Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro sběratele dýmek je zajímavý indiánský exemplář i dýmka z kukuřice

aktualizováno 
Jedni sbírají dýmky již zakouřené, druzí "panenské“. Mezi sběrateli dýmek najdete ty, co si ze svých exponátů občas popotáhnou, jiní se jen dívají. Podobně jsou běžné ucelené sbírky z nějakého období či od určitého výrobce, další sběratel vás naopak ohromí kvantitou.

Vysoce ceněné jsou dýmky původních obyvatel Spojených států. | foto: Profimedia.cz

Sběratelství dýmek mělo v počátcích mnoho podob. Prvním impulzem snad bylo, že si vysloužilí vojáci na památku nechávali "porcelánky" s číslem nebo znakem pluku či s výjevy z bitev, jichž se zúčastnili.

Materiálem může být jantar i kukuřice

Skleněná dýmka patří mezi rarity.Experimentování s výrobou dýmek nabralo na obrátkách především poté, co se do Evropy z Ameriky dostal tabák. I když desítky archeologických exponátů z pálené hlíny sloužících zřejmě k inhalaci kouře dokládají, že dýmky si člověk vyráběl už dávno předtím.

V Evropě se dýmky z různých materiálů vyráběly v Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Anglii či Holandsku. Gouda nebyla jen městem sýrů, sídlilo v ní pět set dýmkařských dílen či firem.

Domorodci v Africe a Jižní Americe dýmky současně používali i k rituálním účelům. Aby nevypadaly obyčejně, malovali na ně zvířecí motivy, případně je upravovali glazováním. V Arábii se zase staly populární tzv. čibuky.

Jeden čas se dostaly do obliby dýmky z mořské pěny, později se ke slovu dostal i porcelán. Ten se však snadno rozbije, má špatnou poréznost, ale především v ruce pálí.

Dýmky s kovovou hlavičkou se vyrábějí především v Asii a vzhledem k poměrně značné nedostupnosti se stávají velmi vyhledávaným sběratelským artiklem. Oblíbeným a luxusním materiálem je i jantar, který se používá dodnes, i když spíš jen na náustek.

Najdou se ale i rarity. Dýmky z mrožího klu, mušlí, kostí zvířat, kamene, skla i palic kukuřice. Ty začali vyrábět černoši na plantážích a jejich výroba tam přetrvala dodnes.

Ke světové špičce patří například kolekce firmy Castello.Zkoušelo se i dřevo, protože je trvanlivé, lehké, porézní, bohužel se ale snadno propalovalo. Až počátkem dvacátého století objevili výrobci kořen vřesovce stromovitého (Erica arborea), divoce rostoucího na středomořském pobřeží. Díky vyššímu obsahu křemíku bez problémů vydrží vyšší teploty, navíc je velmi tvrdý a jeho nádherná červenohnědá barva lahodí oku.

Nejvzácnější dýmkařské kousky

Roli pomyslného modrého mauritia plní nejstarší dýmky vůbec, to znamená ty indiánské, z Jižní a zejména Střední Ameriky, kde sídlila Aztécká a Mayská říše.

Dochovalo se jich jen velmi málo, španělští conquistadoři totiž "pohanské předměty" nemilosrdně ničili; tedy pokud nebyly ze zlata. Dýmky indiánů většinou měly hlavičku z měkkého červeného kamene katlinitu či tropických dřevin a na těch byla často vyobrazená zvířata.

Podobně vzácné jsou i dýmky míru, tzv. kalumety. Měřily i přes metr, troubel měly obvykle šroubovitě tvarovanou, někdy ji ovšem nahrazovalo topůrko válečné indiánské sekyry, tomahavku.

Starých dýmek se obecně dochovalo málo, i proto, že šlo o předmět denní potřeby. U nás navíc i levný, protože za minulého režimu byly dýmky zařazeny mezi potravinové zboží a tudíž byly státem dotovány.

Za dýmkami do evropských muzeí

V Prosečském muzeu najdete vitríny plné zajímavých i drahých exponátů. Velmi známé je muzeum Dunhill pipe v Londýně, ale nejprestižnější najdete v malém francouzském městě Saint-Claude. Tam je i síň Mistrů cechu dýmkařů, kam jsou pravidelně přijímáni ti nejlepší z nejlepších.

Podobné expozice jsou k vidění v Nizozemsku (Groningen, Utrecht a Gouda), Polsku, Rakousku, Německu, Itálii i u nás, v Proseči na Vysočině. Ta je stále ještě centrem výroby dýmek v Česku.

V mnoha prosečských chalupách se našly dýmky zděděné po předcích. Právě ty se staly v šedesátých letech minulého století jádrem městské sbírky, která čítá přes tři stovky nádherných exponátů. Více se o ní dozvíte zde.

Občas se pořádají výstavy dýmek i v galeriích. Expozice dýmek najdete například na zámcích Orlík, Javorník či Kozel i ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Autoři:




Nejčtenější

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...
Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Další z rubriky

Rozkrojte cibuli podélně napůl a oloupejte slupku.
VIDEO: Krájení cibule je pro amatéry stále problém. Jak na ni bez úrazu

Pro kuchařské profesionály je krájení cibule absolutní základ, který se učí už od prvního ročníku učňovské školy. Ale když zhlédnete některé domácí kuchtíky,...  celý článek

Vysočina 1967 se vyrábí podle původní receptury.
Udírna má několik pater a recept je stále stejný. Jak se vyrábí Vysočina

V batohu si ji na výlet někdy nesl snad každý. Česká legenda mezi salámy – Vysočina – letos slaví kulaté výročí. Zažila prvního člověka na Měsíci, prvního...  celý článek

Bettina Dorfnannová ve svém království
Sběratelka má 15 000 panenek Barbie. Sbírka má hodnotu šest milionů

Osmapadesátiletá sběratelka Bettina Dorfmannová z Düsseldorfu v Německu dostala svou první panenku v roce 1966, tedy před 51 lety. Od té doby stačila svojí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.