Pryč jsou časy, kdy se robotickými sekačkami chlubil jen jeden světový výrobce a český trh nabízel jen několik málo modelů, více či méně dokonalých. Například na letošním největším veletrhu zahradní techniky v Kolíně nad Rýnem Spoga+Gafa přišli se svým modelem robotické sekačky prakticky všichni významní výrobci.
"U nás to zatím moc není vidět, ale robotické sekání zahrady se v západní Evropě stalo velmi populárním. Například v Německu, Rakousku, Švýcarsku či Itálii najdete robota skoro na každé druhé zahrádce," komentuje současný trend Tomáš Boukal ze společnosti Mountfield, největšího prodejce zahradní techniky u nás.
Nová robotická sekačka Alpine, kterou výrobce GGP představil na veletrhu zahradní techniky Spoga+Gafa v Kolíně nad Rýnem.
Robotická sekačka Wolf-Garten představená na veletrhu Spoga+Gafa
Podle veletrhu je vidět, že na český trh v nejbližší době přijdou pokročilé sekačky od takových výrobců jako Wolf-Garten či GGP. Doplní tak již prodávané modely Wiper, Husqvarna či RoboMow.
Vybírejte podle pozemku
Obecně na trhu najdete několik tříd robotických sekaček. Nejmenší z nich (a nejlevnější), obvykle pro zahrady do 400 m², nemají pokročilou inteligenci. Fungují podobně jako robovysavače. Odrazí se od překážky, například stromu, otočí se a pokračují jiným směrem. Díky náhodnému pohybu postupně posekají celou zahradu.
Například sekačky Wiper Blitz jsou navíc vybaveny travními senzory. Když přijedou na rozhraní trávníku a dlažby, poznají to a otočí se, aniž by na cokoliv narazily. Předpokladem je ale jednoznačně ohraničený pozemek, buď dlažbou nebo například plotem či záhony.
Nejmenší modely se nabíjejí ručně. Položíte ji na trávu a o sekání se už postará sama.
Střední model Blitz dokáže samostatně najít svoji dokovací stanici.
Nejlevnější modely nemívají dokovací stanici. Předpokládá se, že sekačku vytáhnete na trávu a až do vybití ji necháte sekat. Pak ji vezmete a ručně dobijete.
O vyšší model se už starat nemusíte, pracuje sice na obdobném principu, ale je schopen najít si "domeček" a dobít se automaticky. Tento typ sekačky již lze nazvat robotem, o který se nemusíte starat a zahradu bude sekat skutečně sám.
Je ale pravda, že ne každý má pozemek tak jednoduchého tvaru. Jeho zahrada je rozčleněna na několik větších či menších zón. Pro tento případ se vyplatí vybrat sekačku, která využívá ohraničení sečené plochy pomocí vodiče. Ten se položí zhruba tři centimetry pod povrch trávníku a sekačka se orientuje podle něj.
Vodičem se vymezí zóny sekání.
Vodič má tu výhodu, že jeho pomocí lze "obkroužit" překážky (stromy, okraje bazénu, psí boudu). Pomůže navigovat sekačku z jedné zóny do druhé a zpět do dokovací stanice v okamžiku, kdy baterie hlásí pokles kapacity.
Tyto sekačky umí také rozpoznat, kdy sekat kterou zónu tak, aby byla zahrada neustále rovnoměrně posekaná. Navíc se hodí i na větší pozemky o rozloze až 1 600 m².
Instalaci raději s firmou
Ačkoliv jsou manuály k robotickým sekačkám poměrně podrobné, u pokročilých modelů s možností programování se doporučuje nechat si poradit. "Ideální je přinést si plánek s půdorysem zahrady a my zdarma uděláme návrh pokládky vodicího vodiče a pomůžeme stroj naprogramovat tak, aby splnil to, co se od něj očekává," radí Boukal.
Ovládací panel sekačky. Tady naprogramujete, kolik zón má sekat, jak často, zapínáte alarm s heslem.
Co by nemělo sekačce chybět
Například robot Runner má možnost zvolit si, zda se bude vracet do dokovací stanice přímo po vodiči, anebo "přískokem" tak, aby nevyjížděl koleje.
V internetových diskusích se nejčastěji probírá to, jak sekačku zabezpečit proti krádeži. Naštěstí výrobci pochopili, že v některých evropských regionech je třeba sekačky zabezpečit.
Až budete vybírat, chtějte tedy sekačku, kterou je možné zaheslovat, případně ji vybavit alarmem, aby případnému zloději nebyla k ničemu.
Solidní kousky jsou také vybavené dešťovým senzorem. Obvykle mívá možnost deaktivace, ale každému je jasné, že sekat za deště nemá cenu, takže je lepší poslat ji "domů".
Při koupi kontrolujte, zda je sekačka vybavena li-ion baterií. Stále se totiž na trhu najdou starší modely s Ni-Cd baterkou, která má daleko menší kapacitu i životnost.
Typ, tedy kapacita baterie je velice důležitý, a to zejména v souvislosti s otáčkami žacího nože. Vyšší otáčky umožňují použití "klasického nože", kde není kladen tak vysoký důraz na ostrost. Stroje s bateriemi s nižší kapacitou musí být vzhledem k nižším otáčkám naopak osazeny velice ostrými noži (žiletkami), aby byly výsledky sečení obstojné.
Lithiová baterie by podle výrobců měla vydržet alespoň 900 nabíjecích cyklů. Při běžném provozu to odpovídá provozu šest až sedm let, než se začne kapacita postupně snižovat.
Důležitým parametrem je i maximální doba sekání. Čím déle dokáže být robot v provozu, tím větší plochu poseká na jeden zátah, odpadají neproduktivní mezičasy pojezdu do stanice.
Seče, ale nesbírá
Robotické sekačky trávu, na rozdíl od vřetenových či rotačních, nesbírají, mulčují ji. Tento způsob sečení má své příznivce i odpůrce. Podle jedněch není vhodné useknuté konečky trávy zapravovat do plochy ke kořenům s tím, že omezují přístup živin.
To se však stane jenom tehdy, když se seká a nesbírá příliš vysoká tráva, správně se má odstřihávat maximálně třetina výšky stébla. A právě tak se to dělá při robotickém sekání. Tím, že je sekačka v provozu skoro každý den, sekají se minimální odrostky a kousíčky trávy spadnou ke kořenům. Jsou tak malé, že se do dalšího sekání stačí rozložit a působí tak na trávu jako hnojivo, navíc zabraňují odparu vlhkosti.
"Pak už stačí jen na jaře a na podzim provést vertikutaci, ale to ostatně musí provádět každý, komu na jeho trávníku záleží," upozorňuje Tomáš Boukal.
