Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro sběratele dýmek je zajímavý indiánský exemplář i dýmka z kukuřice

aktualizováno 
Jedni sbírají dýmky již zakouřené, druzí "panenské“. Mezi sběrateli dýmek najdete ty, co si ze svých exponátů občas popotáhnou, jiní se jen dívají. Podobně jsou běžné ucelené sbírky z nějakého období či od určitého výrobce, další sběratel vás naopak ohromí kvantitou.

Vysoce ceněné jsou dýmky původních obyvatel Spojených států. | foto: Profimedia.cz

Sběratelství dýmek mělo v počátcích mnoho podob. Prvním impulzem snad bylo, že si vysloužilí vojáci na památku nechávali "porcelánky" s číslem nebo znakem pluku či s výjevy z bitev, jichž se zúčastnili.

Materiálem může být jantar i kukuřice

Skleněná dýmka patří mezi rarity.Experimentování s výrobou dýmek nabralo na obrátkách především poté, co se do Evropy z Ameriky dostal tabák. I když desítky archeologických exponátů z pálené hlíny sloužících zřejmě k inhalaci kouře dokládají, že dýmky si člověk vyráběl už dávno předtím.

V Evropě se dýmky z různých materiálů vyráběly v Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Anglii či Holandsku. Gouda nebyla jen městem sýrů, sídlilo v ní pět set dýmkařských dílen či firem.

Domorodci v Africe a Jižní Americe dýmky současně používali i k rituálním účelům. Aby nevypadaly obyčejně, malovali na ně zvířecí motivy, případně je upravovali glazováním. V Arábii se zase staly populární tzv. čibuky.

Jeden čas se dostaly do obliby dýmky z mořské pěny, později se ke slovu dostal i porcelán. Ten se však snadno rozbije, má špatnou poréznost, ale především v ruce pálí.

Dýmky s kovovou hlavičkou se vyrábějí především v Asii a vzhledem k poměrně značné nedostupnosti se stávají velmi vyhledávaným sběratelským artiklem. Oblíbeným a luxusním materiálem je i jantar, který se používá dodnes, i když spíš jen na náustek.

Najdou se ale i rarity. Dýmky z mrožího klu, mušlí, kostí zvířat, kamene, skla i palic kukuřice. Ty začali vyrábět černoši na plantážích a jejich výroba tam přetrvala dodnes.

Ke světové špičce patří například kolekce firmy Castello.Zkoušelo se i dřevo, protože je trvanlivé, lehké, porézní, bohužel se ale snadno propalovalo. Až počátkem dvacátého století objevili výrobci kořen vřesovce stromovitého (Erica arborea), divoce rostoucího na středomořském pobřeží. Díky vyššímu obsahu křemíku bez problémů vydrží vyšší teploty, navíc je velmi tvrdý a jeho nádherná červenohnědá barva lahodí oku.

Nejvzácnější dýmkařské kousky

Roli pomyslného modrého mauritia plní nejstarší dýmky vůbec, to znamená ty indiánské, z Jižní a zejména Střední Ameriky, kde sídlila Aztécká a Mayská říše.

Dochovalo se jich jen velmi málo, španělští conquistadoři totiž "pohanské předměty" nemilosrdně ničili; tedy pokud nebyly ze zlata. Dýmky indiánů většinou měly hlavičku z měkkého červeného kamene katlinitu či tropických dřevin a na těch byla často vyobrazená zvířata.

Podobně vzácné jsou i dýmky míru, tzv. kalumety. Měřily i přes metr, troubel měly obvykle šroubovitě tvarovanou, někdy ji ovšem nahrazovalo topůrko válečné indiánské sekyry, tomahavku.

Starých dýmek se obecně dochovalo málo, i proto, že šlo o předmět denní potřeby. U nás navíc i levný, protože za minulého režimu byly dýmky zařazeny mezi potravinové zboží a tudíž byly státem dotovány.

Za dýmkami do evropských muzeí

V Prosečském muzeu najdete vitríny plné zajímavých i drahých exponátů. Velmi známé je muzeum Dunhill pipe v Londýně, ale nejprestižnější najdete v malém francouzském městě Saint-Claude. Tam je i síň Mistrů cechu dýmkařů, kam jsou pravidelně přijímáni ti nejlepší z nejlepších.

Podobné expozice jsou k vidění v Nizozemsku (Groningen, Utrecht a Gouda), Polsku, Rakousku, Německu, Itálii i u nás, v Proseči na Vysočině. Ta je stále ještě centrem výroby dýmek v Česku.

V mnoha prosečských chalupách se našly dýmky zděděné po předcích. Právě ty se staly v šedesátých letech minulého století jádrem městské sbírky, která čítá přes tři stovky nádherných exponátů. Více se o ní dozvíte zde.

Občas se pořádají výstavy dýmek i v galeriích. Expozice dýmek najdete například na zámcích Orlík, Javorník či Kozel i ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Autoři:




Nejčtenější

První letošní čáp přiletěl na komín uprostřed Chebu ve čtvrtek v podvečer....
VIDEO: Na chebský komín už přiletěl čáp, vichr mu pocuchal hnízdo

Na komíně nad chebskou prodejnou Albert se ve čtvrtek odpoledne objevil první čáp. První setkání s domovem však pro opeřence, který musel ze zimoviště uletět...  celý článek

Krajta si pochutnala na tenisovém míčku, na veterinární klinice ho z ní opatrně...
VIDEO: Krajta si omylem pochutnala na tenisáku, pomohli jí s ním ven

Nikdo už nezjistí, jestli šlo o nešťastnou náhodu, nebo jasný úmysl. Krajta, která se zatoulala na zahradu rezidence v australském Queenslandu, si každopádně...  celý článek

Interiér bistra, které omylem získalo na okamžik michelinskou hvězdu.
Michelinský průvodce dal hvězdu omylem a z bistra udělal celebritu

Je to událost, jaká se může stát jen jednou za deset let, řekl by doktor Chocholoušek a my ostatní, že se to může stát jen u nás. Ve Francii se však osudné...  celý článek

S kým si lépe porozumíte? Se psem, anebo s kočkou?
Kočka, nebo pes? Na co myslet při výběru nového člena rodiny

Plánujete si pořídit zvíře, ale nemůžete se rozhodnout, jestli zvolit kočku, nebo psa? Je do malého bytu vhodnější štěně? Je opravdu kočka samostatnější a má s...  celý článek

Fenku Aňu přivedl do útulku původní majitel. Bulhar, který se vracel do vlasti...
Děti natočily video fence křížence pitbula z útulku, aby jí našly domov

Mladou černou fenečku přivedl před časem do kralupského útulku Bulhar, který ji používal na hlídání podnikového areálu. S tím, že je Aňa naprosto skvělá,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.