Přehlídka plemenných koní v píseckém hřebčinci.

Přehlídka plemenných koní v píseckém hřebčinci. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Písecký hřebčinec předvedl nejhezčí koně. Hvězdou byl sběrač hromádek

  • 0
Čtyřicet krásných hřebců viděli v sobotu návštěvníci Zemského hřebčince v Písku. Třináctý ročník Přehlídky plemenných koní přilákal do historického areálu stovky lidí, kteří měli také možnost prohlédnout si zázemí hřebčince a výstavu u příležitosti 200. výročí chovu koní v Písku.

Akci zahájili hřebci ve dvojspřeží s praporem hřebčince. Pak se jednotlivě představovali koně, které vodili zaměstnanci hřebčince. Informace o nich poskytoval ředitel Jan Pellar.

Diváci se tak dozvěděli o koních všechno včetně historie jejich rodu. Mnozí předvedení plemeníci měli velmi ceněné předky. Bylo zde i několik koní se slavnou sportovní minulostí, kteří se věnují již jen rozšiřování chovu.

"Jsou to nádherná inteligentní zvířata. Několik jich chováme a musím říct, že by se od nich lidi měli učit, jak se k sobě chovat," řekla chovatelka Ivana Lišková.

Koně i jezdci předvedli skokovou čtverylku

Každý kůň musel chvíli postát a ukázat se, poté obejít a následně i oběhnout kolečko kolem jízdárny. To některým mladším hřebcům dělalo problémy. Byli velmi neklidní, vzpouzeli se a dávali hlasitě najevo, že mají energii na rozdávání.

Obzvláště působivá byla pára, která jim šla z nozder, když nervózně frkali, protože v jízdárně bylo poměrně chladno. Každého koně diváci na závěr odměnili potleskem.

Nejprve se představovali teplokrevní koně, po nich následovali i chladnokrevní. Ti zaujali svou podsaditostí, mohutným krkem a hlavně krásnými oháňkami a hřívami spletenými do copánků.

Možná největší úspěch ale neměl kůň, nýbrž muž, který přiběhl s kolečkem sesbírat koňskou hromádku. "Této čestné funkce se ujal náš vynikající bývalý zaměstnanec. Dlouho jsme ho neviděli. Teď se tu objeví s kolečkem," vtipkoval ředitel Pellar.

Velkou pozornost si vysloužil arabský bělouš Shagya. Ten mohl po jízdárně běhat volně a náramně si to užíval. Když klusal, vypadalo to, jako by letěl. "Všimněte si zvednutého ocasu, kterým se arabští koně při klusu vyznačují. Je to ztělesněná ušlechtilost a harmonie pohybu," upozornil Pellar.

Divácky nejatraktivnější byly drezurní disciplíny, kde koně a jezdci předváděli, co umějí. Nejzajímavější byla skoková čtverylka. Uprostřed jízdárny byl vytvořen kříž z překážek, který pak koně s jezdci v určitých sestavách přeskakovali.

"Je to již málo vídané číslo, dříve bývalo velmi oblíbené. U nás jsme je také dlouho nedělali," vysvětloval ředitel hřebčince. Čtveřice jezdců překážky střídavě proskakovala, koně se míjeli takřka o centimetry.

Velkým lákadlem bylo též vystoupení Petra Doubka s lipickým hřebcem. Vznešený bělouš s ohlávkou se zlatými ozdobami uchvacoval obecenstvo chůzí do boku či stáním na zadních. Na závěr si pak na pokyn cvičitele lehl do hlíny a vyválel se. Rázem byl z bělouše hnědák.