Lidé s problematickým zažíváním si už nikdy na houbách nepochutnají
Houby umí pozlobit žlučník, žaludek i játra. „Houby obsahují pro člověka nestravitelný chitin, který na své cestě trávicím ústrojím čistí střevní aparát. Ale právě kvůli němu jsou houby hůře stravitelné než třeba zelenina,“ vysvětluje Aleš Vít, jednatel České mykologické společnosti.
Pokud i přes obtíže houbám neodoláte, dopřejte si je jen výjimečně a naservírujte si je k obědu. Tělo je stačí strávit a v noci vás nebudou „tlačit“. Každý ale snáší houby jinak. „Lépe stravitelné jsou čerstvé, mladé houby,“ radí Vít.
Pokud máte stravovací problémy, vyhněte se smaženým houbám, směsím s vajíčky a kombinaci s alkoholem. Snadněji strávíte omáčku z houbového prachu nebo krémovou houbovou polévku. Trpíte-li silnými obtížemi, můžete si chuť hub dopřát díky vývaru, který připravíte z vybraných chuťově výrazných hub.
Krémovou polévku z hub si mohou dovolit i ti, kteří se potýkají s potížemi zažívacího traktu
Hlíva ústřičná je lék
Už stará čínská medicína na hlívu nedala dopustit, v lékárnách seženete několik různých přípravků obsahujících tuto známou houbu. Skutečně ale dovede takové zázraky?
„V těchto a podobných případech nejde o léky v pravém slova smyslu, nýbrž o potravinové doplňky. Látky obsažené v hlívě ústřičné sice prokazatelně posilují imunitu, ale komerční úspěch přípravkům z této houby přináší spíš dobrý marketing,“ míní Vít.
Potravinový doplněk z hlívy ústřičné si můžete vyrobit i sami doma, aniž byste utratili horentní sumy. Usušené plodnice rozemelte na houbový prášek a přisypávejte si ho pravidelně do jídla.
Jedovatou houbu poznáte podle neobvyklé barvy
Představíte si pod jedlou houbou jen hříbky nebo žampiony? Ve skutečnosti se ale k jídlu hodí i některé výrazné a neobvykle zbarvené houby, které by vás nenapadlo běžně sbírat. K jedlým houbám se tak například řadí i mísenka oranžová, rosolovec červený či rosolozub huspenitý. Z purpurových hub si můžete smlsnout na čirůvce fialové, která chutná skvěle v pikantní směsi se zeleninou, nebo drobné lakovce ametystové.
Právě některé houby vypadají jako jejich jedlí příbuzní, po pozření by vás ale mnohdy čekaly krušné chvilky. Třeba když zaměníte zmíněné fialově zbarvené houby s pavučincem kozlím, dále například kuřátka žlutá s kuřátky sličnými, pečárku ovčí s pečárkou zápašnou nebo čirůvku májovku s vláknicí začervenalou.
Barevné houby odrazují svým zbarvením zvěř a leckdy i člověka
Jedlá houba nemůže způsobit otravu
Neplatí to tak docela. Jste si jistí, že jste našli jedlou houbu, a přesto je vám po ní nevolno a mdlo? Houby se zřejmě zapařily, v pytlíku nebo v kufru auta. Nebo se zkazily nevhodným či dlouhým skladováním kvůli rozmnožení bakterií a rozkládajícím se bílkovinám, které obsahují. Stejně tak se kazí i maso.
Nemusíte se obávat ani nebezpečí z obsahu škodlivých látek. „Je sice pravda, že houby vstřebávají těžké kovy, jednorázově se vám ale po konzumaci hub z běžné přírody nic nestane,“ říká Vít. Nejlépe ale vůbec nesbírejte houby v okolí chemiček, důlních výsypek a v jiných zatěžovaných oblastech.
Houby se nehodí do dietního jídelníčku
Kromě vysokého procenta vody obsahují houby v hojné míře vitamin D a B3 a především spoustu vlákniny. Naproti tomu v nich najdete minimum sacharidů a tuků. O kalorické hodnotě tedy rozhoduje především úprava pokrmu. Smaženice nebo zahuštěná houbová omáčka rozhodně do dietního jídelníčku nepatří, ačkoliv samotné houby obsahují ve 100 gramech jen 15 kalorií.
Chybu při redukční dietě neuděláte, když houby podusíte na rostlinném oleji, pochutnáte si na sušených plátcích nebo je začerstva zamícháte do salátů a ochutíte. Tento způsob dá vyniknout chuti žampionů, houževnatců zvaných shii-take nebo hlív, aniž byste dietně zhřešili.
Houby obsahují hodně vody a málo kalorií, v kombinaci se salátem získáte zdravé a vyvážené jídlo
Alkohol a houby se nesmí kombinovat
Sklenička piva ke smaženici či vhodně zvoleného vína k jiným houbovým pokrmům vám rozhodně neublíží. Po nadměrné konzumaci obojího současně se vám může udělat nevolno, což ale může souviset více s alkoholem, nikoliv přímo jen s houbami.
Nicméně u některých hub trávených společně s alkoholem přeci jen hrozí nebezpečí otravy. „Alkohol se nesmí kombinovat s halucinogenními houbami a dále například s hnojníkem inkoustovým, jehož požití spolu s alkoholem má podobný následek jako účinky antabusu, který se používá v protialkoholních léčebnách,“ varuje Vít.
Vařením se z nejedlých hub stanou jedlé
Tento mýtus někdy není daleko od pravdy. „Nejedlá houba je například nevzhledná, nechutná, nepoživatelná nebo příliš malá a bezvýznamná pro kuchyňské využití,“ vysvětlujte Vít význam pojmu. Případná konzumace takových hub vás tedy nijak neohrožuje, nepochutnáte si ale na nich jako na těch prokazatelně jedlých.
Ovšem i některé z jedlých druhů hub je potřeba důkladně tepelně upravit, například václavky nebo hřiby kováře či koloděje. Zkušení houbařští kulináři si ale dokážou poradit i s některými jinak nejedlými houbami a připraví z nich chutné jídlo.
