šlo. Aby si lidé uvědomili, že i z úplně obyčejné kočky se může stát parťák do nepohody.

Poole sám pracoval pro záchrannou stanici Big Cat, takže dobře ví, jak je obtížné některá zvířata umístit. Zrzavé kočky sice patří i v Česku k nejoblíbenějším, lidé ale samozřejmě dávají přednost mladým zdravým zvířatům. A jak Christopher Poole prozradil agentuře Reuters, jeho zrzavé kočičí kamarádce Marmelade se podařilo překonat rakovinu. Zrovna dvakrát zdravá tedy původně nebyla.

Papírový labyrint je trefa

Vytvořit pro své kočky papírovou prolézačku byla od Američana trefa do černého. Kočky totiž papírové schovávačky milují a má to jednoduchý důvod: hledají bezpečí, teplo a pokoj od lidí (podrobnější vysvětlení čtěte zde).

U černých koček, jako je Cole zase bývá problémem jejich zbarvení. Proto se s její pomocí snaží lidi přesvědčit, že i černá kočka může být tou nejkrásnější na světě. To je důvod, proč natáčení kočičích videí a výstavbě jejich profilů věnuje čas. (Proč je kočka z útulku ideální volbou, čtěte zde.)

Černé kočky to totiž kvůli předsudkům nemají jednoduché nikde na světě. A mourovaté zase proto, že jsou moc obyčejné. „Černou kočku chce málokdo, je neuvěřitelné, jak jsou lidé pověrčiví. Takže nádherné černé šelmičky bývají v útulku většinou hodně dlouho. Zvlášť pokud ještě navíc mají nějaký handicap,“ potvrzuje Magdalena Krajmerová ze spolku Animal ́s a.s., který těmto kočkám pomáhá.

Na druhou stranu si od nich černou nebo mourovatou kočku často odnesou lidé, kteří už mají doma třeba modrou britku (více o tomto plemeni zde). „Kočku na ozdobu už máme, teď k ní ještě chceme kočku na mazlení, slyšíme často,“ vypráví s úsměvem Krajmerová. „A je pravda, že pokud nemají vyloženě špatnou zkušenost s lidmi, patří ty nejobyčejnější kočky k nejmazlivějším a nejvděčnějším.“