Kančí guláš, zajíc na rožni, jelení ragú v jalovcové omáčce. Lidé, kteří si na zvěřině rádi pochutnají v restauracích, by měli být obezřetní, zda si nedali upytlačené zvíře.
"Zeptejte se číšníka, odkud maso je. Pokud začne koktat, je to minimálně podezřelé," radí Aleš Rosol ze společnosti Zvěřina Berbera, který na pomezí Chebska a Tachovska vybudoval jednu z největších zpracovatelských firem v republice.
Nebezpečné chorobyV případě zaječího masa je to hlavně tularémie. Podle ředitelky je nebezpečné nejen požití nakaženého masa, ale také samotná manipulace s nemocným zajícem. Stačí totiž, aby člověk vdechnul infikovaný prach. Tularémie se projevuje hlavně slabostí, vysokými horečkami a záněty mízních uzlin. "Velká rizika pro člověka představuje také trichinelóza, která se objevuje u černé zvěře. Je to závažná nemoc, která může skončit až smrtí," říká Mária Slepičková. Při nákaze totiž putuje parazit do lidských svalů, v nichž pak roste. Nemocný člověk má vysoké horečky a bolesti. "Ačkoli se trichinelóza u zvěře již úplně běžně nevyskytuje, v posledním roce byly na území České republiky zjištěny tři případy. Většinou na Moravě. Ovšem zvěř migruje, takže se může stát, že dorazí také na západ Čech," říká ředitelka. |
Pytláctví je podle myslivců v kraji stále problém a policie se ročně dozví jen o minimu případů. Pokud ale budou některé restaurace stále brát maso od pytláků, problém nezmizí.
Hospodští podle lidí z krajské veterinární správy dost riskují, protože o zvířeti, z nějž zákazníkům připravují jídla, vůbec nic nevědí. Nemají jistotu, zda bylo zastřelené v plné síle, nebo zda pytlák narazil na kus v posledním tažení, který má několik dní vnitřní zranění kvůli srážce s autem.
Podobné je to s chorobami, které se mohou z nakaženého zvířete přenést na člověka. Pokud ulovený kus nezkontroluje odborník, může kančí guláš k obědu strávníkům pěkně zkomplikovat život.
"Zvěřina podléhá ze zákona povinné kontrole, neboť existuje řada nemocí, které jsou ze zvěře přenosné na člověka," říká ředitelka Krajské veterinární správy Karlovy Vary Mária Slepičková.
Někdo nakoupí zvěřinu legálně, až když tuší kontrolu
Všechny restaurace, které svým zákazníkům zvěřinu nabízí, musí mít podle zákona schválenou registrovanou zpracovnu zvěřiny. Jinak porušují nařízení. Podle trestního zákoníku je porušením zákona nejen nepovolený lov, ale i přechovávání neoprávněně ulovené zvěře či ryb.
Podle Aleše Rosola nejsou výjimečné ani případy, kdy si u nich narychlo objednávají restaurace balíčky s masem ze zvěřiny. Většinou to bývá v době, kdy se k nim dopředu ohlásí kontrola, a oni potřebují mít lidově řečeno papíry k masu, které nabízejí v jídelním lístku.
Legálně ulovené maso přitom musí být opatřené speciální plombou, kterou na každý odstřelený kus umístí myslivec. V řádu desítek minut prohlédne zvěřinu vyškolený člověk, který rozezná příznaky možného onemocnění. Vyvržené zvíře se musí rychle dostat do chladu, a než ho koupí zpracovatelský závod, je znovu pohlédnuté a testované.
Každá plomba je unikátní a dá se z ní vyčíst, kdy a kde bylo zvíře odstřeleno.
Ne všichni kuchaři v restauracích však o takové informace stojí. A důvod? Cena. Podle předsedy karlovarského okresního mysliveckého spolku Evžena Krejčího je u upytlačené zvěře daleko nižší, než cena divočiny z legálního odstřelu. "Je to věc nabídky a poptávky," říká.
Ani Karlovarsku se pytláci nevyhýbají. Největším nepřítelem zvěře jsou hlavně nelegální lovci vybavení zbraněmi s nočním viděním. "Zvěř kvůli nim nemá klid," zlobí se Evžen Krejčí. Vybavit si zbraň nočním viděním přitom není podle myslivců zrovna levná záležitost.
