Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Pečárka zápašná působí přibližně polovinu případů otrav těch lidí, kteří se domnívají, že sbírají pečárku polní nebo pečárku ovčí. Pečárka zápašná má nepříjemnou vůni i chuť a ve všech jídlech se jí musíte vyvarovat. Její určení je docela obtížné, proto si pozorně všimněte určovacích znaků a srovnejte vyobrazení. Příznaky otravy jsou pocení a zčervenání, doprovázené nepříjemnými žaludečními křečemi. Každý člověk sice nemusí reagovat na jed obsažený v této houbě takto intenzivně, přesto však není třeba riskovat. Klobouk je 5 - 15 cm široký, v mládí vyklenutý, ve stáří plochý s prohloubením uprostřed; v mládí je čistě bílý, stářím poněkud tmavne, rozkládá se a má šedohnědavé šupinky. Povrch klobouku poraněním ihned nápadně žloutne, stejně tak dužnina na řezu, což je cenný určovací znak. Ačkoli má tento druh hodně společného s ostatními druhy pečárek, velmi intenzivní žloutnutí jej odlišuje. Třeň je 5 - 15 cm dlouhý, bílý, na nejspodnější části nápadně žloutnoucí. Lupeny jsou masově zbarvené, stářím tmavnoucí; dužnina je bílá. Pro určování této houby je důležitý nepříjemný karbolový zápach.
Kde a kdy roste
Pečárku zápašnou najdete v zahradách, na pastvinách, ale také na některých místech v lese od začátku léta až do podzimu.
Je jedovatá. Seberete-li omylem pečárku zápašnou a dále ji na pánev, ošklivě zežloutně a vydává štiplavý, velmi nepříjemný zápach.
