Jeden z druhů rodu Heteropoda, který žije v tropických a subtropických

Jeden z druhů rodu Heteropoda, který žije v tropických a subtropických oblastech celého světa. Velmi blízký příbuzný pavouka dovezeného z Ghany spolu s banány. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Pavouka dovezeného s banány si v pražské zoo množí. Už i kousl

  • 28
V úterý si vystrašená maloočka, pavouk dovezený z africké Ghany spolu s banány, vysloužila titulní stránky internetového i televizního zpravodajství. V podstatě právem. Je téměř zázrak, že pavouk přežil jak chemické ošetření plodů, tak výrazné dlouhodobé podchlazení. Maloočky ale žijí i u nás.

"Už to není, co to bývalo zhruba před nějakými třiceti lety. Tehdy občas přicestoval i hádek. S intenzivním chemickým ošetřením a podchlazením při skladování a přepravě je ale v současnosti přežití jakéhokoliv tvora téměř nemožné. Pamatuju, jak byla k banánům přibalena žabička, jednou gekonek, ale ti byli téměř mrtví," vzpomíná kurátor plazů a bezobratlých v pražské zoo Petr Velenský.

A konstatuje, že v úterý nalezený pavouk rodu Heteropoda, který skončil v útulku v pražských Dolních Měcholupech, měl vlastně štěstí (více zde).

Spíše je potkáte v zoo než v supermarketu...

Zbavte se fóbií

Trpíte-li iracionálním strachem z některých zvířat, například pavouků nebo hadů, lze vaše obavy zmírnit - je vědecky dokázané, že fóbie jsou z velké části naučené. Pražská zoo proto v rámci Zooškoly pro dospělé pořádá setkání, na kterých vás zkušení chovatelé seznámí s obávanými tvory. Mají zkušenost, že vysvětlování a postupné seznamování často úspěšně nahradí negativní pocity pozitivní zkušeností. Termíny jsou vypsané na 11. května, 14. září a 16. listopadu 2013, přihlásit se můžete zde.

Pravděpodobnost, že v regálu supermarketu opět narazíte na podobný exemplář, je minimální. To ho spíše uvidíte v Pavilonu velkých želv pražské zoo, a to nejen v expozici; potkat ho můžete i přímo v prostoru pro návštěvníky. Šance je ale malá, je to noční zvíře, přes den jsou zalezlí. 

"Cíleně si je tu chováme zhruba od roku 2000, kdy nás zavolali do jednoho skladu kvůli odchytu samičky, která také přicestovala spolu s banány. Navíc byla březí," popisuje Velenský, jak zoo kuriózně obohatila svoji sbírku. 

Všichni pavouci rodu Heteropoda v pražské zoo, žijící v pavilonu s velkými želvami, jsou tedy potomky této jediné samičky. V obrovském množství krabic s banány, které zkonzumují svěřenci zoo, se nikdy podobný pavouk nenašel. "Při povodních v roce 2002 jsme o všechny maloočky zase přišli, ale naštěstí jsme se předtím rozdělili o mláďata s kolegy z plzeňské zoo, takže po povodních zase obdarovali oni nás."

Jaké je kousnutí od pavouka rodu Heteropoda

Petr Velenský má osobní zkušenost i s kousnutím tohoto pavouka. Sáhl v pavilonu nahoru do zádveří, kde byl pavouk zalezlý, spadl mu za krk, on se instinktivně přikrčil, tím ho zmáčkl a on ho přímo za krk kousl. "Bolelo to méně než od vosy. Štípalo to a maličko oteklo, ale nic víc. Sám jsem alergický na včely, na jejichž kousnutí mám mnohem silnější reakci," konstatuje dnes Velenský.

Maloočka smaragdová (Micrommata virescens), příbuzná pavouka dovezeného z Ghany, je hojně rozšířená i u nás. V těle měří 8 až 14 mm, rozpětí nohou má 2 až 2,5 cm.

A dodává, že z jeho pohledu je tento pavouk nebezpečný spíše pro ty, kdo trpí arachnofóbií. "Je jedovatý, ale to je principiálně každý pavouk, protože díky jedu je schopný ulovit svoji oběť. Pro člověka jsou ale skutečně jedovaté jen některé druhy z Austrálie či Jižní Ameriky. Jen alergická reakce se nedá nikdy vyloučit," konstatuje kurátor, podle kterého není nijak zvlášť nebezpečný žádný pavouk, který by k nám teoreticky mohl přicestovat s banány.

To potvrzuje i arachnolog Petr Dolejš z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: "Tato konkrétní maloočka pro člověka skutečně jedovatá není, jak se ostatně názorně ukázalo v pražské zoo. Nebezpečný není ani její blízký příbuzný, krásně zeleně zbarvený pavouk Micrommata virescens, tedy maloočka smaragdová, který je hojně rozšířený i u nás."

Bát se ho podle arachnologa skutečně nemusíte, člověku je dvoucentimetrový zelený pavouček zcela neškodný: "Spíš uteče, protože velmi rychle běhá a hbitě šplhá po vegetaci. Jen samičky, které střeží kokon s vajíčky zapředený v podrostu, se mohou přiměřeně velkému narušiteli postavit na odpor." 

A maloočky nežijí jen u nás, běžně můžete potkat i na dovolené u moře. "Maloočky jsou celosvětově rozšířeny přibližně od 40° severní šířky po 40° jižní šířky. Na území Evropy a Asie jsou rozšířeni jen zástupci rodu Micrommata, u Středozemního moře můžeme potkat zástupce rodů Eusparassus nebo Olios. Ani ti ale pro člověka jedovatí nejsou," uklidňuje arachnolog.

A jak je to s agresivním chováním tohoto pavouka? "Kousne, jen když se cítí ohrožen, když ho například zmáčknete, jako já, když mi spadl za krk. Ano, umí nahnat strach: je členitý, chlupatý, rychle se pohybuje, poskakuje do stran, hrbí se, zvedá přední nohy proti pomyslnému nepříteli. To všechno je ale obranná taktika, způsob, jak nahnat strach a odvrátit nebezpečí," vysvětluje Velenský.    

Může s banány přicestovat opravdu nebezpečný pavouk?

Se zásilkami banánů se podle Petra Dolejše nejčastěji dovážejí právě maloočky (čeleď Sparassidae), ale takovéto případy jsou stále větší vzácností. V současnosti se totiž banány dopravují v menších trsech a bývají chemicky
ošetřeny, takže ukrytí pavouci z nich vypadnou ještě ve své domovině.

"Když se ale banány dovážely po velkých trsech, mohli se takto dovézt
například i sklípkani," vzpomíná arachnolog. K jednomu takovému případu, kdy na pracovníky skladu banánů v pražském Karlíně vypadl v únoru 1967 čtyřcentimetrový sklípkan, byl povolán i nejlepší odborník na tuto problematiku u nás, profesor Jan Buchar. "Pracovníci banánárny po něm tehdy chtěli napsat dobrozdání, že pracují s nebezpečnými zvířaty. Odměnou byly panu profesorovi dvě tašky banánů a pavouk je dodnes kuriozitou v profesorově sbírce."