Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


NÁZOR: Lipana a „potočáka“ zachrání pouze radikální změny

aktualizováno 
Tuzemské pstruhové vody trápí závažný problém. Ubývají z nich pstruzi potoční a lipani podhorní, kteří jsou symbolem zdejších tekoucích vod. Celá situace se začíná komplikovat a řešení je v nedohlednu.

Lipan podhorský patří k nejohroženějším druhům. | foto: Profimedia.cz

Úbytek těchto rybích druhů vyplývá z grafů úlovků na pstruhových vodách. Pokud někdo nevěří číslům, stačí jít s prutem k vodě. Svižné proudy i klidné tůně zejí prázdnotou.

Příčin je nespočet. Kormoráni, vydry, neohleduplní rybáři, znečištění vody, regulace toků nebo i vysazování jiných ryb. Jak se zdá, tak proti těmto dvěma rybím druhům stojí silní protivníci. Dají se vůbec porazit?

Střílet, střílet, střílet

Zní to morbidně, ale zatím nikdo nepřišel s lepším řešením, které by zastavilo řádění invazivních druhů, zejména pak kormorána. Každou zimu se rybáři třesou před tisícihlavými hejny, která na naše území táhnou ze severu. Likvidují rybí obsádku v našich tocích, jež nestihnou zamrznout. Po jejich hodech pak zůstává jenom spoušť, tedy prázdné řeky.

V řeči čísel

Od roku 2003 rybáři nevytáhli už nikdy víc než 100 tisíc pstruhů potočních. V posledních letech se toto číslo drží kolem 40 tisíc. Poslední sezonu rybáři zaznamenali oproti několika předešlým rokům nárůst úlovků pstruhů potočních přibližně o pět tisíc ryb.

U lipana jde o ještě nepříjemnější čísla. Poslední sezonu jich rybáři ulovili necelé čtyři tisícovky. Přitom do roku 2006 jich pravidelně vytáhli přes deset tisíc (naposledy tuto hranici překonali v roce 2008). Na začátku devadesátých let to bylo dokonce skoro sedmdesát tisíc ryb. (Zdroj: ČRS)

Nezbývá, než se těmto "rybojedům" postavit. Jenže jak bylo řečeno, jako jediná úspěšná alternativa k regulaci se nabízí odstřel ptáků. Nejrůznější plašení či ochranné sítě nejsou efektivní. A názory, jako nechat kormorány vyplenit úseky řek, od kterých po masakrech ryb odtáhnou někam do neznáma, tedy kousek opodál, jaksi opomíjejí základní myšlenku o snaze ochrany zbytku ryb v našich vodách.

Zásadní otázkou také je, zdali by měly být na mušce i vydry. Ty ve svých teritoriích likvidují i veledůležité matečné ryby, které jsou nadějí pro budoucnost dané populace v podobě nejmenších ryb. Jenže oproti kormoránům vyder tolik není, i přesto však dokážou nadělat v řece pořádný "svinčík". Pozor na ně.

Rybám chybí úkryty

Dané rybí druhy mají smůlu i v tom, že jejich přirozené prostředí výrazně poškozuje člověk. Jde zejména o regulaci toků, kvůli které mizí přirozené překážky a z toků se tak stávají nehostinná betonová koryta.

Rybám naopak musíme zajistit dostatek úkrytů, které ve vybetonovaných korytech prostě chybí. Odstraněním těchto podvodních "hradů" totiž usnadňujeme práci zmíněným kormoránům, jednotvárně hladké tabule jsou pro ně naprosto ideálním krmištěm.

Zmizet musí i nepřirozené překážky typu jezů či nejrůznějších umělých vyvýšenin, které brání rybám v přirozené migraci. Revitalizace toků tedy může přispět k zlepšení situace.

Musíme začít u sebe

K současné situaci přispívají i samotní rybáři. Nešetrný přístup k ulovené rybě může způsobit její smrt. To je fakt. Velkým problémem pak je poškozování menších ryb, z kterých rostou reprodukce schopní jedinci. Přitom stačí dodržovat pár pravidel, s jejichž pomocí se snižuje nebezpečí vážného poškození ryby.

Ulovenou rybu musíme vyháčkovat ve vodě, saháme na ni pouze mokrou rukou, po ulovení ji nepovalujeme na suché zemi či v písku. Rozhodně nesmíme zapomínat i na častější pouštění ryb.

Pomoc odjinud

Otázkou také je, odkud mají rybáři neustále čerpat finance na náhradu ztrát například po řádění tolik omílaného kormorána. Zde by měl zřejmě aktivně přistoupit stát s nějakým operačním programem.

Projekty už pomáhají například k návratu lososa do českých řek nebo zesílení populace ohroženého úhoře. Podobný projekt by mohl nakopnout i populační křivku lipana a pstruha k tolik žádanému vzestupu.

Autoři:




Nejčtenější

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Další z rubriky

Tom Doherty s jedním z nejkontroverznějších rybářských rekordů
Britští rybáři kritizují nový národní kaprařský rekord, lovce chtěli zabít

Investiční bankéř Tom Doherty nedávno ulovil britský rekord - kapra o hmotnosti 31,38 kg. Brzy se ale ukázalo, že vše není tak, jak se zdá na první pohled. Šlo...  celý článek

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Krásný kapr jako vystřižený z britských magazínů
Krásná německá kaprařka: Při čekání na kapra se nejradši trošku prospím

Claudia Dargaová je považována za jednu z nejkrásnějších kaprařek v evropských závodních týmech. Ale závoděním se neživí, rybolov má jen jako hobby.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.