Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


NÁZOR: Lipana a „potočáka“ zachrání pouze radikální změny

aktualizováno 
Tuzemské pstruhové vody trápí závažný problém. Ubývají z nich pstruzi potoční a lipani podhorní, kteří jsou symbolem zdejších tekoucích vod. Celá situace se začíná komplikovat a řešení je v nedohlednu.

Lipan podhorský patří k nejohroženějším druhům. | foto: Profimedia.cz

Úbytek těchto rybích druhů vyplývá z grafů úlovků na pstruhových vodách. Pokud někdo nevěří číslům, stačí jít s prutem k vodě. Svižné proudy i klidné tůně zejí prázdnotou.

Příčin je nespočet. Kormoráni, vydry, neohleduplní rybáři, znečištění vody, regulace toků nebo i vysazování jiných ryb. Jak se zdá, tak proti těmto dvěma rybím druhům stojí silní protivníci. Dají se vůbec porazit?

Střílet, střílet, střílet

Zní to morbidně, ale zatím nikdo nepřišel s lepším řešením, které by zastavilo řádění invazivních druhů, zejména pak kormorána. Každou zimu se rybáři třesou před tisícihlavými hejny, která na naše území táhnou ze severu. Likvidují rybí obsádku v našich tocích, jež nestihnou zamrznout. Po jejich hodech pak zůstává jenom spoušť, tedy prázdné řeky.

V řeči čísel

Od roku 2003 rybáři nevytáhli už nikdy víc než 100 tisíc pstruhů potočních. V posledních letech se toto číslo drží kolem 40 tisíc. Poslední sezonu rybáři zaznamenali oproti několika předešlým rokům nárůst úlovků pstruhů potočních přibližně o pět tisíc ryb.

U lipana jde o ještě nepříjemnější čísla. Poslední sezonu jich rybáři ulovili necelé čtyři tisícovky. Přitom do roku 2006 jich pravidelně vytáhli přes deset tisíc (naposledy tuto hranici překonali v roce 2008). Na začátku devadesátých let to bylo dokonce skoro sedmdesát tisíc ryb. (Zdroj: ČRS)

Nezbývá, než se těmto "rybojedům" postavit. Jenže jak bylo řečeno, jako jediná úspěšná alternativa k regulaci se nabízí odstřel ptáků. Nejrůznější plašení či ochranné sítě nejsou efektivní. A názory, jako nechat kormorány vyplenit úseky řek, od kterých po masakrech ryb odtáhnou někam do neznáma, tedy kousek opodál, jaksi opomíjejí základní myšlenku o snaze ochrany zbytku ryb v našich vodách.

Zásadní otázkou také je, zdali by měly být na mušce i vydry. Ty ve svých teritoriích likvidují i veledůležité matečné ryby, které jsou nadějí pro budoucnost dané populace v podobě nejmenších ryb. Jenže oproti kormoránům vyder tolik není, i přesto však dokážou nadělat v řece pořádný "svinčík". Pozor na ně.

Rybám chybí úkryty

Dané rybí druhy mají smůlu i v tom, že jejich přirozené prostředí výrazně poškozuje člověk. Jde zejména o regulaci toků, kvůli které mizí přirozené překážky a z toků se tak stávají nehostinná betonová koryta.

Rybám naopak musíme zajistit dostatek úkrytů, které ve vybetonovaných korytech prostě chybí. Odstraněním těchto podvodních "hradů" totiž usnadňujeme práci zmíněným kormoránům, jednotvárně hladké tabule jsou pro ně naprosto ideálním krmištěm.

Zmizet musí i nepřirozené překážky typu jezů či nejrůznějších umělých vyvýšenin, které brání rybám v přirozené migraci. Revitalizace toků tedy může přispět k zlepšení situace.

Musíme začít u sebe

K současné situaci přispívají i samotní rybáři. Nešetrný přístup k ulovené rybě může způsobit její smrt. To je fakt. Velkým problémem pak je poškozování menších ryb, z kterých rostou reprodukce schopní jedinci. Přitom stačí dodržovat pár pravidel, s jejichž pomocí se snižuje nebezpečí vážného poškození ryby.

Ulovenou rybu musíme vyháčkovat ve vodě, saháme na ni pouze mokrou rukou, po ulovení ji nepovalujeme na suché zemi či v písku. Rozhodně nesmíme zapomínat i na častější pouštění ryb.

Pomoc odjinud

Otázkou také je, odkud mají rybáři neustále čerpat finance na náhradu ztrát například po řádění tolik omílaného kormorána. Zde by měl zřejmě aktivně přistoupit stát s nějakým operačním programem.

Projekty už pomáhají například k návratu lososa do českých řek nebo zesílení populace ohroženého úhoře. Podobný projekt by mohl nakopnout i populační křivku lipana a pstruha k tolik žádanému vzestupu.

Autoři:




Nejčtenější

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Roztomilost malým mopsům zůstane a nudní rozhodně nejsou. Když ho dobře...
VIDEO: Jakého psa vybrat do města? Nabízíme pět tipů, navrhněte další

Ideální pes do městského bytu neexistuje. Respektive je to každý pes, který je správně socializovaný a vychovaný tak, aby nepůsobil problémy svému majiteli ani...  celý článek

(Ilustrační foto)
Repelenty bez chemie: pomohou bylinky, skořice i levandule

Zatím není zcela jasné, proč někdo komáry, ovády a klíšťata láká víc a někdo méně. A tak o prvně jmenovaných říkáme prostě, že obtížnému hmyzu „voní“. Jenže co...  celý článek

Další z rubriky

Mirek Vojtek s krásnou štikou
PŘEHLEDNĚ: Nejlepší tipy na lov hlavních dravých ryb českých vod

Sezona lovu dravých ryb je v plném proudu. Přichystali jsme pro vás tipy, jak se na lov připravit a jaké zvláštnosti a nástrahy vás při lovu našich...  celý článek

Němci měli z úlovku 16,80kg kapra velikou radost.
Junioři v akci. Češi skončili druzí na evropském šampionátu v kapraření

Kaprařský juniorský šampionát plynule navázal na předchozí dva ročníky závodu World Carp Classic Junior, které se také konaly na jezeře Katlov u Kutné Hory a...  celý článek

Až loďka dopluje do určeného místa vyklopí svůj náklad krmení a uvolní montáž.
Zakrmovací loď dokáže na řece pomoci k vysněnému úlovku

O tom, že i na menších řekách najdete krásné kapry přes deset kilo, není pochyb. Není ovšem obvyklé, že by se je na Berounce nebo třeba na Sázavě dařilo ulovit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.