Plzeň zažila drtivý nájezd žravých housenek. Dělají si hnízda z pavučin

Housenky předivky zhoubné "očesaly" listí na dvacetimetrovém pruhu brslenů při Karlovarské třídě v Plzni. Už zdálky jsou vidět holé keře s hustými závoji pavučin, ze kterých si zanedlouho budou motýlí housenky vytvářet hnízda.

Předivka zhoubná | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Škůdce během několika dní zlikvidoval veškeré listy na dvacetimetrovém pásu brslenů. "Rozšíření housenek se dalo zabránit postřikem, ale nyní už je pozdě," konstatoval Jan Fictum ze Státní rostlinolékařské správy v Plzni. Keře podle něj ale neuhynou.

Podle důchodce Františka Vojáčka, který bydlí v paneláku vedle, se na keřích housenky objevily zhruba před čtrnácti dny a za tu dobu stihly větve úplně zbavit listů. "Když nedávno manželka ráno, ještě za šera, běžela na tramvaj uličkou mezi keři, tak doběhla na zastávku úplně obalená housenkami," vylíčil včera Vojáček.

Chodí si na ně rybáři

Kolega Evy Venclíkové, která pracuje v restauraci U Lochoty, která je hned naproti postiženému místu, proti housenkám prý nic nemá. Z keřů je totiž obírá a pak na ně chytá ryby.

"Včera jsem obalené keře viděla poprvé. Ale z dálky. Když je vidím zblízka, je mi z toho nanic," uvedla důchodkyně, která šla kolem. Housenkám chutnaly právě jen brsleny, jiných keřů si ani nevšimly.

Na housenky biologickým roztokem

Podle Jana Fictuma by se proti housenkám dalo zasáhnout chemicky. Je však možné je postříkat mikrobiálním roztokem. "Lepší by byl roztok obohacený spórami bakterií bacillus thuringiensis a nebylo by to ani drahé. Tato ochrana se doporučuje v ranějších stádiích housenek, teď už je pozdě," dodal rostlinolékař.

Chemickému zásahu ale kvůli ochraně životního prostředí nakloněný není. "Znamenalo by to vnášení cizích látek do prostředí, což v takto obydlené části není dobré. Housenky nejsou nikterak hygienicky závadné. Keře zregenerují, tak to není nutné," dodal. Pokud bude vlhko, tak by se měly keře zazelenat zhruba v polovině léta.

A co se stane s nevzhlednými housenkami? "Už nyní se shlukují do hnízd, nakonec se část na zemi a část přímo na keři zakuklí, aby mohli vylétnout motýlci předivek," vysvětlil Fictum. Právě v tomto stádiu by se dalo zasáhnout. Hnízda obalená pavučinou by Fictum doporučoval posbírat, dát do pytle a odvézt na skládku nebo spálit. "Mohli by to udělat například pracovníci, kteří v obvodu vykonávají veřejně prospěšné práce. Ale že by se tím úplně zabránilo opakování problému v příštím roce, to zaručené není. Dá se tím pouze snížit riziko," uvedl rostlinolékař. Předivky se podle Fictuma v Plzni objevují tak jednou za dva roky.

Předivka zhoubná

Larvy předivky zhoubné spřádají na stromu, ale i v jeho okolí pavučiny, ve kterých se potom hromadně zakuklí. Dospělci se líhnou začátkem léta, na podzim samice kladou vajíčka. Housenky napadají hlavně jeřáby, střemchu nebo třešně a při silném přemnožení způsobí holožír.

Housenky žijí po celý svůj život ve velkých houfech. Na konci vývoje si spředou z vláken veliký obal (hnízdo) a v něm se společně zakuklí. Ještě téhož roku se z kukel líhnou malí bílí motýlci s černými tečkami na křídlech. Ti nakladou vajíčka do pupenů stromů, kde přezimují a další rok se z nich líhnou nové housenky.