Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Tento pestřec je známý taky pod jménem „český lanýž“, i když se skutečnými lanýži není příbuzný. Připomíná je však tvarem a velmi vzdáleně také chutí. Pestřec obecný je jedlá houba, kterou můžete najít ve všech typech lesů, obzvláště potom na písčitých půdách. S pestřecem je velmi úzce spojována i jedna hřibovitá houba, a sice hřib příživný, který na něm parazituje. Plodnice jsou 3 - 8 cm vysoké a 3 - 10 cm široké, nepravidelně kulovité nebo hlízovité, přisedlé, s kořínky, na povrchu šupinaté až rozpukané, slámově nebo citronově okrové, uvnitř bílé, narůžovělé, pak modrošedé a nakonec černé, prášivé, s kožovitou okrovkou, nahoře se otevírající nepravidelným otvorem; pach silně kořenný. Výtrusy jsou černohnědé.
Kde a kdy roste
Pestřec obecný roste místy velmi hojně od června do října v jehličnatých, smíšených a vzácněji též listnatých lesích a na rašeliništích, hlavně pod borovicemi, břízami ap.
Je za syrova slabě jedovatý! Co se týče kuchyňské úpravy, s pestřecem opatrně. Používá se spíše jako koření, to znamená asi jen tři až pět tenkých plátků na jednu porci polévky, omáčky nebo masa. Houbu však nejíme, po konzumaci jídla se odstraní. Usušené plátky z nejmenších plodnic lze uplatnit jako součást houbového práškového koření.
