Miroslav Bobek s lachtanem Melounem, kterého považuje za jedno z velmi chytrých...

Miroslav Bobek s lachtanem Melounem, kterého považuje za jedno z velmi chytrých zvířat z pražské zoo. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Rok 2015 v Troji: u plameňáků řádila liška, paryba šikanovala anakondu

  • 4
Narodil se gibon stříbrný, tapíři či roztomilý hrabáč. Taky tu ale mezi plameňáky řádila liška, paryba trápila anakondu a samci kaloně spolu měli orální sex, prozradil v rozhovoru pro Magazín Mladé fronty Miroslav Bobek, jaký byl rok 2015 očima zvířat žijících v pražské zoo, které šéfuje.

Loňský rok byl prostě v trojské kotlině na události bohatý. Okořeněný i tím, že byla vyhlášena čtvrtou nejlepší na světě (více o tomto úspěchu čtěte zde).

V lidském světě se toho letos stalo hodně. Jaký to byl rok pro zvířata? Nešťastný. Každý rok je pro zvířata žijící v přírodě horší a horší.

Nezačínáme zrovna optimisticky.
Bohužel. Vezměme třeba nosorožce. Pro severní bílé nosorožce je letošek de facto rokem jejich vyhubení – i když ještě tři jedinci přežívají. Ale je už vyloučené, že by se rozmnožili přirozenou cestou. I další poddruhy nosorožců jsou pod enormním tlakem pytláků, stejně jako sloni. Což jsou jen případy, na které je vidět. Ve skrytu se odehrávají tragédie mnoha dalších živočišných i rostlinných druhů. Třeba luskounů. To jsou fantastická zvířata, která skoro nikdo nezná. Žijí v Africe a Asii a jejich maso jednak patří k vyhledávaným lahůdkám, jednak se jejich šupiny používají v tradiční asijské medicíně. (Více v reportáži z kamerunské rezervace Dja.)

Co jinde ve světě?
Děsivé obrazy uvidíte kdekoliv. Stačí připomenout požáry v Indonésii, při kterých zaniká celý ekosystém počínaje kapradinami a konče orangutany. A to celé ve jménu pěstování palmy olejné, přičemž jsme to my, kdo spotřebovává palmový olej v potravinách i kosmetice. (Více například zde.)

Projděme teď některé letošní události a zkusme je připodobnit na svět zvířat. V lednu tu máme první prezidentku v Chorvatsku a první biskupku v Anglii. Existuje emancipace i u zvířat?
Když mi jako biologovi řeknete ryze lidský pojem a chcete, abych ho přenesl do světa zvířat, zježí se mi poslední zbytky vlasů. Ale dobrá, zkusme to. U řady druhů mají samice mnohem významnější roli, než se zdá. Mluvíme třeba o vůdčí roli hřebce u koně Převalského, ale je tam i vůdčí klisna. A je to ona, kdo vede stádo. (U těch se letos můžete těšit na přírůstek.) Ona řeší běžné každodenní fungování. Podobně důležité jsou samice u slonů. Anebo emu, kde péči o potomstvo zcela přebírá otec, samice jen snese vajíčka.

Který druh je pověstný partnerskými spory?
Pro zajímavá srovnání nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na gorily. Jejich rodinný život je podobný lidskému a na partnerské vztahy je v něm dobře vidět. Nebo máme nově tři lvy indické. Samec se s jednou samicí dobře zná a druhá je pro něj nová. Zatím se spolu setkali jen přes mříž a moc přívětivě se na sebe netvářili. Potřebují čas.

Gorily mají tradiční rozdělení rolí, že? Samec jako hlava rodiny.
Podle toho, čemu říkáme tradiční. Vůdčí stříbrohřbetý samec má několik samic. V lidské péči méně, v přírodě třeba deset i víc. Pamatuju si příhodu z Konga, kde samec do svého harému uchvátil samici, držel ji v zajetí a týden se od něj nesměla hnout, aby si ji pojistil. Čili třeba u goril to na velkou emancipaci nevypadá. (Jak to funguje v gorilí skupině, čtěte například zde.)

V únoru se tradičně udělují herecké ceny, Čeští lvi a Oscaři. Které zvíře je pro vás největší herec, showman?
Pro mě to jsou sloni. Nesmírně inteligentní zvířata, která mají paměť, a jsem přesvědčen, že i city. Ostatně u nás žije slonice Shanti, která jako slůně hrála v jednom z filmů s panem Tau. Kdyby tady byla naše vrchní chovatelka plazů Nataša Velenská, zmínila by určitě trnuchu, což je druh rejnoka, paryba. Řeklo by se primitivní zvíře. Ale když k ní přijde Nataša, vyjede paryba přední částí těla z vody a nechá se drbat. Dokonce se svého času spolčila s želvou a v tandemu popichovaly anakondy, které s nimi byly ve stejné nádrži. Znepříjemňovaly jim život tak, že jsme želvu museli přestěhovat. Nebo lachtan Meloun. Teď mě tady při fotografování líbal, lidi jen žasli. To je taky velmi chytré zvíře. Pochopitelně menší showmani jsou přežvýkavci, kteří stojí a žvýkají a žvýkají.

V březnu se volí miss. Které zvíře je pro vás nejkrásnější?
Teď je mojí favoritkou nová lvice Ginni. To je spojení vznešenosti a krásy. Kdybych nevolil královnu krásy, ale královnu zoo, byla by to asi gorila Kamba. Má neuvěřitelný osud. Pytláci jí vybili rodinu, jako mládě se dostala do zoo, v Lipsku s ní chodil chovatel do zábavných pořadů. Až tady se zapojila do skupiny. A přestože dvakrát málem zahynula při porodech, kdy přišla o vlastní potomky, stará se o ostatní mláďata. (Příběh Kamby najdete zde.) Nebo slonice Gulab, které je 56 let. Také osobnost.

Podívejte se, s jakou láskou se dnes Kamba stará o mláďata samice Kijivu:

21. září 2015

Když laik vidí smečku lvic nebo stádo slonic, připadají mu stejné. Líbí se lvím a sloním samcům některé samice víc než jiné?
Přitažlivost hraje mezi zvířaty ohromnou roli. Třeba u tygrů malajských, kde je velký problém sestavit pár. Je tam reálné nebezpečí, že samici, která mu není sympatická, samec okamžitě zabije. (O partnerských vztazích tygrů více zde.)

Čili je důležitá chemie?
Stoprocentně. Včera na vašem místě seděli dva badatelé, kteří chtějí analyzovat složení pachu gorilího samce. Bavili jsme se, jak dnešní doba s deodoranty přebila přirozenou lidskou vůni. Taky vám někdo voní víc a někdo míň, což souvisí s tím, jak se liší vaše imunitní systémy. I zvířata si navzájem voní a nevoní. Leckdy však nejde jen o chemii, ale o mnohem prozaičtější důvody, jako je vlastnictví dobrého teritoria či fyzické kvality, které zvýší pravděpodobnost úspěchu potomků.

RYCHLÉ ŽELVY

V dubnu vědci přečetli kompletní genom mamuta. Líbilo by se vám mít tu nějaké z vyhynulých zvířat?
Úvahy naklonovat vyhynulá zvířata existují. Zkusím je rozdělit do tří kategorií. Zaprvé to jsou druhy, které vyhynuly dávno a které žily v úplně jiném prostředí, než jaké existuje dnes. To je třeba velociraptor. Obávám se, že oživit ho by byla záležitost jen pro zábavní průmysl. Pak jsou to zvířata, která žila poměrně nedávno a v prostředí, které se jakžtakž zachovalo. Což je třeba mamut. Jeho oživení už má větší smysl. Ale proč? Kam ho dáme? Navíc nevíme jistě, jestli vyhynul takříkajíc přirozeně, nebo vinou člověka. A nakonec jsou tu zvířata, která zmizela nedávno a u nichž o vině člověka není pochyb. Třeba tlamorodka zázračná. Fascinující žába, u které se vajíčka a pulci vyvíjejí v matčině žaludku a té pak z tlamy vylezou už malé žabky. Nebo vakovlk. Tady mají pokusy o klonování určitě smysl.

Takže?
Takže velociraptora bych nechtěl. O mamutovi bych přemýšlel, ale spíš abychom nezůstali pozadu. A vakovlka bych chtěl určitě.

Dá se už teď říct, že tu za pár desítek nebo stovek let některá dnešní zvířata nebudou?
Za pár let tu nebudou! Píšu pravidelné sloupky a mám přichystaný jeden, kde jsou letopočty od roku 1930. U každého z nich je uveden druh, který v daném roce navždy zmizel. Můžete si najít zvíře, které vyhynulo, když jste se narodil.

Miroslav Bobek v pěti číslech

48 Jeho věk. Narodil se 10. února 1967 v Mladé Boleslavi.

4 Podle hlasování turistů vede čtvrtou nejlepší zoo světa.

7 Lednem začíná jeho sedmý rok na místě ředitele.

1,3 Tolik milionů návštěvníků přišlo do pražské zoo za rok 2015. Víc jich má v Česku jen Pražský hrad.

306 Tolik napsal od začátku svého působení v Zoo Praha sloupků. Vyšly v knihách Bobky od Bobka a Žirafa na pondělí, připravuje se Trojský lev.

Já v roce 1981.
To z přírody vymizela právě tlamorodka zázračná. Poslední jedinec v zajetí pak uhynul o dva roky později. Také byl naposledy pozorován rákosník moorejský, což byl druh pěvce obývající tichomořský ostrov Moorea poblíž Tahiti.

V květnu u nás proběhlo hokejové mistrovství světa. Byli jste tu svědky velkého sportovního výkonu?
Jeden kanadský obránce se u nás byl mimochodem podívat. Což byl hezký obrázek – drsný chlap s vymlácenými zuby, který se fotil s dětmi u tučňáků. Ale zvířata... Mnoho zvířat je schopno výkonů, které byste od nich nečekal. Napadají mě třeba velké želvy.

Copak? Jsou rychlé?
Až byste se divil. Když mezi ně jdete, samci musejí mít pocit, že jsou ve svém území pány, a proto musíte vstupovat s jistou mírou podřízenosti. Byl tu jeden primář, nebudu jmenovat, a chodil mezi nimi přísně jako na vizitě. A právě to si dominantní želví samci nenechají líbit. Začnou se pohybovat s překvapivou rychlostí a strkají do vás krunýřem tak, že vůbec není lehké uniknout. Nebo další příklad – velemlok. Leží tam, zdánlivě beztvará hmota. Ve skutečnosti je svalnatý a neuvěřitelně mrštný. Když si nedáte pozor, chňapne vám po palci a ukroutí ho.

Ke konci srpna už malý hrabáč vážil zhruba 4 200 gramů a měl se čile k světu.

V květnu také přišla v Británii na svět princezna Charlotte. Jaké narození se nejvíc slavilo tady?
Osobně jsem měl největší radost z malého hrabáče. Jsou to oblíbená zvířata, vypadají bizarně, samice už dvakrát rodila, ale bohužel mládě vždy uhynulo. Takže v tom byla napotřetí spousta úsilí a nervů. Vypiplané dítě. (O jeho narození zde.) Z pohledu vzácnosti a uznání je to odchov gibona stříbrného. A mláďata dvou tapírů – jihoamerického a čabrakového. Také se nám podařilo poprvé v rámci evropských zoo rozmnožit vzácně chované sovy indické.

Takhle se měl malý hrabáč kapský k světu, když mu byl zhruba měsíc (později se ukázalo, že je to kluk, a čtenáři iDNES.cz mu vybrali jméno Kito):

27. srpna 2015

Naopak červen byl plný významných úmrtí. Lubomír Lipský, Kája Saudek, Josef Masopust. Jakou největší ztrátu zažila zoo?
Nedávno se tak tak že neutratil starý tygr ussurijský, protože už má silnou artrózu. Jinak to musím zaklepat, i když pochopitelně zvířata hynou. Ale stala se jiná věc. Spadla větev, zkratovaly se elektrické ohradníky u plameňáků, dovnitř se dostala liška a několik plameňáků zabila. Já tehdy trnul, jestli přežila samice FHF, což je označení podle kroužku na noze. Je to nejdéle žijící zvíře v pražské zoo. V létě tu byla padesát let, a to přišla už jako dospělá z Kuby! Naštěstí žije. Určitě se jako zkušená schovala uprostřed.

Lední medvědi si horké léto zpříjemňovali pobytem na sněhu díky výrobníkům ledu.

Červenec a s ním i rekordní sucha. Jak je zvířata zvládla?
Pro spoustu z nich to bylo stejně úmorné jako pro lidi. Ledním medvědům jsme nechávali otevřeno do zázemí, kde měli chladněji, a pak jsme jim dokonce dali do výběhu ledovač a sypali jim led.

Byla zvířata, která si veder ani nevšimla?
V teráriích jsme i v těch největších vedrech přitápěli. To bylo snad jediné místo v Praze.

V srpnu Prahou tradičně prošel pochod Prague Pride. Jak velkým tématem je homosexualita ve zvířecí říši?
Každý rok se uděluje takzvaná Ig Nobelova cena, jakási parodie ceny Nobelovy. Před pár lety tuto cenu získal tým, který se věnoval výzkumu orálního sexu u kaloňů, což jsou savci podobní netopýrům. Zmínil jsem to v jednom článku a pak si všiml, že ho má chovatelka Nataša Velenská vyvěšený na nástěnce v želvinci. Tam máme kaloně, samé samce. Po nějaké době mě Nataša urputně sháněla, že se mnou musí mluvit. Pozorovala kaloně, jak spolu provozují orální sex! Všeho jsem nechal, vzal jsem foťák a šel – to přece musím vidět. A opravdu. Zjevně to u nich je běžné, jen jsme si toho předtím nevšimli.

Takže tu homosexuální páry máte.
Není to nic výjimečného. Občas se homosexuální chování vyskytne i u druhů, kde to není běžné. Kdysi dávno mě v Douglas-Hamiltonově knize o výzkumu slonů afrických zaujala fotografie, kdy jeden mladý sloní samec naskakuje na druhého. Pokud si dobře vzpomínám, Douglas-Hamilton to vysvětloval tak, že šlo o jakési sbírání zkušeností. Podobně na sebe můžou naskakovat třeba bizoní krávy, není to ale nutně projev homosexuality, nýbrž dominance.

Když odhlédneme od orientace, žije v zoo zvíře, které je vyloženě promiskuitní?
Záleží, čemu říkáme promiskuitní. Je to gorilí samec Richard, když má několik samic? Asi není, protože u goril je to běžné. Ale jsou to určitě velké želvy. Pro ně je sexuální chování jistým druhem komunikace. Ty se páří velice často. Nebo šimpanzi bonobové, které tu ale nemáme. Ti se potkají a hned se páří. Mimochodem, uvádí se, že ze všech lidoopů mají právě bonobové nejblíž k člověku.

Rypoš obří se orientuje v labyrintu podzemních chodeb díky citlivému vnímání otřesů, magnetismu a zvuků. Jeho kolonie fungují podobně jako u eusociálního hmyzu - rozmnožuje se vždy jen jediná samice, ostatní jedinci razí chodby a vyhledávají potravu.

V září byl otevřen tunel Blanka. Máte tady nějakého stavitele?
Máme rypoše, což jsou bizarní hlodavci, kteří žijí jen v podzemí. Tam staví úchvatné tunely. (O rypoších obřích najdete více informací zde.)Dokonalými tuneláři jsou také psouni, jedni z nejoblíbenějších zvířat v zoo.

K tomu se objevily podvody v automobilce Volkswagen. Existují zvířata, která podvádějí a lžou?
Jistě – dokonce taková, do kterých by to málokdo řekl. Třeba sýkory. Když v zimě u krmítka začne některá volat na poplach před dravcem, v nadpoloviční většině případů poblíž žádný dravec není. To však ostatní ptáci nevědí, a tak odlétnou do bezpečí. Na krmítku zůstane pouze jedinec, který poplach vyvolal, a má na chvíli potravu pro sebe.

Pandy velké zatím v nedohlednu. Nejdřív musí být na pavilon

Září je také symbolem čínské expanze v Česku. Často se mluví o pandě v pražské zoo. Kdy bude?
Když už, tak to budou pandy dvě, pár. Jedna by neměla smysl. O pandách v Praze se sice hodně mluví, ale zatím jsou v nedohlednu.

Vy jste je ostatně dřív ani nechtěl.
Před pěti lety ne, to je pravda. Ale přece jen jsme se někam posunuli a teď už o ně stojím. A to hodně. Jsou to atraktivní zvířata, symbol ochrany přírody, zvýší prestiž celé zahrady a tím i návštěvnost. Samozřejmě si ale musíme uvědomit, že není jednoduché je získat. Že se za ně platí dost vysoký pronájem a že je nutné jim kupovat bambus.

Také je asi musíte někde ubytovat.
Pavilon je nejdůležitější. Plán už máme – postavit ho v místě stávající expozice ledních medvědů. To je nejstarší objekt v zoo stále využívaný pro zvířata, stojí už od třicátých let. Dávno nevyhovuje a navíc nachází na jižním svahu, což medvědům nesvědčí. Chceme pro ně vybudovat novou expozici na druhé straně areálu. A když jsme přemýšleli, co by se místo nich hodilo do atraktivního prostoru blízko vchodu, řekli jsme si, že pandám by opravdu slušel. Náklady na jejich pořízení a chov by se pokryly z nárůstu počtu návštěvníků. Ale stavbu pavilonu z prostředků zahrady financovat nemůžeme – tam bychom potřebovali pomoc od města.

V říjnu už byla v plném proudu uprchlická krize. Existují i zvířata, která utíkají za lepším životem?
Máte mladého dospívajícího samce, řekněme lva. Vyrůstá v místě, kde je jeden lev se svou smečkou, kousek od něj druhý s jinou smečkou. Nachomýtne se k prvnímu lvu, ten mu natrhne kožich. Druhý taky. Tak jde jinam – za lepším. A osidluje nová území. Tak se k nám do Česka dostávají třeba vlci. Už nemají kde žít, tak se najednou objeví smečka někde u Máchova jezera. (O vlčí smečce na Českolipsku čtěte zde.)

Další smutná věc a listopad. Teror v Paříži. Dalo by se i to připodobnit na svět zvířat?
Je to známé u šimpanzů. Jedna tlupa pozabíjí cizí příslušníky svého druhu, na první pohled bez zjevného důvodu. Z jiného pohledu by se možná o teroru dalo mluvit v klasickém případě kuny v kurníku nebo zmíněné lišky mezi plameňáky.

Pojďme skončit veseleji. Prosinec. Co jste si v zoo dali k Vánocům?
Sobě i návštěvníkům jsme přivezli opravdu výjimečný dárek – tři indické lvy, o kterých jsem mluvil na začátku. Samec Jamvan, samice Ginni a další samice Suchi. Je to po více než dvaceti letech poprvé, kdy Indie tato zvířata poskytla do Evropy. Jejich příchod si vyžádal tři roky jednání a příprav.

Tým z pražské zoo na letišti Václava Havla v Praze při nakládání lvů před...
První okamžiky Suchi v jejím novém domově v Pavilonu šelem a plazů.
Ginni v Pavilonu šelem a plazů v Zoo Praha.
Příchod Jamvana i obou lvic z Indie do Prahy je událost, která přesahuje...

Příchod Jamvana i obou lvic z Indie do Prahy je klíčový pro celý Evropský záchovný program.

Co bychom zvířatům popřáli do nového roku?
Těm v zoologické zahradě přeju, aby tu žila život co nejbližší životu ve volné přírodě. A těm ve volné přírodě... Tady se vrátím na začátek a veselé to nebude. Bylo by krásné, kdybych si mohl přát, aby se situace zásadně zlepšila. Ale bojím se, že je to nesplnitelné přání. Že prostoru pro zvířata bude dál ubývat. To však neznamená, že bychom se neměli snažit, abychom ho uchránili co nejvíc.


Britská královská rodina