Jako by silničních hlídek nebylo v příhraniční oblasti Kamerunu dost, začaly už 6. března projíždějící auta zastavovat ještě místní ženy a vybírat mýtné u příležitosti Mezinárodního dne žen.

Jako by silničních hlídek nebylo v příhraniční oblasti Kamerunu dost, začaly už 6. března projíždějící auta zastavovat ještě místní ženy a vybírat mýtné u příležitosti Mezinárodního dne žen. | foto: Miroslav Bobek

Africký deník ředitele zoo 4: Duplikát dokladů získáte i v neděli

  • 1
Když se při policejní kontrole v neděli v sedm hodin ráno ukáže, že řidič auta, které vás má převézt přes kamerunsko-konžskou hranici a po několika dnech zase zpět, postrádá osobní doklady, je to důvod k znepokojení. Na silnici vás mohou vyděsit i feministické hlídky vybírající mýtné.

Čtvrtá část afrického deníku, který si den po dni vede ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Popisuje v něm cestu po Kamerunu a Kongu (Brazzaville), kde se svými spolupracovníky momentálně distribuuje do škol knížky o gorilách. 

Cestu po střední Africe máme rozpočítanou na hodiny

Při policejní kontrole v neděli v sedm hodin ráno se ukázalo, že Jacques, který nás má převézt přes kamerunsko-konžskou hranici, ztratil osobní doklady. A to nás má po několika dnech dovézt zase zpět. 

Ano, Jacques, na kterého bylo vždycky absolutní spolehnutí, ztratil svou identity card. "Určitě musí být někde v autě," prohlásil se stopou nervozity v hlase. Nebyla.

"Musíme se vrátit do Yokadoumy," řekl, když ani hledání pod koberečky na podlaze nepřineslo výsledek. "Jsme přece v Kamerunu!"

Zaskočil mě tím natolik, že jsem jen pokrčil rameny. Návrat do blízkého městečka Yokadouma na první pohled nedával smysl, protože své doklady musel Jacques ztratit už mnohem dřív, nejspíš když si je předevčírem nechával kopírovat. A konstatování, že jsme v Kamerunu, bylo v naprostém rozporu s naším záměrem v Kamerunu nebýt.

V Yokadoumě Jacques zaparkoval u benzinky a krátce telefonoval. Pak si najal mototaxík a odjel. Jak se posléze ukázalo, za jakýmsi policejním velitelem do jeho domu. V neděli po ránu!

Vrátil se po dvaceti minutách a s úsměvem mával úředně ověřenou kopií své identifikační karty: "Jsme v Kamerunu!"

Mezinárodní den žen přidává další silniční hlídky

Jako by silničních hlídek už tak nebylo dost, poblíž kamerunských hranic s Kongem a Středoafrickou republikou, ve vesnicích kolem Salapoumbé, začaly dnes projíždějící auta zastavovat ještě místní ženy. Vybírají mýtné u příležitosti svého svátku Mezinárodního dne žen. Této v pořadí druhé feministické hlídce jsme – dobrovolně – vyplatili 400 středoafrických franků, tedy v přepočtu dvacet korun.

Zastavili jsme na břehu řeky Sangha, která tvoří hranici mezi Kamerunem a Kongem Brazza, a čekáme na zítřejší přívoz. Můžeme být buď v hotelovém pokoji, což je dusná kobka s prkennými stěnami, anebo zůstat v restauraci. Je tu docela příjemně, ale dál se tu psát opravdu nedá. I poté, co na naši žádost ztlumili reprodukovanou hudbu, stále má intenzitu, která – myslím – velmi výrazně překračuje evropské normy pro hlučnost startu tryskových letadel.

Socambo, neděle 6. března

, pro iDNES.cz