Pstřeň dubový (Fistulina hepatica)

Pstřeň dubový | foto: www.houbar.cz

Jak vypadá

. Zajímavosti a rady

Pstřeň dubový je dobře rozpoznatelná houba, kterou se vám nepodaří najít každý den. Lidově se jí říká masojed nebo taky volský jazyk, což má své opodstatnění. 
Roste často v úctyhodných výškách, a tak by měl správný houbař, který prahne po nálezu a sklizni pstřeně dubového tahat s sebou do lesa mimo košíku a nože také žebřík. 

I když tato houba působí jádrovou hnilobu, strom nezahubí, ale způsobí zhnědnutí dřeva napadeného stromu. Takto ztmavlé dřevo dubu je žádáno v nábytkářském průmyslu. U Holtu severně od Norfolku v Anglii roste téměř tisíc let starý dub s pstřeněm dubovým, který tam vyrůstá až do výšky 12 m od báze stromu. Je to z pozice houbaře trochu obtížné.

Plodnice jsou 8 - 30 cm široké, červené až červenohnědé, tlustě jazykovité až vějířovité, zúženým bokem nebo krátkým postranním třeněm přirostlé k dřevu. Naspodu jsou krémové rourky a okrouhlé drobné póry, které poraněním hnědnou. Dužnina je tlustá, masitá, tmavě žíhaně červená a má docela příjemnou chuť.

Kde a kdy roste

Roste obvykle na dubech nebo na jedlém kaštanu, nejčastěji na spodní části kmene, od pozdního léta do podzimu, někdy i dříve.

Co se týče uchovávání - pstřeň nesušte. Jako většina chorošovitých hub ztvrdne, a tak jej raději usmažte a dejte do mrazáku. Pstřeň dubový má sice mírně kovovou chuť, ale když jej rozkrájíte a vložíte na dvě hodiony do mléka, odstraníte tak štiplavou příchuť i slabou kyselost. Pak jej můžete grilovat s cibulí, česnekem a bazalkou jako kus masa, výborné je také přidávat jej dušený do polévek.