Majitelka se ani náhodou neschovala tak, aby ji pes nemohl najít. Naopak, měla to být hra. Jenže Niko ji nebyl schopen najít, aniž když ho opakovaně volala jménem. Jen zmateně a dezorientovaně marně probíhal kolem ní.
Podle veterinární lékařky a odbornice na chování psů a koček Hany Žertové se však Niko chová úplně normálně. Psi jsou totiž nejen poměrně krátkozrací, ale navíc rozlišují jen úzké a matné spektrum barev. Zrakem tedy vnímají především pohyb. Zato mají úžasně rozvinutý čich a sluch. A pes na videu je toho výbornou ukázkou: paničku evidentně dobře slyší i cítí, ale nevidí.
„Ví, že tam je, ale není schopen ji zaregistrovat zrakem, protože je poměrně nehybná. Navíc schovaná ve stínu za dveřmi, takže docela splývá s prostředím. Takže tenhle pejsek není vůbec hloupý, je jen krátkozraký,“ vysvětluje etoložka. „Jsem přesvědčena, že kdyby se panička nepatrně pohnula, našel by ji hned, a příště by letěl přímo ke skrýši,“ dodává.
Zatímco člověk se tomu diví, kočky o tom dobře vědí
Zatímco my lidé se tomu chudákovi pejskovi divíme a smějeme, podle etoložky všechny kočky o této psí nedokonalosti dobře vědí. Jak, to je záhada.
„Proto když kočky vidí, že kolem běží pes, jen se přikrčí tam, kde právě jsou, a nepohnou ani chloupkem. Pes sice zpozorní, protože kočku cítí, ale dokud nepřijde těsně k ní nebo dokud kočka neztratí nervy a nevyběhne, tak ji nevidí,“ popisuje typické chování, které lze i vypozorovat, pokud máte kočku i psa doma.
Některé poťouchlé kočky podle ní dokonce takové situace vyhledávají a dělají si ze psů legraci. „My bychom ale měli na tento fenomén myslet na každé procházce. Když psa přivoláváme, musíme se výrazně pohnout, zamávat, rozběhnout se, aby nás uviděl a netápal,“ radí etoložka majitelům psů.
