Prase divoké (ilustrační snímek)

Prase divoké (ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Myslivci bojují proti divočákům, musí je střílet i ve městech

  • 6
Divoká prasata se rekordně přemnožila a likvidují, na co přijdou. Po radikální ofenzivě proti chrochtajícím všežravcům volají myslivci, boj proti divočákům schvalují i ochranáři.

Divočáci pronikají i na místa, na něž se dřív neodvážili. "Ještě nedávno jsem měla strach pouštět děti na zahradu, protože divočáci prorazili drátěný plot a rozrývali nám záhony. Teď jsme si do ohrady naštěstí pořídili betonové výztuže," říká Petra Řehořová, která bydlí v Mníšku pod Brdy.

Divočáci pobíhají třeba po areálu nemocnice v Ústí nad Labem, kde nahánějí strach pacientům. "Lov ve městě je komplikovaný. Je to kvůli bezpečnosti lidí, o všem zároveň ví republiková policie," říká Jan Vaca, jenž je jedním z myslivců, kteří mají povolení hubit kance, bachyně a selata na území severočeské metropole.

Střílet může jen z určitého místa a vymezeným směrem připomínajícím výseč při hodu atletickým kladivem. Letos se mu za těchto ztížených podmínek podařilo trefit jen jednoho divočáka. Za rok přitom skolí myslivci víc než sto tisíc těchto zvířat, jenže ta se přesto dál množí dosud nevídaným způsobem.

Ploty je nezastaví

Pražský myslivec Pavel Soukup má na pažbě za poslední tři měsíce už pět zářezů. Na odstřel takzvané černé zvěře na území Prahy 7 dostal glejt od magistrátu. Libuje si, že pravidla střelby nechává pražský magistrát na jeho uvážení a lovecké zkušenosti. "Střílím se souhlasem majitelů hlavně v různých zahradách v Troji," vypráví Soukup. Až dvoumetráková zvířata tam bourají ploty a rozrývají trávníky, v trojské botanické zahradě například sežrala zasazené cibulky vzácných rostlin.

Boom kanců a bachyň

V 18. století byli divočáci v Česku prakticky vyhubeni a až do druhé světové války přežívali jen v oborách. Jejich počet stoupal s tím, jak zemědělci začali hospodařit na stále větších lánech a pěstovat specifické plodiny, které divokým prasatům svědčí.

Útoky kanců či bachyní na lidi jsou podle přírodovědců zcela výjimečné. "Žádné hlášené nemáme, ani útoky na psy," říká Daniela Smolová z úřadu městské části Praha-Troja. Pražský myslivec Soukup však tvrdí, že za uplynulé tři roky ví o dvou případech, kdy prasata roztrhala psy, s nimiž si majitelé vyšli v Praze 7 na procházku.

Divočáky v Česku nikdo nesčítá, jejich množství myslivci odhadují podle toho, kolik jich uloví. A v poslední dekádě je to pravidelně přes sto tisíc jedinců ročně, v roce 2010 to bylo zatím rekordních 143 tisíc prasat. To je nejméně desetkrát víc, než bylo zvykem v osmdesátých letech, a dokonce zhruba stokrát víc než v padesátých letech minulého století, kdy kančí kůže či kly byly považovány za zcela exkluzivní trofej.

Přestože dnes lovci každoročně trefí přibližně tři čtvrtiny všech divokých prasat v zemi (jejich celkový počet se odhaduje asi na 200 tisíc), chrochtající sudokopytníci se dokážou dosud nevídaným způsobem množit. Bachyně má až dvanáct mláďat, která se rodí i uprostřed tuhé zimy, což se dřív podle znalců nedělo.

Eldorádo v kukuřici

"Divoká prasata jsou přemnožená a příroda podle toho vypadá," říká Jaroslav Kubíček z České společnosti ornitologické. Tito všežravci podle něj ničí nejen lesní podrost, ale třeba i vejce ptáků hnízdících na zemi, smlsnou si na mladých zajících i srnčatech. Také ochranář Kubíček je proto pro radikální snížení jejich stavu.

Počet ulovených divokých prasat
rokpočty
1925 161
1955 1 665
1965 2 837
1975 11 763 
1985 36 048
1995 35 470
2005 100 030
2010 143 378
2011 109 383
Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota

Hlavní příčiny prasečího boomu jsou podle znalců dvě. Od poloviny devadesátých let zemědělci hospodaří na stále větších plochách. "Tam má černá zvěř ráj na zemi, protože je v těch rozlohách těžko lovitelná. Navíc se tam ve velkém pěstuje výživná řepka či kukuřice, díky nimž prasata sílí a rodí mláďata třeba i v lednu," uvádí Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.

Na vině kňouří invaze jsou však podle odborníků také sami myslivci. "Vystříleli medvědy a vlky, takže prasata teď nemají přirozené nepřátele," upozorňuje zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity.

Ministerstvo zemědělství zvažuje, že prodlouží dobu, kdy je možné dospělé divočáky lovit. Zatím to lze jen od srpna do prosince (mladé jedince do dvou let je povoleno střílet celoročně). Ale volání některých majitelů pozemků, aby mohli prasata likvidovat i lidé bez mysliveckého průkazu, ministr Petr Bendl odmítá. "Chtěl bych však posílit pravomoci vlastníků půdy, aby mohli víc mluvit do regulace zvěře, kterou nyní mají na starosti honební společenství," říká Bendl, který v květnu předloží k projednání návrh novely zákona o myslivosti. Podle tohoto návrhu mají mít vlastníci pozemků větší slovo v tom, kolik zvířat je možné ulovit.

Divočáci jsou velmi inteligentní zvířata a lovci to prý s nimi nebudou mít nikdy jednoduché, upozorňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny. Účinnější cestou ke snížení jejich počtu je podle něj změna v zacházení s krajinou. Přesně řečeno ústup od nekonečných lánů s řepkou a kukuřicí, v nichž prasata nalezla své eldorádo.