Moja se narodila v Zoo Praha 13. prosince 2004 jako první gorilí mládě narozené v České republice a je potomkem samce Richarda a samice Kijivu. Dlouho nebylo známo její pohlaví; s jistotou ho určil až rozbor DNA, který provedla specializovaná laboratoř v lednu 2006.
Moja v náručí mámy Kijivu
Jméno Moja znamená ve svahilštině "první". Dva a půl roku byla Moja jediným mládětem v pavilonu, dnes má již dva sourozence: samečky Tatua a Kiburiho.
Loučení s MojouPoprvé jsem Moju viděl, když jí byly tři týdny: na Nový rok 2005. S manželkou a se synem jsme se zvědavě šli podívat na první gorilí mládě narozené v České republice. Tehdy mě v nejmenším nenapadlo, že se zanedlouho začne odvíjet šestileté období, po které bude Moja mimořádně důležitou součástí mého života. A patrně ani s pomocí šiku věštců bych nepřipadl na myšlenku, že ji před jejími sedmými narozeninami budu vyprovázet do světa. Když v listopadu 2005 začala "trochu jiná reality show" Odhalení, stala se Moja její hlavní hrdinkou i spolustrůjcem jejího úspěchu. Paralela mezi světem lidí a goril nabyla díky ní ještě větší průzračnosti (pro mne ovšem dvojnásob, protože doma nám tou dobou začínala řádit jen o málo mladší dcera) a Moja společně s Richardem definitivně vstoupila mezi české celebrity. Ještě jako Mojánek – dlouho trvala mylná domněnka, že je Moja kluk – začala vstupovat také do světa pohádek. Nejprve to byly televizní "raníčky", poté i knihy a rozhlasové dramatizace. Svou část těchto pohádkových příběhů jsem psával o prázdninách, když šly děti po obědě spát, a večer jsem jim je předčítal. Moja se tak postupně stala členem naší rodiny – a když se topila a Mára Ždánský ji zachránil, všichni společně jsme úlevně vydechli. Aniž by to Moja tušila, začala postupem času díky své popularitě pomáhat gorilám ve střední Africe a posléze se tam i proslavila. Je hlavní hrdinkou knížek, které dostávají afričtí školáci, aby si vytvořili vztah k přírodě. Moju si zamilovali natolik, že nám začali psát, aby se – až bude muset odejít z Prahy – odstěhovala do kamerunského Limbe. Nyní se její odchod přiblížil. Dospěla a svou rodinu by měla opustit co možná nejdříve, takže v Praze pobude již jen několik posledních týdnů. Nebude se ovšem stěhovat do Afriky, nýbrž do zoo tady v Evropě. Vybral ji koordinátor chovu goril nížinných a jak jsem se sám přesvědčil, vybral ji dobře. Svou novou rodinu najde Moja v krásné zoologické zahradě Cabarceno na klimaticky příznivém severním pobřeží Španělska. Bude zde žít s pětadvacetiletým samcem Nikem, který pochází ještě z volné přírody a je tedy geneticky mimořádně cenný, a se dvěma samičkami: třicetiletou Nadiou a pětiletou "královničkou" Chelewou. Loučení s Mojou tak snad bude o malinko lehčí. Ale přesto bude převelice těžké. Když o tom tak píšu, vlastně si pořád ještě neumím představit ani to, kdy a jak řeknu o Mojině odchodu u nás doma. Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha |
Jak šel s Mojou čas
Od narození se Kijivu o malou Moju vzorně starala. Kojila ji asi do 5 měsíců, pak začala Moja jevit zájem o pevnou potravu. Nejprve si s ní spíš jen hrála (šlo o mrkev a jiné druhy zeleniny), poté pomalu začala kousky ukusovat a polykat. Již v osmém měsíci byla schopna jíst banány, broskve, hroznové víno či mrkev. Mateřské mléko přestala sát zhruba v roce – i když ještě dlouho poté chodívala občas pít mléko k samici Kambě.
Moja se zpočátku držela pouze na hřbetě své mámy Kijivu, eventuálně se nechala nosit v náručí, ale již ve věku zhruba čtvrt roku začala dělat první krůčky. Nejprve po dvou, pak po čtyřech. V 7 měsících už běhala po celém výběhu. Postupem času se zcela osamostatnila a naučila se zdolávat i všechny atrakce v expozici.
V roce 2005 vstoupila roční Moja do života reality show Odhalení: projekt Českého rozhlasu, který parodoval tehdy oblíbené kontejnerové reality show Big Brother. Jeho iniciátorem byl současný ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Šestnáct kamer umístěných v pavilonu sledovalo sedm dní v týdnu, 24 hodin denně život gorilí rodiny. Lidé se mohli zapojit do hlasování a hodnotit, který ze členů gorilí rodiny vyniká. Pro výherce byla připravena odměna 12 melounů. Roční Moja stála kvůli nezletilosti mimo soutěž, nicméně i díky tomuto projektu se stala doslova celebritou. Projekt, který měl původně trvat jen tři měsíce, vzbudil neuvěřitelný zájem veřejnosti a médií a v různých obměnách běžel celé čtyři roky.
Marek Žďánský v pavilonu goril pražské zoo. Za sklem Richard
Ani ne ve dvou letech se Moja ocitla i v ohrožení života. Ráno 29. srpna 2006 spadla do vodního příkopu ve venkovní expozici, kde ji objevil a z vody zachránil tehdejší chovatel goril Marek Ždánský. (Více si o tomto chovateli přečtěte v článku Kvůli gorilám vstával 15 let v půl čtvrté ráno, pak je opustil. Zřejmě ztratila rovnováhu a spadla do vody. Dospělá zvířata zjevně pochopila, že se děje něco vážného, ale nedokázala Moje pomoci. Chovatel bez váhání skočil do příkopu a Moju z vody vytáhl. A byla to samice Kamba, která si Moju od něj klidně vzala a položila na záda.
Moja si postupně vytvářela vazby k jednotlivým členům skupiny. Největší přátelství navázala právě se samicí Kambou, a to v době, kdy se Kijivu narodil v květnu 2007 druhý potomek, sameček Tatu. Kamba měla za sebou neúspěšný porod a asi i díky tomu vznikl postupem doby mezi oběma vztah téměř mateřský.
V posledních letech je Moja zcela samostatná, dokonce se i zdatně připravuje na roli budoucí matky. Na zádech často nosí mladšího brášku Tatua, nebo se věnuje zatím nejmladšímu obyvateli gorilího pavilonu, ročnímu Kiburimu. S oběma si vydrží hrát dlouhé hodiny. A zatímco mladší sourozenci napodobují Moju, Moja se pokouší napodobovat chování dospělých a stále se učí, jaká pravidla je nutné dodržovat v gorilí tlupě.
V současné době už je Moja dospělá a má právo na vlastní plnohodnotný život.
Před rokem musela Moja začít užívat hormonální antikoncepci. Byla již pohlavně dospělá a hrozilo, že by mohla zabřeznout se svým vlastním otcem. Nyní nastal čas jejího odchodu. Evropský koordinátor chovu lidoopů pro ni vybral krásnou zoologickou zahradu – přírodní park Cabárceno na klimaticky příznivém severu Španělska, kde bude žít s geneticky cenným samcem Nikym a dalšími dvěma samicemi.
Moja dobyla i Afriku
Moja se stala hrdinkou nejen v Čechách, kde o ní vycházely knížky gorilích pohádek (Moja a páv; Moja, tatu a tiplíci autorů Miroslava Bobka a Terezy Šefrnové), ale i stejnojmenná CD, které namluvila a nazpívala Lucie Bílá. Postupem času však Moja dobyla i Afriku! Výtěžek z produktů, jejichž tváří byla Moja a další gorily z pražské zoo, putoval na speciální sbírkové konto, ze kterého byly financovány aktivity na záchranu goril nížinných ve střední Africe, mimo jiné vytištění a distribuce pohádkových knížek o gorilách v Kamerunu, Kongu-Brazzaville a Středoafrické republice. Anglické a francouzské verze pohádkových knížek měly v tamních dětech vzbudit vztah ke gorilám a přírodě vůbec. Afričtí školáci si Moju zamilovali natolik, že začali psát do Prahy, aby se Moja – až bude muset pražkou zoo opustit – odstěhovala do kamerunského Limbe. Už je ale jisté, že Moja se v první polovině října odstěhuje do Španělska, čtěte zde.
