Břečťany patří k nejméně náročným a současně k "nejpraktičtějším" rostlinám. Při pěstování vás ale může překvapit, že břečťan nenaplní vaše očekávání. Jak je to tedy s nepřesnostmi, které se o břečťanu tradují?
1) Zbaví zeď vlhkosti
Kam a k čemu se hodí břečťan
|
Záleží na velikosti rostliny. "Pokud se jedná o velkou rostlinu, tedy s velkou listovou plochou, množství odpařené vody není zanedbatelné. Může se jednat i o litry denně," míní Ing. Aleš Martínek, jednatel zahradnického centra Parkon.
Břečťan také čerpá vodu od základů a zabraňuje máčení zdi při dešti. Rostlina tak dokáže působit preventivně proti vlhkosti a zachová zeď suchou. Berte ji spíše jako pomocníka, ne jako spolehlivého likvidátora vlhkosti.
2) Pne se úplně všude
Chtěli byste mít zeď porostlou zelenými lístky, ale břečťan ne a ne nahoru? Možná je problém v tom, že se nemá čeho zachytit. Potřebuje totiž hrubší povrch. Na zdi z cihel nebo po drátku se mu šplhá skoro samo, na hladce omítnuté ploše nikoliv. Cestu mu ulehčíte, když natlučete do zdi hřebíky a natáhnete mezi ně provázky. Břečťan se pak bude mít čeho chytit.
Břečťan je univerzální. Snese stín i slunná místa a vypadá dobře i jako pokojová rostlina.
Břečťan se potřebuje svými šlahouny chytit. Pak obroste pergolu, altán nebo ozdobný oblouk.
3) Daří se mu jen ve stínu
Tipy ze zahradnictvíHledáte venkovní břečťan? Zkuste například pestře žlutý Goldheart, půdokryvný Thorndale, Woerner se světlou žilnatinou nebo Mein Hertz s tmavě zelenými listy ve tvaru srdce. |
Břečťanu vyhovuje severní strana, kde se spoustě jiných rostlin nedaří – viz článek I balkon či okna orientovaná na sever mohou přetékat květy celé léto.
Obvykle ale snese i přímé slunce bez větších následků. Někdy se však mohou na listech, zvláště u panašovaných kultivarů, objevit hnědé skvrny (více viz video). Na místo, kam celý den praží slunce, se proto hodí spíše vistárie, svlačcovec nebo podražec – viz článek Pergola a popínavky: vybírejte podle orientace na světové strany.
4) Nevyžaduje žádnou péči
Ano, břečťan je v podstatě samorost. Roste v lesích nebo i na nehostinném písku. Na zahradách a u domů se mu ale někdy nedaří úplně podle našich představ. "Břečťan doroste až 1,5 metru za rok, pokud má dostatek vody a živin," říká Aleš Martínek. "V zahradnictví hnojíme popínavky pomalu rozpustným hnojivem, z kterého čerpají živiny podle potřeb. Vystačí jim celý rok."
5) Je neškodný
Břečťan je jedovatá rostlina, zejména pak plody. Jejich neatraktivní tmavě zelená až modrofialová barva spíš odrazuje, než láká. Pokud ale děti nebo mazlíčky neuhlídáte a snědí několik plodů, mohou jim plody způsobit zvracení nebo průjem. U malého množství se jinak není čeho bát, pomůže živočišné uhlí.
Co se týká destruktivních účinků břečťanu, rozklad zdiva nehrozí, pokud se pne po kvalitní a udržované zdi. "Zeď ve špatném stavu ale může poškodit váha rostliny," varuje Aleš Martínek.
Břečťanu vyhovuje nerovný povrch, na kterém se může svými kořínky zachytit.
Břečťan zakryje nevzhlednou zeď, případně oživí zeď příliš jednotvárnou.
6) Tepelně izoluje
Břečťan chrání zeď před povětrnostními podmínkami a díky odpařování ji zachovává chladnou. Z venku dovnitř domu tedy izoluje, na izolaci tepla z domu však nemá žádný vliv.
7) Pokojový břečťan není nic moc
Výhodou pokojových břečťanů je opět jejich nenáročnost. Pokud se vám v severně orientovaném pokoji nedaří nic pěstovat, břečťan tu určitě vydrží. Můžete ho zasadit do závěsných květináčů nebo tvarovat pomocí drátku, po kterém se bude pnout. Navíc břečťan velmi efektně čistí vzduch – viz článek Květiny, které pomohou proti cigaretovému kouři.
K zátiší nebo do závěsného květináče - pokojový břečťan není náročný a snese i tmavší kouty.
Břečťan snadno projasní balkon nebo truhlíky. Vypadá dobře v závěsných košících.
Pokojové břečťany mívají často barevné listy, například odrůda Golden Ester, Eva či Mini White Wonder. Některé břečťany se dají pěstovat venku i doma, například Pittsburgh, Kolibri nebo Sagittifolia.
"Hnojení je podobné jako u venkovních břečťanů, volil bych přípravek s postupným uvolňováním živin, například Osmocote, Plantacote. Přihnojíte jednou na jaře a nemusíte přemýšlet, kdy jste naposledy hnojili," říká Aleš Martínek.
