Drop Shot montáž v principu spočívá v tom, že se rybář pokouší u dna manipulovat měkkou nezatíženou nástrahou (takzvaný smáček) tak, aby pohybem dokonale napodobovala živou rybku (podívejte se na video, jak vypadá jedna z technik Drop Shot).
Drop ShotTato technika se prvně objevila v USA zhruba v polovině 70. let minulého století, masověji se ale v USA rozřířila během devadesátých let, v Evropě se výrazněji začala prosazovat až kolem roku 2005. |
Nezatížená nástraha má velmi pomalý a přitažlivý pohyb, který je na většině lokalit neokoukaný. Navíc s ní lze dělat celou škálu pohybových kreací. Jejich podoba je závislá na typu a velikosti použité nástrahy, jejím zatížení i způsobu nastražení. Daní za to ovšem je skutečnost, že prochytáme jen velmi malou plochu a tu je tedy třeba pečlivě vybrat.
Drop Shot má své přednosti i nevýhody. Ten, kdo umí ve správnou chvíli a na správných místech využít to, co tento způsob lovu nabízí, může ze svého umění oprávněně těžit.
Existuje několik základních technik, každá z nich se hodí do jiné vody a zaujme jinou rybu. Jednotlivé techniky lze přirozeně i kombinovat.
Chvění pro drobné smáčky
Tenhle způsob oživování je vhodný pro drobné realistické smáčky. Měly by být vyváženy tak, aby se ve vodě držely plus minus vodorovně (například delší háček provlečený tělíčkem), anebo je v této poloze udrží uzel Palomar sám o sobě (na tuhých fluorocarbonových návazcích to nebývá problém).
Typická "závodní" ryba vydolovaná zpod potopeného kmene
Necháme zátěž dopadnout na dno, lehce vypneme kmen a jemnými pohyby špičky prutu oživujeme smáčka asi jako marmyšku. Ten by měl stát téměř na místě, chvět se a pocukávat, případně dělat malé cukavé výpady do stran. Dokonale imituje potěr.
Mně se tenhle způsob osvědčil na líné nebo přistydlé okouny v závěru roku, případně na zrazené ryby, kterým vadí výraznější pohyb nástrahy. U těch zrazených ryb je výhodou háček zavedený dále do tělíčka nástrahy - rády ji jen popotahují a rychle pouští.
A ještě něco - jemně prezentovaná nástraha vytváří jen slabé vibrace a přiláká proto ryby z nejkratší vzdálenosti. Tento způsob nabídky je proto vhodný do čisté vody a vyžaduje mít velmi konkrétní představu o stanovišti ryby. Skvěle se tak dají lákat k záběru například okouni ukrytí v potopeném křoví.
Poskakování s nepravidelným pohybem
Pohyb je oproti předchozímu výraznější. Toho docílíme poněkud ráznějšími pohyby prutu s pauzami pro klesání nástrahy. Ty pauzy jsou důležité, nezatížená nástraha potřebuje pro svůj pohyb čas.
Na říční okouny v místech s hloubkou 1-2 m je poskakování nejběžnější způsob prezentace nástrahy
Jak bude poskakování vypadat, to skutečně závisí na spoustě věcí. Obrovskou vůli k překvapivým pohybům například vykazují některé typy smáčků nastražené "za nos“. Dík zátěži (háček) v hlavové části strmě stoupají a na vrcholu dráhy se krásně zlomí a zase klesají hlavou šikmo dolů. Někdy dokážou téměř rotovat kolem kmene a je zkrátka na rybáři, jakou pohybovou akci dovede se svým prutem a uměním "vykouzlit“.
Klesání je atraktivní i pro candáty
Spousta ryb zabírá na nástrahy v okamžiku jejich volného pádu ke dnu. Rádi to mají například candáti. Opticky se mi pro tento způsob lovu zdají být vhodnější spíš větší typy nástrah (řekněme nad osm centimetrů) a navíc nastražené na ofsetových háčcích.
Na okouní dorost se klesání uplatní hlavně v chladné části roku, kdy si okoun klidně sebere nehybnou nástrahu ze dna
Zátěž je při tomto způsobu lovu na dně, nástrahu prutem vyhodíme do sloupce a necháme klesat. Klidně až na dno. V okamžiku klesání s ní sice ztratíme kontakt, ale proto je upevněna přímo na kmeni. Při záběru ryby velice rychle ucítíme, že nástraha nedělá co má, dopneme vlasec a pokud situaci vyhodnotíme jako záběr, zasekneme. Nezatížený smáček nebo jiná guma většinou nejsou dravcům tak podezřelé, aby se je snažili bleskově vyplivnout.
Při všech popsaných technikách s nástrahou pracujeme, zatímco zátěž leží na dně. Občas ji popotáhneme, jednak, abychom změnili pozici nástrahy a také proto, abychom zvířili kal a upoutali pozornost ryb. Zvláště u klesavého vedení je nástraha, která vystřelí z obláčku kalu a poté do něj klesá, velmi atraktivní.
Samozřejmě lze všechny způsoby vedení libovolně kombinovat.
Možná je i varianta se zátěží
K tomuto účelu se hodí relativně lehké zátěže, obvykle tvořené plavačkovými broky. Snad jen při pokusech o candáta bych zkusil ponechat těžší zátěž, aby lépe vířila kal.
Drop Shot se zátěží
Vedení je rychlejší a zátěž se nechává klesnout na dno jen na chvíli. Aby byl lov efektivní, chce to opět vše vyzkoušet na mělčině. Tento způsob lovu jsem obvykle používal při lovu ze břehu na vzdálenost 10-20 metrů, zejména ve snaze o ulovení štiky.
Má to ale určité nevýhody. Kmenový vlasec pak vede hodně zešikma a nástraha není nad zátěží, takže všechny pohyby vypadají jinak. Ryba (podle mého názoru) tu také dříve cítí hmotnost zátěže a reaguje na ni.
Více se o technice lovu Drop Shot dozvíte na serveru Chytej.cz.
