Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plážový písek z dovolené o sobě pod mikroskopem hodně prozradí

  7:00aktualizováno  7:00
Byl to krásně praštěný nápad, který se chytil a nadchnul. Fotograf Petr Jan Juračka vyzval přátele na Facebooku a na portálu Přírodovědci.cz, aby mu posílali vzorky písku z pláží celého světa, že je nafotí. A sešla se mu úctyhodná kolekce.

Výsledná fotografie pěti zrnek narůžovělého písku ze zátoky Balos na Krétě. Dole dva dírkonošci (Foraminifera), uprostřed korál, nahoře vlevo mechovka a vpravo osten malé ježovky. "Stálo to za to," pochvaluje si Petr Juračka. | foto: Petr Jan Juračka, Šárka Danačíková

Pro cestovatele je to většinou vzpomínka na krátkodobý pobyt. Ale písek jako takový toho pamatuje mnohem více. Pro geology je to takový nenápadný tichý svědek dávné minulosti (více zde). Přírodovědce a fotografa Juračku mezi desítkami vzorků příjemně překvapil třeba „škebličkový“ písek z Bulharska.

„Protože se hranice mezi seriózní vědou a dětskou hrou mnohdy vytrácí v mlze - ostatně mnohé vědecké objevy vznikly jen díky tomu, že vědce prostě bavilo bádat nad nějakým problémem, aniž by to po nich cíleně někdo chtěl - neskončil ani náš experiment s pískem jen obyčejnými makrofotografiemi,“ rozpovídal se.

Fotogalerie

Jakmile byl tedy na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vypsán nový volitelný studijní program Bakalář PLUS, určený motivovaným studentům, kteří si chtějí tak trochu hrát, rozhodli se s kolegou Martinem Černým vypsat speciální předmět Seminář vědecké fotografie. „V jeho rámci si společně se studenty plníme někdy až dětinská přání,“ vypráví Petr Juračka v nadsázce. Ve skutečnosti zkoušejí nové neotřelé postupy vhodné pro vědeckou dokumentaci, takže si studenti během semináře tyto metody osahají vlastníma rukama a jednou budou mít možnost je využít při dokumentaci své vlastní vědecké práce.

Písek z dovolené v Řecku jako objekt vědeckého bádání

Petrovi se dostal do ruky i krásný narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě (kde při líbánkách kotvili například i princ Charles s Dianou, více zde) a zaujal ho natolik, že se rozhodl přímo jemu na míru vypsat drobný projekt. „Ten zkombinoval dva naprosto odlišné mikroskopické světy, které jsou až na výjimky zcela neslučitelné. Tím prvním je světelná mikroskopie, taková ta klasická, kterou znáte ze školních lavic, kdy mikroskop využívá zdroj světla a systému skleněných čoček, aby zvětšil pozorované objekty,“ říká pro věc zapálený fotograf.

Jde o velmi jednoduchý systém, který má mnohá omezení. „Jedním je zvětšení, protože v okamžiku, kdy je objekt zvětšen zhruba tisíckrát, je světelná délka natolik veliká, že světlo pozorovaný objekt de facto obchází. Dalším je pak limitovaná ostrost, takže v obrazu je vždy ostrý jen kousek a zbytek se ztrácí v neostrosti. První omezení obejít nelze, druhé se pak řeší skládáním až několika set různě zaostřených snímků,“ vysvětluje Juračka.

Tím druhým mikroskopickým světem byla skenovací elektronová mikroskopie. „Ta namísto toku fotonů využívá elektrony, což řeší problém se zvětšením, protože elektrony mají výrazně kratší vlnovou délku než světlo. Dokonce i hloubka ostrosti je zde širší o několik řádů,“ doplňuje fotograf informace k druhé metodě.

Jenže elektronová mikroskopie má také své limity. Poskytuje totiž obraz jen ve fádních odstínech šedi a jakékoliv jeho dodatečné barvení už je jen „počítačovým malováním“. Juračkovi se to však podařilo vyřešit. „Před zhruba sedmi lety se mi obě tyto metody podařilo experimentálně spojit, jen jsem již nenašel čas se tomu pořádně věnovat, až letos,“ usmívá se spokojeně, že si novou metodu konečně ověřil (výslednou fotografii s aktivním zoomem najdete na jeho webu zde).

Narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě.
Pět jednotlivých zrnek písku z Kréty nejprve studentka Přírodovědecké fakulty...
Ve druhé fázi fotografování přišla na řadu skenovací elektronová mikroskopie:...

Vlevo narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě - z něj nejprve studentka Přírodovědecké fakulty Šárka Danačíková vybrala pod binolupou (prostřední snímek) pět zajímavých zrnek a ty nasnímala (fotoaparátem nasazeným na mikroskop) až v několika stech různých rovinách ostrosti. V druhé fázi fotografování zrnek krétského písku přišla na řadu skenovací elektronová mikroskopie (fotografie vpravo): jednotlivá zrníčka nalepili Petr se Šárkou na hliníkovou minci, pozlatili je a znovu nasnímali.

Společně se studentkou fakulty Šárkou Danačíkovou vybrali vhodná zrnka písku a každé z nich nasnímali až v několika stech různých rovinách ostrosti. „Tyto snímky jsme následně prolnuli vždy do jednoho, celkově ostrého,“ dodává Juračka. Následně pak každé zrnko oskenovali elektronovým mikroskopem (nalepené na hliníkovou minci a pozlacené v argonové plazmě). 

„Výsledkem tohoto snímání je ve finále jediná fotografie, ovšem se zcela výjimečnou kresbou - kterou jsme pak napasovali pod skládanou fotografii ze světelného mikroskopu,“ popisuje Petr Juračka, jak je to podle něj prosté.

„Na první pohled možná obyčejný snímek pěti zrnek krétského písku je ve skutečnosti výrazně zvětšený a barevně i strukturně věrný obraz toho, jak takový písek vypadá. A to myslím, stálo za to,“ usmívá se vítězoslavně mladý vědecký fotograf.

Autor:




Nejčtenější

Jakub Vágner s Antonínem Beckem
Háčky bez protihrotů zraní ryby daleko více než s hrotem, tvrdí rybář

V dalším dílu pořadu S Jakubem na rybách se rybář Jakub Vágner vypravil s kamarádem Antonínem Beckem na jezero Za Valem lovit kapry ze břehu. Když konečně...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Iveta Fabešová si na kvalitní zmrzlinu potrpí.
Poctivá zmrzlina může být levnější než z prášku, tvrdí cukrářka Fabešová

Chuťové rozdíly mezi průmyslově vyráběnou zmrzlinou v prášku a poctivou ze základních ingrediencí jsou propastné. Přitom výrobní cena té poctivé vůbec nemusí...  celý článek

Další z rubriky

Kontroly se týkají jen velkých klimatizací.
Povinná kontrola klimatizací: jak se rodí fámy, které hýbou veřejností

Od 1. ledna 2017 platí pro majitele tepelných čerpadel a klimatizací nová povinnost provádět každoroční kontroly těsnosti a vést evidenční knihu. Majitelé...  celý článek

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.
Elektronický nos pozná, že je maso zkažené, takže se už nehodí na gril

Na gril má přijít co nejčerstvější maso. Už jen proto, že při grilování nemusí být tepelná úprava tak dokonalá jako například při vaření a dušení. Vyzkoušeli...  celý článek

Iveta Fabešová si na kvalitní zmrzlinu potrpí.
Poctivá zmrzlina může být levnější než z prášku, tvrdí cukrářka Fabešová

Chuťové rozdíly mezi průmyslově vyráběnou zmrzlinou v prášku a poctivou ze základních ingrediencí jsou propastné. Přitom výrobní cena té poctivé vůbec nemusí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.