Pěnobeton vyplní nerovnosti při rekonstrukci a přitom nezatíží podlahu. | foto: Cemex

Pěnobeton by mohl vyřešit problémy při rekonstrukci domu

  • 3
Jak rychle vyrovnat podlahu v situaci, kdy je nerovná a měli byste ji tepelně odizolovat? A zároveň příliš nezatížit stávající podlahy? Tento rébus by mohl vyřešit pěnobeton. Je dostatečně pevný, aby se na něj mohl nanést finální potěr a zároveň je lehký a izoluje.

Při rekonstrukcích se často řeší, jak vyrovnat podlahy a zároveň je odizolovat. Tento problém by v podobných situacích mohl vyřešit stavební materiál pěnobeton. Ten se nalije na staré hrubé podlahy. Vyplní všechny mezery, přitom není těžký a nezatěžuje konstrukci. Což je u starých domů důležitý parametr. Na vrstvu pěnobetonu se pak může přidat finální vrstva, případně další tepelná izolace.

Je zajímavé, že izolační schopnosti tohoto lehkého betonu se nedosáhne přimísením plniva, které bude mít menší objemovou hmotnost než beton prostý. Tady se používá vzduchová bublinka. To znamená, že se vyrobí hustá technická pěna, která se vmísí podle předem přesně určeného poměru do cementového mléka. Jakmile dojde k procesu tuhnutí, technická pěna zůstane uzavřena v cementovém mléku a vznikne tím maličká vzduchová komůrka, která působí jako dobrý tepelný izolant.

Podle projektanta Stanislava Šembery ze společnosti SPS projekt je to však u nás zatím dost málo užívaný technologický postup. „Umím si však představit situace, kdy bych takovou technologii použil. Zvláště tam, kde je třeba hodně počítat s únosností stropu nebo tam, kde je potřeba během krátké doby vytvořit velké plochy podlahy,“ říká. Z pěnobetonu lze udělat až 1500 metrů čtverečních podlahy během jediného dne.

Pěnobeton si můžete vyprojektovat podle svého přání. Buď bude hodně měkký a lehký, ale s dobrými izolačními vlastnostmi, anebo těžší a pevnější, který bude vhodný pro pokládání dalších izolačních vrstev.

Pěnobeton je možné použít bez ohledu na rozsah nerovností a výskyt instalačních rozvodů. Výsledná plocha je velmi kompaktní, bez spár, dutin a výškových zlomů. Lehký pěnobeton je logicky náchylný na bodové zatížení a proto nemůže sloužit jako finální nášlapná vrstva. Zcela rovná plocha utvořená pěnobetonem je však východiskem pro aplikaci dalších vrstev včetně litých anhydritových a cementových podlah.

Než se pěnobeton nalije na podlahy, je potřeba všechny předměty, které by mohly při zálivce „plavat“, připevnit k podkladu. Rovněž je důležité případné netěsnosti podkladu utěsnit, například pomocí montážní pěny. Savé podklady se doporučuje těsně před realizací pokropit vodou. Pokud by však hrozil průsak do spodního prostoru, použije se těsnící fólie, která se přehne přes boky do požadované výšky. Doporučená minimální výška aplikované vrstvy by měla být od 40 mm.

Ceny se pohybují podle vlastností směsi od dvou do tří tisíc korun za kubík. Prodávají se směsi namíchané podle výsledné váhy od 300 do 1800 kg na kubický metr. Čím lehčí je směs, tím levnější.