Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rajčata pěstovaná hlavou dolů: funguje to, ale zázraky se nekonají

aktualizováno 
Náš experiment se zavěšenými rajčaty se chýlí ke konci: úspěšně sklízíme my i čtenáři, kteří laborovali společně s námi. Shrňme si klady a zápory pěstování rajčat vzhůru nohama.

Postupně dozrávající rajčata | foto: Marek Burza

Vysadili jsme obvyklým způsobem dvě keříčková rajčata do klasických květináčů a dvě jsme pověsili hlavou dolů do společného květináče (viz úvodní článek o experimentu). Během experimentu jsme sledovali, zda budou zrát rozdílným tempem. A přitom ještě porovnávali, zda budou zralá dříve než ta, která pěstují sousedi normálně na záhonu a sázeli je přibližně ve stejnou dobu.

Má pěstování v zavěšených nádobách smysl?

Argumentem prodejců prodávajících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je - podle nich - fakt, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Těžko říci nakolik to podpořilo jejich prodej, když na začátku sezony tyto nádoby prodávali zhruba za 300 korun za kus.

"U nás jsme to od nich prodávali také, ale moc to na odbyt nešlo, lidé jsou přece jen docela konzervativní. A navíc cena, kterou si za to počítali, byla podle mě strašně přehnaná. A na odbyt to nešlo ani poté, co šla cena dolů na polovic," komentuje Tomáš Březinský, šéf oddělení zahrady hobbymarketu Bauhaus. Nádoby na "zavěšené pěstování" přitom nezatracuje, považuje je za výborný systém třeba pro pěstování bylinek nebo jahod.

Malá terasová zahrádka

Malá terasová zahrádka

Pěstování v "kyblíku" obecně (tedy běžným způsobem v květináči i v zavěšené nádobě) se ale osvědčilo. Naše rajčátka měla velmi brzy první plody, dříve než ta na záhoně u sousedů. Ovšem vyrostly jak z rostlinek rostoucích ve stojícím květináči, tak i z těch visících. Což dává za pravdu zahradníkům, kteří se spíše přikláněli k vlivu většího prohřátí půdy v květináči v porovnání s rostlinami pěstovanými volně v zemi (viz článek o průběžném sledování experimentu).

Jak se liší péče o stojící a visící rajčata

Nyní už asi čtrnáct dní postupně chodíme rajčátka ochutnávat. A můžeme tedy porovnávat, jak se lišila péče o balkonová rajčata zasazená do běžného květináče v porovnání s těmi visícími.

Rostliny na terase pěstujeme bez zastřešení. Při letošním způsobu léta se nám proto několikrát podařilo květináče "utopit". Ne každý den má člověk čas po každém dešti vylévat vodu z podmisek. Přemokřené rostliny pak mohou začít žloutnout a usychat. Tento problém nás u zavěšených rajčat netrápil. V tom vede tento systém 1:0.

Do květináčů bychom proto příště sázeli spíše na zastřešené balkony a lodžie. A smířili se s tím, že budeme muset hlídat zálivku. Zavěšení je pak v případě deštivého léta vhodnější tam, kde se počítá i s dešti. Otvorem ve dně nádoby přebytečná voda odteče.

Tyčkové rajče zasazené hlavou dolů
Tyčkové rajče zasazené hlavou dolů

Tyčková rajčata zasazená hlavou dolů

Náš čtenář Ladislav Bartůněk experimentoval společně s námi. Na pergolu zavěsil květináč, do něj ale umístil klasické tyčkové rajče. "Používám kapkovou závlahu společnou pro další rostliny. Když vidím, že otvorem ve dně začíná voda vytékat, vím, že má rostlinka vody tak akorát," popisoval v e-mailu na konci července. Místo využil dokonale, nahoru do květináče zasadil pelargonie.

Stručné shrnutí

"Závěsné" pěstování rajčat a dalších rostlin je výborný vynález:

- Na terase nebo zahradě šetří místo, dobře odolávají rozmarům počasí.

- Úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy ve kbelíku.

- Lépe se reguluje množství zálivky.

V případě, že budete mít zavěšené pěstební nádoby umístěné pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.

Autor:




Nejčtenější

Řez stavebním řešením pro rodinný dům
Druhá fáze Dešťovky je jednoduchá. Na dotaci dosáhnete i mimo oblasti sucha

Podle expertů se ministerstvo životního prostředí při vyhlašování druhé fáze programu Dešťovka „pochlapilo“ a připravilo velmi srozumitelné podmínky, které...  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Jakmile se pohne voda třeba pohybem ryby, kriticky vyvážené boilies se pohybuje...
Jak dostat na háček zkušeného kapra. Ošálí ho kriticky vyvážená boilies

Pro kapraře jsou boilies standardem, jak nalákat na háček ty největší kousky. V některých vodách, kde jsou mraky rybářů, jsou však už tak zkušení a chytří, že...  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Pokud se vám podaří z lesa přinést podobný úlovek, tak s ním hurá co nejdříve...
Houbové hody i po vzoru císařů: pomazánka z růžovek i bedly po lesnicku

Houby byly oblíbeným pokrmem od nepaměti a za náramnou lahůdku je měli už vybíraví římští císaři. Hlavní houbařská sezona je v rozpuku, takže tradiční...  celý článek

Další z rubriky

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.