Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plastikoví modeláři jsou mistři detailu a nevadí jim, že modely nelétají

aktualizováno 
Hlavním znakem plastikového modeláře je to, že jde po detailech. A je v přátelské rivalitě s funkčními modeláři, kterým na nějakém tom detailu zase až tak nezáleží, ale jejich letadla skutečně létají.

MiG-21PF, 1:48, autor Martin Benko. Detail kokpitu z doplňkové sady, s vyšší úrovní detailu než původní ze stavebnice. | foto: Martin Benko

„Funkční modeláři nám vyčítají, že naše letadla jen stojí na polici a práší se na ně, ale my jim zase říkáme, že ta jejich letadla vypadají jako hračky. Sice létají, ale to je tak všechno,“ vystihuje hlavní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami Martin Benko, člen jednoho z největších klubů v republice KPM Prosek Panthers.  

Martin Benko

Martin Benko

I v jeho kategorii se vyskytují modeláři v několika úrovních. Začíná se tím, že se v modelářské prodejně koupí model a ten se slepí, pomaluje a polepí. Takto začínají hlavně děti. „Někteří modeláři u tohoto způsobu i nastálo zůstávají, staví modely přímo ze stavebnice bez úprav. A na druhé straně spektra jsou modeláři, kteří už si ani modely nekupují. Koupí si v hobbymarketu plastovou ceduli Zákaz parkování a z ní model postaví ,“ popisuje Martin Benko.

A pak existuje něco mezi: koupíte základ, ten upravíte a případně k němu vyrobíte podložku s napodobením okolí, podobně jako když se staví modelová železnice.

Na začátku je studium

Plastikové modelářství je možná více o znalostech než o práci samotné. Dnes už nestačí ovládat práci s lepidly nebo tmely, ale je tam hodně i technologicky náročné práce. „Třeba při leptání vlastních doplňků do plechu si to musíte namalovat v počítači, aby to specializovaná firma dokázala na zakázku vyrobit,“ upozorňuje Benko.

Fotogalerie

K tomu se přidává znalost historických souvislostí a technikálií. Před samotnou stavbou se hodí nastudovat vše, co souvisí se stavěným subjektem. 

„Je potřeba pochopit, jak ten který detail fungoval, protože z toho se pak vychází při samotné stavbě. Hledá se na internetu a modeláři jsou i vděčnými návštěvníky muzeí. Naštěstí je po celém světě hodně nadšenců, takže prakticky na co si vzpomenete, seženete i odbornou publikaci, kde bývá ta věc do detailu rozpitvaná a popsaná,“ pochvaluje si Benko.

Na detail, nebo na efekt

Nelze říct, že by mezi modeláři převládal nějaký cíl, nějaký modelářský grál. Jsou modeláři, kteří zastávají směr efektního ztvárnění a jejich modely jsou skutečně líbivé. Dosahuje se toho tím, že se například zvýrazní některý z detailů nebo patina i za cenu oddálení od reality ve jménu umělecké licence.

A pak jsou ti, kterým zase záleží na tom, aby byl model co nejvíce podobný předloze, a i ti mají zase své příznivce.

„A pak jsou modeláři jako já, kterým jde o to, aby měli pořádného koníčka. Mám to jako prostředek jak vypnout, oprostit se od starostí v práci, je to relax. Podle mě však nakonec vůbec nejde o to, co stavím, nebo jak to stavím. Podstatné je, že mě to baví,“ zkracuje modelář. A dodává, že rozumná manželka by měla být raději, když jí muž sedí doma a staví modely, než aby po barech naháněl ženské.

Máme rádi své patlací dny

Vrcholem práce každého modeláře jsou soutěže, kterých se u nás ročně pořádají desítky. Od těch malých s desítkami modelů až po ty největší, kde je jich třeba tisícovka. „Třeba jednu z těch velkých pořádáme na jaře my u nás na Proseku, v létě bude jedna v Brně, na podzim v pražských Butovicích mistrovství republiky. Je skvělé, když se na takových akcích můžeme potkat a popovídat si, probrat nové techniky a získat inspiraci,“ zve Martin Benko.

Ono je sice možné v internetové době vystavit své modely na modelářských fórech, ale osobní kontakt nic nevyváží. To je ostatně důvod, proč dodnes fungují různé modelářské akce, ač by se to mohlo zdát jako přežitek, když na internetu dnes najdete všechno.

Skvělé je, když modelářský klub získá místnost, kde si může pořádat „patlací akce“, kde se sejdou otcové od rodin a společně staví, radí se. „Jako kdyby se sešly ženy, povídaly, drhly u toho peří. My se třeba sejdeme na víkend, klábosíme, probíráme, co je kde nového. Hodně známých často nevěří, že nelítáme po hospodách, ale skutečně prostavíme těch dvanáct, šestnáct hodin denně,“ ujišťuje modelář. A už se těší na léto, kdy klub pořádá celý patlací týden.

Zdůrazňuje při tom hlavně fakt, že během takového týdne má člověk možnost úplně vypnout od každodenních starostí, vyčistí si hlavu. „A hlavně jste mezi lidmi, kteří mají podobnou vášeň,“ připomíná.

Pokrok nezastavíš

Stavebnice se prodávaly i za minulého režimu a stavění modelů postihlo většinu kluků. Od té doby šel vývoj neuvěřitelně dopředu. Nejen technikami modelářství, ale i dostupností doplňků. „Můžete si koupit sériový základní model a sežnete k němu doplňky, které jsou podstatně detailněji provedené. Tím se k předloze přiblížíte o několik řádů. To je perfektní pro ty, kdo nemají ten um vyrobit si to sami, ale i tak chtějí postavit věcně správný a propracovaný model,“ říká Martin Benko.

Ale jinak si modeláři najdou užitečný materiál všude. Využívají třeba olověné drátky pro rybáře, protože se dobře tvarují. Hodí se třeba na výrobu hadic v podvozkové šachtě. To jen pro ilustraci, do jakých detailů se v moderní modelařině zachází.

Ostatně sami se o tom můžete přesvědčit ve fotogalerii, kde můžete žasnout nad vypracovaností detailů. Všimněte si zvláště detailů u dioramat. Například v klubu na Proseku mají specialistu Aleše Chmelaře nebo Jakuba Skolila, kteří na svých internetových stránkách prozrazují i mnohé z pracovních postupů,

„Hodně modelářů staví určitý typ modelů dle měřítka, časového období, historie nebo dalších parametrů. Někdo je zatížený na figurky, jiný třeba na konkrétní historickou událost, popisuje modelář. On sází na letadla ze Studené války v měřítku 1:48.

Důvodů je několik. Od fascinace rozvoje technologií u předloh přes historické souvislosti a různorodost. Jednotné měřítko má taky svůj důvod. Současná letadla jsou v podstatě minimálně dvojnásobně velká v porovnání s letadly v meziválečném období, začala růst někdy v padesátých a šedesátých letech. A když člověk staví modely, kdy je jeden z roku 1920 a druhý z roku 2000, tak by ve vitríně měla být porovnatelná jejich velikost. A měřítko 1:48 při rozumné míře detailů je výhodné, neboť se člověku modely většiny předloh stále ještě vejdou do normálního bytu.

Autor:


Témata: Modelářství


Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.