Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dopřejte svému psu požitek z pasení dobytka. A do těla si dáte oba

aktualizováno 
„Člověk ví, čeho potřebuje dosáhnout, a pes ví, jak toho dosáhnout. Pro pasení je proto potřeba sladit práci psa a rozum člověka,“ říká mladá chovatelka, která se se svou neposednou huňatou bearded collií začala před třemi lety věnovat technice pasení, tedy ovládání ovcí pomocí ovčáckého psa.

Důležitý je tlak na ovce, který má každé plemeno jinak. Někteří psi pracují z dálky a jiní na kontakt. Australský ovčák Berry Bohemia Checko, majitelka Jarmila Kvasnicová | foto: Laďka Skopalová

Tehdy to Hana Sapová (1985) z Ostravy-Poruby brala spíš jako možnost jak dopřát svému čtyřnohému miláčkovi aktivní pohyb. Do té doby byl její pes jménem Kress hlavně parťákem na hory a domácím mazlíčkem. Ale při kontaktu s ovcemi se u něj záhy projevily patřičné vlohy. Šikovného psa a jeho majitelku pasení zaujalo. Brzy zjistila, že jde vlastně o týmovou práci člověka a ovčáckého psa, kdy jeden bez druhého nedokáže nic a jeden druhého musí respektovat.

Jak probíhalo sžívání Kresse s neposedným stádem?
Naše první kroky nebyly moc úspěšné. Začali jsme celkem pozdě, Kressovi už byly asi dva roky. I když já měla pocit, jak je šikovný, zas taková sláva to nebyla. Nicméně po pilné práci a spoustě komických situací jsme se propracovali až k druhé nejvyšší zkoušce, kterou můžeme složit, čili IHT2. Máme ale stále oba co dohánět, o tom pasení je. Neustále se učíte něco nového a díky velkému zájmu o pasení jsou zkoušky rok od roku náročnější. Ve srovnání s našimi začátky tak je pasení v tradičním stylu o veliký kus vepředu. Což je jenom dobře.

Fotogalerie

Kam si jezdíte pro ovce na trénování?
Trénujeme jednou týdně na farmě u Gavendů v Libhošťské hůrce, kam jezdíme od samého začátku. Občas zkusíme i jiná tréninková místa - Dolní Kounice, Budišov nad Budišovkou, Martínkovice - protože pokud chcete závodit, pes musí fungovat i na jiných ovcích stejně dobře jako na domácí půdě.

Za pasením lidé dojíždí mnohdy i několik desítek kilometrů, nebo dlouho čekají  než se uvolní místo k trénování, kterých vzhledem k zájmu majitelů psů není  mnoho. V poslední době se pasení stalo velkým hitem a jeho obliba rychle roste. Díky tomu se tréninkových míst objevuje přece jen víc, je i mnohem větší nabídka závodů, školení zahraničními rozhodčími a stupňují se i požadavky na práci psa.

Jsou některá plemena psů řekněme geneticky lépe vybavena na „pasení“ než jiná, nebo se může stát takovým šikulou po patřičném výcviku kterýkoliv, třeba jezevčík?
Jezevčíka těžko naučíte pást, protože má zcela jiný genetický předpoklad, a to lovecký instinkt, stejně jako třeba foxteriér nebo retriever. K pasení potřebujeme, aby měl pes ovčácké vlohy, které lze očekávat u ovčáckých plemen. První skupinou jsou honáci, kteří přehánějí stádo po pastvině, kam patří například australský honácký pes, ardenský či flanderský bouvier. Druhou skupinou jsou ovčáci. Ti se používají na práci na farmách, při stříhání a nakládání ovcí. Sem rozhodně patří border collie a australská kelpie. Třetí skupinou jsou pastevci, kteří se používali zejména pro ochranu stád před predátory, např. slovenský čuvač.

Na velikosti tedy záleží?
Jsou i malí psi, kteří pasou a jsou šikovní, například welschcorgi. Nízká kohoutková výška je naopak u těchto psů šlechtěnou prioritou. Využívají se na pasení krav, protože pokud kráva v obraně kopne, mine díky jeho velikosti svůj cíl. Jednou jsem viděla pást i nefalšovaného venkovského voříška a byl opravdu šikovný. Jak majitelka psa, tak majitelka ovcí, včetně přihlížejících, byli jeho prací unešení. Asi správné namíchání genů…

Je možné využívat psy jen k pasení ovcí, anebo třeba tak velkých zvířat, jako jsou krávy? Nebo těch, která jsou tak mobilní jako kozy?
Pást se dají všechna stádová zvířata. Koza je proti krávě samostatná, protože nedrží stádo, a ta se proto pase špatně. Nejčastěji se k pasení používají ovce a krávy, nebo třeba kachny - indičtí běžci (více o těchto kachnách zde). A všechna tato zvířata se pasou jak v běžné praxi, tak i ve sportovních disciplínách.

Jak se vyznat ve školách pasení?

V Čechách se vyskytují dva styly pasení: kolektivní (CS) a tradiční styl (TS). V CS pasou pouze dvě plemena, australská kelpie a border collie. V TS pasou zbylá plemena, spadající do ovčáckých plemen skupiny FCI 1,2 a 5.

„Toto rozdělení je naprosto záměrné. Border collie a kelpie jsou stále pro práci se stádovými zvířaty šikovnější, se stádem pracují z větší dálky, častou hýbou stádem pouhým pohledem. Psi spadající do TS naopak pracují v těsnějším kontaktu se zvířaty, často u toho štěkají a přehánějí stádo na velkou vzdálenost. Dalo by se říci, že borderky dělají tu jemnější práci, tradiční styl je na tu těžší a hrubší práci,“ vysvětluje Sapová.

Kdy se vlastně stalo pasení stejnou „disciplínou“, jako třeba agility?
Je to zajímavé, ale pasení bylo daleko dříve sportovní disciplínou než právě agility. Historie prvních závodů v pasení sahá asi do roku 1873, oproti tomu agility je vlastně o celé jedno století mladší sport. První agility závody byly ve Velké Británii v roce 1978. Jinak v Čechách jsme oproti ostatním státům celkem pozadu.

Pasení jako sport se u nás začalo datovat až v roce 1973, kdy v Nivnici proběhlo první oficiální Národní mistrovství v ovládání ovčáckých psů. To je ovšem pouze historické hledisko, co se obliby týče, tak agility je daleko rozšířenějším sportem. Hlavním důvodem je větší dostupnost tréninkových míst, trenérů a v neposlední řadě určitou roli hrají i finance.

Dá se říct, v historickém srovnání, že dříve byli ovčáčtí a pastevečtí psi šikovnější? Ovládali třeba širší škálu povelů, byli schopnější zvládat větší stáda, pracovali se stádem samostatněji?
Tohle je určitě otázka, která by vyvolala rozsáhlou diskuzi napříč komunitou majitelů pasteveckých psů. Jsou plemena, která už se delší dobu nepoužívají k jejich prvotnímu účelu, a proto u nich je jejich vloha určitě slabší. Ale jsou i linie, kde se pastevecká vloha udržuje po mnoho generací - takové zástupce můžeme najít jak u bordercollí, kelpií nebo typicky u australského ovčáka.

Jsou ovšem linie psů, u kterých je pastevecká vloha šlechtěná a podporována po mnoho generací, například u beardedcollií v Anglii jsou to „working bearded collie“, i když tito psi nejsou uznaní Mezinárodní kynologickou federací. Je nutno dodat, že není práce jako práce. Ne každý pes, který má složené zkoušky, byť ty nejvyšší, je i pracovně upotřebitelný v běžné praxi. Ale vše záleží na vedení výcviku, zkušenostech psa i psovoda a silou ovčácké vlohy.

V jakých odvětvích nebo disciplínách pasení psi soutěží? Jak moc jsou tyhle soutěže prestižní záležitost? Je nějaká světová liga?
Záleží, do které kategorie váš pes patří, a dle toho dostává úkoly, které na závodech či zkouškách musí plnit. Jde určitě o prestižní záležitost, ale je to hlavně setkání lidí, kteří rádi pracují se psy, a vyměňují si své názory a poznatky. Vybírat je z čeho. Můžete navštívit obyčejné zkoušky, ale i národní, mezinárodní či mezikontinentální závody. Samozřejmě, že na ty velké se musíte kvalifikovat.

Je takové vítězství výsledkem schopností šikovného psa,  dobrého chovatele, nebo vyústěním dobrého tréninku? Co může vítězství v prestižní pastevecké soutěži znamenat pro psa a jeho majitele?
Je to kombinace všeho, jak šikovnosti psa, tak zkušenosti majitele. Můžete mít sebelepšího psa, ale když s ním neumíte pracovat, nebudete si rozumět a práce rozhodně nedopadne podle vašich představ.

U pasení máte ještě jeden element, který nesmíme opomenout, a tím jsou ovce. Umět číst stádo je určitě velkou výhodou, bez toho se na špičkové úrovni neobejdete. Co se prestiže týče, je to stejné jako u výstav - pokud je vítězem  chovný jedinec, stoupá jeho cena i atraktivita a přínos pro chov.

Rozhodčí, instruktoři, školitelé, tréninková střediska na pasení. Kolik asi lidí a pasteveckých psů v ČR je?
Zájem rok od roku stoupá, Česká Republika zažívá pastevecký boom. Od roku 2009 u nás přibývá psů i řady tradičních plemen. Ne každý pes má výkonnostní průkaz a přesto pase, dvě tisícovky to ale určitě budou. Mezi nimi je mnoho psů, kteří pracují na špičkové úrovni a jezdí nás reprezentovat do zahraničí. A musím říct, že i velmi úspěšně.

Možná se mi to jen zdálo, ale není pro pasení nějak moc psích povelů? Znám tak sedni a lehni, ale tady to jsou téměř desítky povelů, nebo ne? Jsou obecně při výcviku preferované cizojazyčné povely?
Povely jsou čistě záležitostí jen a pouze majitele psa. Hodně lidí zastává teorii, že by měl mít pes jiné povely než v běžném životě, protože si tím jinak kazí poslušnost. U pasení je pes více svým pánem a mnohé situace řeší sám, proto můžeme onu poslušnost narušit.

Odlišné povely na pasení můžeme řešit dvěma způsoby. První je použití trilkovací ovčácké píšťalky, nástroji, který díky svému tvaru dokáže vyluzovat mnoho zvuků - kombinaci krátkých a dlouhých tonů - podle potřeby. Píšťalku jen vložíte do úst a pokud je na ni pes zvyklý, nemusíte na něj již vůbec mluvit. Velkou výhodou je, že do pískání nevkládáte žádné emoce, zvuk píšťalky se nese na větší vzdálenost a pro psa je lépe slyšitelná a srozumitelná. Druhou variantou jsou již jednou zmíněné odlišné speciální povely, které všechny vycházejí z angličtiny: např. stay, tedy zůstaň, nebo walk, tedy povel používaný při tlačení ovcí směrem od člověka.

Je nějaká země vyloženě „velmocí“ v pasení?
Velmoc v pasení je určitě Anglie, která je i jeho kolébkou. Zvláště proto, že psy stále používají při práci na farmách. Obliba pasení je dokonce tak veliká, že závody v pasení můžete sledovat i v televizi a na závody chodí hodně diváků.

Kde se dá na ovcích trénovat?
Trénovat můžete teoreticky na každých ovcích, ale asi bych to nedoporučila zvláště začátečníkům, kdy je vedení zkušeným trenérem velkou výhodou. Pokud chce člověk začít trénovat, doporučuji navštívit stránky www.paseni.unas.cz nebo www.spolekpaseni.cz, kde jsou seznamy tréninkových míst. Zvláště v začátcích je dobré chodit ke zkušeným trenérům, kteří vysvětlí základní práci se stádem a naučí vás pochopit psa a jeho reakce. A poradí, jak s ním správně pracovat. Bez trenéra či zkušeností to jde většinou pomaleji, pravděpodobně se budete při trénování trápit a navíc si psa jen zbytečně zkazíte.

Máte nějaké rady a doporučení pro začínající chovatele budoucích pasteveckých šampiónů?
Pokud chcete opravdu začít pást, zajeďte se podívat na nějaké závody nebo trénink. A pokud bude mít váš pejsek zájem, určitě to spolu zkuste. Je to mladý sport, kterému se věnuje spousta zajímavých lidí, naučíte se mnohé o sobě a lépe porozumíte i chování psa.

Navíc je to sport, který se většinou provozuje venku, takže si krásně odpočinete po práci či škole a ještě unavíte svého čtyřnohého parťáka. Práce je pro něj spíše zábava a odměna, protože je to jeho naprostá přirozenost. Jen opravdu doporučuji začít pod vedením zkušeného trenéra na ochozených ovcích. Nebude to pro vás ani vašeho psa taková námaha a rychleji přijdou pokroky, které vás nastartují k další práci.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.