Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plážový písek z dovolené o sobě pod mikroskopem hodně prozradí

  7:00aktualizováno  7:00
Byl to krásně praštěný nápad, který se chytil a nadchnul. Fotograf Petr Jan Juračka vyzval přátele na Facebooku a na portálu Přírodovědci.cz, aby mu posílali vzorky písku z pláží celého světa, že je nafotí. A sešla se mu úctyhodná kolekce.

Výsledná fotografie pěti zrnek narůžovělého písku ze zátoky Balos na Krétě. Dole dva dírkonošci (Foraminifera), uprostřed korál, nahoře vlevo mechovka a vpravo osten malé ježovky. "Stálo to za to," pochvaluje si Petr Juračka. | foto: Petr Jan Juračka, Šárka Danačíková

Pro cestovatele je to většinou vzpomínka na krátkodobý pobyt. Ale písek jako takový toho pamatuje mnohem více. Pro geology je to takový nenápadný tichý svědek dávné minulosti (více zde). Přírodovědce a fotografa Juračku mezi desítkami vzorků příjemně překvapil třeba „škebličkový“ písek z Bulharska.

„Protože se hranice mezi seriózní vědou a dětskou hrou mnohdy vytrácí v mlze - ostatně mnohé vědecké objevy vznikly jen díky tomu, že vědce prostě bavilo bádat nad nějakým problémem, aniž by to po nich cíleně někdo chtěl - neskončil ani náš experiment s pískem jen obyčejnými makrofotografiemi,“ rozpovídal se.

Fotogalerie

Jakmile byl tedy na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vypsán nový volitelný studijní program Bakalář PLUS, určený motivovaným studentům, kteří si chtějí tak trochu hrát, rozhodli se s kolegou Martinem Černým vypsat speciální předmět Seminář vědecké fotografie. „V jeho rámci si společně se studenty plníme někdy až dětinská přání,“ vypráví Petr Juračka v nadsázce. Ve skutečnosti zkoušejí nové neotřelé postupy vhodné pro vědeckou dokumentaci, takže si studenti během semináře tyto metody osahají vlastníma rukama a jednou budou mít možnost je využít při dokumentaci své vlastní vědecké práce.

Písek z dovolené v Řecku jako objekt vědeckého bádání

Petrovi se dostal do ruky i krásný narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě (kde při líbánkách kotvili například i princ Charles s Dianou, více zde) a zaujal ho natolik, že se rozhodl přímo jemu na míru vypsat drobný projekt. „Ten zkombinoval dva naprosto odlišné mikroskopické světy, které jsou až na výjimky zcela neslučitelné. Tím prvním je světelná mikroskopie, taková ta klasická, kterou znáte ze školních lavic, kdy mikroskop využívá zdroj světla a systému skleněných čoček, aby zvětšil pozorované objekty,“ říká pro věc zapálený fotograf.

Jde o velmi jednoduchý systém, který má mnohá omezení. „Jedním je zvětšení, protože v okamžiku, kdy je objekt zvětšen zhruba tisíckrát, je světelná délka natolik veliká, že světlo pozorovaný objekt de facto obchází. Dalším je pak limitovaná ostrost, takže v obrazu je vždy ostrý jen kousek a zbytek se ztrácí v neostrosti. První omezení obejít nelze, druhé se pak řeší skládáním až několika set různě zaostřených snímků,“ vysvětluje Juračka.

Tím druhým mikroskopickým světem byla skenovací elektronová mikroskopie. „Ta namísto toku fotonů využívá elektrony, což řeší problém se zvětšením, protože elektrony mají výrazně kratší vlnovou délku než světlo. Dokonce i hloubka ostrosti je zde širší o několik řádů,“ doplňuje fotograf informace k druhé metodě.

Jenže elektronová mikroskopie má také své limity. Poskytuje totiž obraz jen ve fádních odstínech šedi a jakékoliv jeho dodatečné barvení už je jen „počítačovým malováním“. Juračkovi se to však podařilo vyřešit. „Před zhruba sedmi lety se mi obě tyto metody podařilo experimentálně spojit, jen jsem již nenašel čas se tomu pořádně věnovat, až letos,“ usmívá se spokojeně, že si novou metodu konečně ověřil (výslednou fotografii s aktivním zoomem najdete na jeho webu zde).

Narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě.
Pět jednotlivých zrnek písku z Kréty nejprve studentka Přírodovědecké fakulty...
Ve druhé fázi fotografování přišla na řadu skenovací elektronová mikroskopie:...

Vlevo narůžovělý písek ze zátoky Balos na Krétě - z něj nejprve studentka Přírodovědecké fakulty Šárka Danačíková vybrala pod binolupou (prostřední snímek) pět zajímavých zrnek a ty nasnímala (fotoaparátem nasazeným na mikroskop) až v několika stech různých rovinách ostrosti. V druhé fázi fotografování zrnek krétského písku přišla na řadu skenovací elektronová mikroskopie (fotografie vpravo): jednotlivá zrníčka nalepili Petr se Šárkou na hliníkovou minci, pozlatili je a znovu nasnímali.

Společně se studentkou fakulty Šárkou Danačíkovou vybrali vhodná zrnka písku a každé z nich nasnímali až v několika stech různých rovinách ostrosti. „Tyto snímky jsme následně prolnuli vždy do jednoho, celkově ostrého,“ dodává Juračka. Následně pak každé zrnko oskenovali elektronovým mikroskopem (nalepené na hliníkovou minci a pozlacené v argonové plazmě). 

„Výsledkem tohoto snímání je ve finále jediná fotografie, ovšem se zcela výjimečnou kresbou - kterou jsme pak napasovali pod skládanou fotografii ze světelného mikroskopu,“ popisuje Petr Juračka, jak je to podle něj prosté.

„Na první pohled možná obyčejný snímek pěti zrnek krétského písku je ve skutečnosti výrazně zvětšený a barevně i strukturně věrný obraz toho, jak takový písek vypadá. A to myslím, stálo za to,“ usmívá se vítězoslavně mladý vědecký fotograf.

Autor:




Nejčtenější

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin,...
FOTOGALERIE: Takto jaro vystrkuje růžky květů očima našich čtenářů

Až do prvního jarního dne jste mohli posílat fotografie prvních jarních květin, které bývají předzvěstí jara. Přinášíme vám výběr z vašich příspěvků.  celý článek

Černá labradorka Fany je právě ve výcviku pro Anetku s DMO. Bude jí pomáhat...
Nelínající psí asistent finišuje s tréninky s vozíčkářkou Ivetou

Podají člověku, cokoliv mu upadne, přinesou léky ze skříňky, pomohou sundat bundu, rukavice či ponožky, bez odmlouvání ho doprovodí třeba k lékaři. Přitom...  celý článek

Jedna z nejobtížnějších disciplín: skoky po koulích
VIDEO: Tohle děti dospělým závidí. Rekordní nafukovací překážková dráha

Je to jako stokrát nafouknutý skákací hrad okořeněný překážkami ve stylu soutěžního pořadu Drtivá porážka. Přes tři sta metrů dlouhá nafukovací překážková...  celý článek

Kiburi si užívá čerstvě uříznuté větve. Zatím sice jen s malými pupeny, nicméně...
I gorilám začne oblíbené období. Při pěkném počasí vyrazí o víkendu ven

Gorilám v pražské zoo pomalu končí období tahanic o větve i pobyt čistě ve vnitřních prostorách pavilonu. Pokud se udělá pěkně, vyrazí se zahájením letošní...  celý článek

Klára Vodičková dokáže poradit, jak dobře vycházet s kočkami.
Kočky mluví na férovku, tvrdí zvířecí psycholožka Klára Vodičková

Klára Vodičková je taková zvířecí psycholožka. I v televizi teď radí, jak změnit lítou domácí šelmu na přítulné koťátko. Kočky zlobí hlavně z nudy, tvrdí v...  celý článek

Další z rubriky

Hamburger nebo karbanátek?
Vedle hamburgeru je karbanátek kus utrápeného mletého masa, říká šéfkuchař

„Karbanátek je taková česká prasečinka, ale i ta se dá udělat poctivě a chutně,“ říká pro týdeník 5plus2 šéfkuchař Honza Štěrba. V pomyslném souboji s...  celý článek

Zleva současní držitelé michelinské hvězdy: Radek Kašpárek, Roman Paulus a...
Jídlo v michelinských restauracích: od párku s hořčicí po menu za tři tisíce

Zajít si jednou za čas do restaurace oceněné michelinskou hvězdou nebo Bibem vůbec není špatné. Minimálně proto, aby se člověk nemusel spoléhat na názory...  celý článek

Alkoholový čistič oken snadno vyrobíte doma. Ilustrační snímek
Citron a ocet. To je domácí drogerie, která nahradí většinu chemie

Skříňky plné čisticích prostředků za nemalé peníze máme doma asi všichni. Přitom mnohdy stačí obyčejný citron či ocet a mnohé chemické pomocníky nahradíte a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.