ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
. Víte, že...
Rostlina se používá na barvení vlněných látek na modro.
|
Popis rostliny: Ve světlých listnatých lesích si časně zjara můžeme všimnout nápadně různobarevných květů plicníku. Je to rostlina vytrvalá, z rozvětveného oddenku vyhání na jaře přímou 15 - 25 cm vysokou, chudě rozvětvenou lodyhu pokrytou štětinovitými chlupy. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, široce vejčité a jsou nápadné zejména po odkvětu svými světlými skvrnami. Lodyžní listy jsou podlouhle vejčité, střídavé a přisedlé. Různě barevné pětičetné květy mají trubkovitý, štětinatě chlupatý kalich a pětičetnou trubkovitou korunu se srostlými korunními plátky. Květy rozkvétají postupně a jejich barva je nejdříve růžová, později přechází přes purpurovou do fialové a nejstarší květy jsou modré.
Stanoviště: Stanovištěm jsou světlé listnaté lesy, lužní lesy, lesy suťové i jejich okraje. Daří se mu na půdách písčitých i jílovitých, slabě zásaditých i slabě kyselých, vyžaduje půdu spíše vlhčí a hlubokou.
Výskyt: Plicník roste v celém mírném pásmu Evropy, hojný je především v Evropě střední, od nížin až po podhorské oblasti.
Období květu: Kvete v březnu až červnu.
Léčivé účinky: Mladé listy plicníku se dají využít k přípravě jarních salátů, do bylinkových polévek, pomazánek či nádivek. Rostlina obsahuje celo

u řadu účinných látek: kyselinu křemičitou, třísloviny, sacharidy, saponiny, flavonoidy, slizy, vitamín C (asi do 50 mg ve 100 g) a minerální látky. Odedávna je využíván jako léčivá rostlina. Látky obsažené v rostlině usnadňují odkašlávání, mají protizánětlivé a desinfekční účinky.
Ohrožení: Není