Teprve když rukou hrábl do masa a chtěl z něj udělat sekanou, zjistil, že má nějakou divnou konzistenci. "Obvykle na půl kila masa z vaničky dávám jedno vajíčko a musím přidat ještě trochu mléka, aby byla směs dostatečně řídká na vytvarování bochníčku. A teď to najednou nebylo potřeba," popisuje. Nelenil proto a vytáhl plastovou nádobku z koše a pořádně si ji prohlédl. Složení vidíte na obrázku.
V Albertu nemáte moc možností
Vyzkoušeli jsme proto hypermarket Albert na pražském Chodově, abychom se podívali, jak to tam s mletým masem chodí. Máte možnost koupit půl kila mletého vepřového, půl kila mletého hovězího masa, obojí bez vody. Komu je ale kilogram hodně, může zvolit kritizovaný půlkilový balíček, ovšem s vmíchanou vodou. U pultu s masem mleté na váhu nemají.
Mix vepřového a hovězího obsahuje jen něco přes 50 % masa.
Mleté hovězí maso je také označené jako masný výrobek.
Podívejte se ale na etikety na vaničkách. Obě nesou označení masný výrobek, což odpovídá předpisům. Jen to znamená, že nejde o čisté maso, bylo do něj "sáhnuto". Hovězí z toho relativně vyšlo lépe, obsahuje pouze běžné konzervační látky. Ve směsi se už podle popisu prodává jen "bláto".
To ale stále nic neznamená, potravinářská inspekce by nemohla namítnout ani popel. Maso je správně označeno jako masný výrobek, na etiketě je vše správně vypsáno.
Smůla je jen v tom, že krabičky s mletým masem jsou v pultu mezi ostatními balenými masy. Čistými bez dalších přidaných látek. Což není sice nic proti ničemu, ale v zákazníkovi to evokuje pocit, že si koupí čisté mleté maso jako u řezníka.
Ve smíchovském Tesku mají zákazníci víc možností. Koupí mletá masa různých jakostí a s různými cenami. Akční balíček mixu vepřového s vepřovým se 60 % masa za 60 Kč/kg, ale taky 96procentní mix za stovku. Anebo zvlášť hovězí i vepřové za podstatně vyšší ceny. Navíc u pultu máte možnost nechat si obsluhou navážit, kolik právě potřebujete.
100× omílané pravidlo: čtěte etikety
Za to, že se napálil, si vlastně může čtenář sám. Stokrát už musel v médiích číst jediné heslo, které ho může ochránit: pečlivě číst etikety. A pokud chce koupit kvalitní maso, dát si práci a hledat spolehlivého řezníka, nebýt pohodlný. Anebo si koupit suroviny a mleté si připravit sám.
Varovat ho mohla ostatně už podezřele nízká cena. Mohl někdo čekat čisté maso za sedmdesát korun za kilogram?
Ne každý má bohužel při ruce dobré řeznictví.
"U nás v krámě to děláme tak, že si každý řekne, na co mleté potřebuje, a my mu doporučíme, jaký druh masa semlít. Nemá ale cenu honit se za každou cenu za minimem tuku, ten je nositelem chutě a vůně," připomíná pražský řezník František Kšána.
Rozlišuje různé ceny podle použitých surovin. "Pokud to bude maso z pultu, cena se musí počítat z ceny jednotlivých surovin. Nižší ceny můžete dosáhnout tím, že používáte odřezky z výroby, které byste jinak neprodal. Což ale vůbec nemusí znamenat, že je to nekvalitní maso," připomíná.
Proč se do masa přidává voda
Přidávat vodu do mletého nevidí jako hřích v případě, kdy někdo touží po hodně libovém pokrmu, voda pak nahrazuje tuk a zlepšuje vazkost. To ale nebyl případ kritizovaného balíčku, tady je tuku nepočítaně. Rozdíl je také v tom, když si přidáme tekutinu podle vlastní receptury, a výsledku, kterého chceme dosáhnout.
Voda se ostatně přidává běžně i do masa, pak se mluví o takzvaném křehčení. "Původně to nebyla špatná myšlenka. Běžně se voda se solí přidává do šunky nebo do masa, které se připravuje na uzení," popisuje učitel technologie na Střední škole gastromomické a hotelové v Praze Jiří Šimko.
"Jenže v poslední době ji najdete i masech, které jsou křehké samy o sobě, třeba v kuřecích prsou. To už si ale za cenu masa kupujete vodu," upozorňuje.
Na krůtí šunce se masem šetřilo, jen 56 %.
Šunka má standardních 80 % masa, cena je neuvěřitelně nízká.
Kdo někdy udělal podobný "experiment", potvrdí, že si koupil blivajz, který je zralý na vyhození. "Křehčení by se mělo provádět jen u tužších tkání," potvrzuje.
Jako příklad uvádí řezník Bohuslav Tichý debrecínku. "Když budete vyrábět například z vepřové pečeně debrecínku, musíte ji napíchat směsí vody a soli, jinak bude tuhá. Toto maso je velmi suché, neukousli byste to," vysvětluje.
Stejně tak se "napichuje" i vepřové selátko na gril. Velké kusy masa je prostě třeba připravit a "naložit" i zevnitř. To ale nemá nic společného se strategií výrobců. Těm jde hlavně o to, aby ušetřili. Ke snižování ceny je tlačí i obchodní řetězce.
Proto nelze doporučit nic jiného než být opatrný při sledování etiket se složením i cenovek. I v nich ale "aby se Albert vyznal." Narazili jsme tu například na krůtí šunku Standard za 170 Kč/kg s obsahem masa 56 % (to je téměř cena za čisté krůtí prso), na druhou stranu ale i na 80% vepřovou šunku Výběr za 110 Kč/kg. Přitom kilo vepřové kýty se prodává v průměru za 120 Kč za kilo.
Sledujete pravidelně etikety potravin, které kupujete? Podělte se s ostatními v diskusi.
