Menu v pařížské restauraci je levnější než tuňák na pražském letišti

  • 57
Zdeněk Pohlreich si do Paříže jezdí zkalibrovat chutě. A užít si atmosféru pařížských restaurací. „Protože mi v Praze na letišti bylo líto peněz, raději jsem si to nechal až do Paříže,“ zahájí dnešní díl pořadu Teď vaří šéf! a vychutnává královské plato s humrem, krabem, langustou a dalšími potvorami.

Přitom porovnává ceny z jídelního lístku. „Tak tady příchodové menu stojí méně než tuňák na Letišti Václava Havla v Praze,“ libuje si, že peníze nerozumně neutratil na pražském letišti.

V neděli v podvečer se s kuchařem dostanete do obří pařížské tržnice, kde nakupují všichni restauratéři. Jestli jste ještě neviděli, jak se „raduje malý Jarda“, tak tento díl nevynechejte. Pohled na Pohlreicha, jak se pohybuje mezi těmi mnoha pro nás komplikovaně sehnatelnými dobrotami opravdu stojí za to.

Další část  pořadu se věnuje pozvání kuchaře mezi francouzskou kuchařskou elitu v rámci potravinářského veletrhu SIAL. I kuchař Pohlreichova formátu má své ikony, takže mezi počítáním jejich michelinských hvězdiček využil všeobecného focení každého s každým, aby si pak schoval fotku do svého archivu.

Mimochodem, víte, že právě zemřel ve věku 88 let Francois Michelin, který půl století vedl slavného průvodce?

S emocemi z gastronomické Paříže je čas osvěžit si i některé z typických francouzských receptů. Takže šéfkuchař uvaří národní poklad v podobě klasické cibulačky a zopakuje, jak se dobrat k dobré palačince. Možná si vzpomenete, že tak prostým úkolem, jako je příprava tohoto moučníku, potrápil ve svém pořadu Ano, šéfe! nejednoho profesionálního kuchaře.

Jak na to jdou Francouzi

Těsto na palačinky nesmí být ani řídké, ani příliš husté. Pro poučení k francouzskému receptu se vyplatí odskočit si pro inspiraci ke královně francouzských kuchařek Julii Childové. 

Ta uvádí ve své kuchařce (více o ní zde) toto dávkování:

  • 1 šálek studené vody
  • 1 šálek studeného mléka
  • 4 vejce
  • 1/2 lžičky soli
  • 1 a 1/2 šálku hladké mouky
  • 4 lžíce rozpuštěného másla

Z tohoto množství byste měli udělat 25–30 palačinek o průměru 15–16 cm.

Vyzkoušeno redakcí. Při tomto poměru mouky, tekutin a vajec uděláte opravdu tenoučké palačinky, které se přitom nebudou trhat.

Aby se vám to nestalo, pište si: mléko, špetičku soli, hladkou mouku. Až potom dejte vejce. „Když to dáte obráceně, hrozí, že se udělají hrudky a těsto budete muset cedit,“ radí Pohlreich. Na běžnou misku dává dvě vejce. A přidává radu, abyste těsto nechali tak půl hodinky odstát.

Mezitím si můžete vyrobit pomerančovou omáčku, ve které pak budete palačinky koupat.

Oškrábejte kůru z pomeranče a nakrájejte ji na tenké proužky. Na pánev dejte máslo a krystalový cukr a nechejte směs pěkně zkaramelizovat. Mezitím si vymačkejte šťávu z pomerančů a až bude karamel tmavý, zalijte ho pomerančovou šťávou a zasypte kůrou.

Nelekejte se, když karamel udělá hroudu, stačí chvíli počkat a  rozpustí se. A pokud chcete mít omáčku „plnotučnou“, přidáte ještě trošku pomerančového likéru.

Mezitím se můžete pustit do palačinek. Těsto by nemělo být moc husté, jinak vám palačinky vyjdou moc tlusté. Mělo by mít konzistenci smetany. Když do něj ponoříte lžíci, měla by hmota zůstat v souvislé vrstvičce na stěně a netrhat se.

Na rozpálenou pánev dá šéfkuchař kostičku másla, nechá rozpustit a naběračkou nalije množství těsta na palačinku. Pánví pohybuje tak, aby se těsto rozlilo po celé ploše.

Až si nasmažíte kupičku, můžete palačinky složit a namočit před servírováním v pánvi s omáčkou. Jednotlivé porce na talíři pak omáčkou ještě přelijte.