Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rajčata pěstujeme hlavou dolů. Sledujte s námi experiment

aktualizováno 
Nová metoda, kdy se rajská jablka pěstují ze zavěšené nádoby sazenicemi vzhůru, si nalézá stále více příznivců. Je ideální hlavně tam, kde není dost prostoru na běžné pěstování v záhonu.

Rajčata v období, kdy se už začínají objevovat plody. | foto: city-data.com

Firmy prodávající nádoby pro tento způsob pěstování tvrdí, že živiny se dostávají do zelené části vlivem gravitace. Rostlina se tak nemusí tolik "namáhat". Díky tomu budete mít dříve úrodu. Zahradníci, které jsme oslovili, nad tímto argumentem kroutili hlavou. "Spíš bych počítal, že se zemina v kbelíku dříve prohřeje jako ve skleníku a to rajským pomůže," říká zahradník Bohuslav Tichý.

Má to ale i svá proti. Rostlina nemá zásobárnu vlhkosti jako při běžném pěstování v záhoně. Je tedy třeba pravidelně kontrolovat vlhkost půdy a zalévat. Kdo plánuje čtrnáctidenní dovolenou, vrátí se k uschlé rostlince, která bez pravidelné zálivky nepřežila.

V internetových diskusích se také objevil názor, že vysychání půdy by mohlo omezit zamulčování květináče. Někdo používá kůru, někdo se alespoň pokusil zakrýt hlínu slámou, výsledky jsou ale nejisté.

Redakce Hobby.cz se pokusila o experiment. Vysázeli jsme dvě sazenice keříčkových cherry rajčat do zavěšeného kbelíku, dvě klasicky do květináče. Společně tak můžeme pozorovat, kterým se bude dařit lépe.

Zahradník Tichý nás zkritizoval, že jsme dali rostlinám málo hlíny. Kbelík má 12 litrů, do kterého by dal jen jednu sazenici a také klasické květináče by vybral lepší. "Ono se to nezdá, ale rajčata mají docela bohatý kořenový systém," tvrdí. Uvidíme. My jsme postupovali tak, jak by to udělal absolutní začátečník, který se rozhodne vypěstovat si na balkoně pár rajčátek.

Nádoby pro pěstování zavěšených rajčat lze pořídit zhruba do 300 Kč. Nám se cena zdála zbytečně vysoká, proto jsme si pomohli po kutilsku. Koupili jsme stavební kbelík za 25 korun a doma našli staré háky na truhlíky, abychom mohli kýbl pověsit na zábradlí terasy.

Krok za krokem

Do stavebního kbelíku jsme děrovkou vyvrtali dva asi třícentimetrové otvory, tedy jen tak velké, abychom jimi mohli opatrně provléknout sazenice. Aby při zalévání nekapala ven voda s hlínou, prostřihli jsme zbytky geotextílie, které jsme nevyužili při stavbě dětského pískoviště. V internetových diskusích jsme ale našli tip, kdy diskutér úspěšně použil papírový filtr na překapávanou kávu.

Kbelík zavěsíme na obyčejný kovový hák určený pro truhlíky.

Kbelík zavěsíme na obyčejný kovový hák určený pro truhlíky.

Na vrtání jsme použili obyčejnou děrovku.

Na vrtání jsme použili obyčejnou děrovku.

Vyvrtali jsme otvory o průměru zhruba 30 milimetrů.

Vyvrtali jsme otvory o průměru zhruba 30 milimetrů.

Protáhli jsme rostlinky otvory a zasypali substrátem. Ke kořenům jsme přihodili hrst granulí sušené chlévské mrvy (i přesto, že substrát měl být obohacený hnojivem, které by mělo vydržet několik týdnů).

Otvory jsme zakryli geotextilií, postačí ale i kousek filtru na překapávanou kávu.

Otvory jsme zakryli geotextilií, postačí ale i kousek filtru na překapávanou kávu.

Sazenice jsme opatrně protáhli otvorem.

Sazenice jsme opatrně protáhli otvorem.

Nakonec jsme kbelík doplnili zeminou a zavěsili. Našli jsme si místo, do kterého se sluníčko opírá zhruba od devíti ráno až do čtyř odpoledne. Do stejného místa jsme umístili i dva květináče se zbylými sazenicemi.

Na terase jsme vybrali místo, kde slunce svítí většinu dne.

Na terase jsme vybrali místo, kde slunce svítí většinu dne.

Teď už nezbývá než pravidelně zalévat a dělit se s vámi o průběžné pokroky. A společně se můžeme modlit, aby nepřišly mrazy. Správně se totiž rajčata mají sázet až v druhé polovině května "po zmrzlých"; doufejme, že trio Pankrác, Servác a Bonifác naši úrodu nezničí.

Máte vlastní zkušenosti s pěstováním rajčat vzhůru nohama? Podělte se o ně s námi i našimi čtenáři v diskusi.

Autor:


Témata: Hobby - zahrada


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.