Skleník Miloš postavil hlavně na rajčata a okurky a vytvořil v něm záhony ve...

Skleník Miloš postavil hlavně na rajčata a okurky a vytvořil v něm záhony ve výšce, aby se k nim nemuseli ohýbat. | foto: Veronika Raffajová, Nové proměny bydlení

V rákosové střeše jim bydlí čmeláci, v luxusním skleníku roste třtina

  • 4
Nejdříve si mladí manželé pro svůj dům se sněhobílou fasádou vybrali přírodní střechu. Pěknou, rákosovou. A pak kolem domu vybudovali i zahradu. Je vzorová, je přírodní a Helena s Milošem tu pěstují všechno možné. Nejraději to, co nepotřebuje moc péče.

Starému selskému stavení v Ouběnicích u Bystřice, které Milošovi s Helenou padlo před osmi lety do oka, říkali makléři zbořeniště. Pro manžele to byl ovšem statek s historií a skvělý objekt pro vysněnou rákosovou střechu, ve které dnes bydlí včely samotářky i čmeláci a ze které po deštích nádherně stoupá pára.

Největší kouzlo ale pro ně měly okolní pozemky s lesem, loukou, polem, sadem švestek a dvěma studnami, o kterých se dočetli, že nevyschly ani za největšího sucha v roce 1953. Oba jsou matematici, ale vždycky přemýšleli o dnešním způsobu života trochu jinak, a tak se po ročním kurzu stali i permakulturními designéry. Při zakládání vlastní zahrady se inspirovali nádhernou ukázkovou v Alpách u Seppa Holzera.

Pak stačilo objednat bagr, aby jim na třetině zahrady pod domem vymodeloval čtyři terasy a rybníček, zlikvidovat kopřivy, vytvořit záhony a sázet. První terasa je bylinková. Na druhé jsou nejmladší záhony, kde letos rostou dýně a cukety, na třetí vynikají mezi zeleninou fazole na ,stříškách’ z klacků a jahody. Pod spodní úrovní s bramborami a obilím je ještě miniterasa s keři.

„Zahrada musí být nenáročná na práci. Nám se líbí, když je pestrá. Všechno z ní nám chutná, přitom není úplně standardní, máme totiž rádi i exotiku,“ říká Miloš.

Mají tu třeba nenáročný rakytník – citroník severu, jehož plody se sbírají od začátku podzimu do jara. Pěstují goji s oranžovými bobulemi. Aronii, kterou když objeví špačci, dokonale ji očešou. Brutnák, ten je výborný obalovaný, i merlík, obdobu špenátu (tip na popínavý špenát zde), a jedlé kaštany.

Mangold a růžičková kapusta patří k opomíjeným zeleninám, ale krásně rostou a...
Cuketám vyhovuje mulčování a povalování se na slámě.
Každý výpěstek, i patizony dělají celé rodině radost.
Na růžičkovou kapustu s oblibou chodí zajíci. Daří se tu i bylinkám (na snímku...

Stejně jako všichni permakulturní pěstitelé se snaží být i tato rodina alespoň částečně soběstačná.

Mají rádi hlavně keře, které už bohatě plodí, a staré odrůdy stromů. Z první výsadby už sklidili první úrodu. Na jaře je oblíbencem zimolez, v létě muchovník, na podzim mišpule, v zimě rakytník.

Helena a Miloš mají radost z každého výpěstku, ať je to růžičková kapusta, mangold – opomíjená listová zelenina, zelí, patisony nebo cukety, s kterými se rád chlubí synek Timon. V zahradě teď krásně svítí kromě dýní, které jediné rozdávají, i léčivé měsíčky. Kdybyste to chtěli vidět na vlastní oči, stačí Helenu a Miloše kontaktovat a domluvit si návštěvu (viz www.inspirovanoprirodou.cz).

Tuto zahradu a další inspiraci pro váš dům i jeho okolí najdete v zářijovém čísle časopisu Nové proměny bydlení.