Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z polských skleníků se dělá zbytečný problém, míní moravský pěstitel

aktualizováno 
Problémy se světlem ze skleníků se řeší všude stejně: zastíněním. Což ostatně slibuje i polský producent. Je zbytečné dělat z toho rozruch, zvlášť když tam skleníky nesvítí celou noc, ale jen hodinu, nebo dvě po setmění, upozorňuje expert Libor Dubovský.

„Pěstování zeleniny funguje podobně všude na světě. Problém je v tom, že nikdo neřekl, jak dlouho se těm rostlinám svítí. To je obvykle 12 hodin. Takže polské skleníky někdo vyfotil třeba v sedm hodin večer, ale nikdo neřešil, že v osm hodin už zhasnou,“ říká Libor Dubovský ze společnosti Jižní Morava, která hydroponicky pěstuje rajčata a okurky ve 110hektarovém skleníku v moravských Tvrdonicích. Na rozdíl od polského skleníku však jen od března do listopadu, chybí jim odpadní teplo z elektrárny.

Je pravda, že tlak Česka a Německa přiměl majitele polské firmy Citronex slíbit, že se dobuduje stínění (více zde). Tam, kde světlo v okolí vadí, se na odstínění standardně používají zástěny (takzvané black out stínovky).

Fotogalerie

„Devětadevadesát procent podobných skleníků je běžně používá, v Polsku je to jen přechodná technická záležitost, než skleníky dobudují. Samozřejmě nějaké peníze to stojí, ale oproti původní investici je to drobná částka, řádově jednotky procent,“ vypočítává odborník.

Pokud jde o možné způsoby pěstování, vypočítává Dubovský několik možností. „Někde se pěstuje v půdě, někde hydroponií, někde v kontejnerech. Pěstuje se v různých substrátech: v kokosové vatě, v čedičové vatě, v rašelinných substrátech, v píscích, drcené lávě,“ popisuje. Ze stránek polského pěstitele není zřejmé, jak přesně rajčata pěstuje, očekává však výnos kolem 100 kg rajčat z jednoho metru čtverečního.

Každopádně obliba hydroponie vychází z dobrých výsledků testů na plodech. „Když zvolíte hydroponické pěstování, tak ať to pěstujete v jakémkoliv materiálu, většina z nich je inertních, nejsou zasaženy stoletým smogem nebo pesticidy v půdě. Tyto látky jsou natěžené z hloubky, kde nemohly být ještě znečištěné lidmi. Takže když se dělají testy na cizorodé látky, vycházejí ty plody čistěji než zelenina, která je pěstovaná na poli, kde si půda nese historickou zátěž,“ popisuje Dubovský.

Rajče potřebuje velké množství světla, aby mělo lepší chuť. Asimilační světlo tedy nahrazuje sluníčko v období, kdy je ho málo, tedy v zimních měsících. Prioritou při pěstování zeleniny ve skleníku je chuť. Týká se to nejen rajčat, ale i třešní, okurek, hroznů, chuť se odvíjí od sluníčka. Takže zkráceně: čím více se plodům svítí, tím jsou chutnější.

Přesto chuť nemusí být dokonalá, jak před lety zmapovala MF DNES, když její redaktor zajel do španělské Almerie, proslavené obřími halami na pěstování skleníkových produktů. Sami pracovníci se nevyjadřovali o svých výpěstcích příliš laskavě (reportáž zde).

„Každý se ptá, proč jsou rajčata v obchodě méně chutná než ta, která si vypěstuje na zahrádce. Jenže v období, kdy je má na zahrádce, si je nekoupí v obchodě. Kdyby to udělal, zjistil by, že jsou stejně chutná,“ tvrdí expert. Prostě „pravé“ letní slunce nelze úplně nahradit.

Aby bylo možné rajčata pěstovat celoročně ve skleníku, musíte jim připravit světelné a teplotní podmínky. „Každá kultura má jinak postavené optimum, jiné rajče, okurka, květiny. Například pro rajčata musíte mít minimální noční teplotu 15 °C. Podobné skleníky se proto staví u elektráren, kde mohou využít odpadního tepla. U nás existují také, ale využívají je spíše producenti květin,“ vysvětluje Libor Dubovský.

Pokud jde o odrůdy rajčat, pěstují se speciální indeterminantní odrůdy, které neukončují růst, takže mohou plodit celý rok. Nejznámější jsou například Harzfeuer, Kesthejské skleníkové, Start F1, Sláva Porýní, Bonset nebo Stupické skleníkové.

Autor:




Nejčtenější

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Koupání slonů probíhá v zákulisí.
Respekt tváří v tvář sloním obrům i hubička od Mamuta. V zákulisí zoo

Mazlení. Tulení. Krmení. Hlazení. Roztomilá mláďátka a oddaná zvířátka. To vše v krásném prostředí uprostřed zeleně, vody, květin a exotické zvěře. Prostě...  celý článek

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

Domek pro včely samotářky z bezových větviček
Postavte domeček pro včely samotářky. Na zahradě se postarají o škůdce

Přilákejte na svou zahradu co nejvíce drobných živočichů. Když jim nabídnete adekvátní ubytování, odvděčí se vám. Díky nim ubude škůdců a zvýší se úroda.   celý článek

Nádherný úlovek z Náchodska.
Pochlubte se, jak u vás rostou. Nejlepší houbařské fotky odměníme

Čas hřibů je pro drtivou většinu nadšených houbařů tím nejkrásnějším obdobím v roce. Tedy pokud rostou, to je potom radost. Tu ovšem můžete mít i z fotoúlovků...  celý článek

Další z rubriky

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Zahradu u secesní vilky nedaleko Prahy se podařilo proměnit velmi citlivě. V...
Při proměně staré zahrady zachovejte duši místa, hledejte staré plány

Proměnit zahradu u starší vilky či zámečku, to není zrovna malé sousto. Přesto není třeba se bát i moderních prvků. Architekti v posledním dílu pořadu České...  celý článek

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.