Alespoň to tvrdí nejnovější studie z Oxfordu, kde vědci studovali mozky více než 500 druhů živočichů a jejich vývoj za posledních 60 milionů let. Zjistili, že nejvíce sice má na velikost mozku vliv celková velikost zvířete, ale hned poté o jeho velikosti rozhoduje to, jak je onen tvor společenský.
Samotáři mozek moc nepotřebují
Společenští savci, jako jsou velryby, delfíni, psi a lidé mají v porovnání k tělu mozek výrazně větší. Savci, kteří preferují samotu, jako jsou tygři, kočky nebo nosorožci, mají mozek menší.
Je zvláštní, že kočky mají mozek menší, i když žijí s lidmi stejně jako psi či koně. Důvodem je, že sice žijí s lidmi, ale nechtějí se s nimi příliš družit.
Psi jsou chytřejší než kočky, protože jsou společenštější a mají tedy více šedé kůry mozkové
Život ve skupině prokazatelně trénuje mozek
Studie, publikovaná v časopise Proceedings of National academy of sciences, upozorňuje na fakt, že nejvíce se v průběhu let zvětšil mozek opicím. Následují koně, delfíni, velbloudi a psi.
Všichni tito savci, kterým se vyvinul větší mozek, mají tendenci žít v relativně stabilních skupinách. Mozek se jim zvětšil zřejmě proto, že je mnohem náročnější žít ve skupině, než vést osamělou existenci. Socializace je tedy pro mozek velice dobrá.
Spoluautorka studie Dr. Susanne Schulz upozorňuje na fakt, že právě díky tomu, že my lidé jsme ještě společenštější než opice a lidoopi, se nám podařilo "ovládnout" planetu.
Tato studie tedy vyvrací názor, že se v průběhu let mozek zvětšuje všem savcům víceméně stejně. Ve skutečnosti se druhům, které procházejí socializací a jsou společenské, zvětšuje mnohem rychleji.
