Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rybáři na Tchaj-wanu ulovili vzácnou rybu, která prý předpovídá zemětřesení

aktualizováno 
Vzácná ryba čeledi hlístounovitých žije v hloubkách až 1 000 metrů. Místní domorodci věří, že když výjimečně vyplave na povrch, znamená to, že prchá před podmořským sopečným výbuchem.

Nečekaný úlovek získali tchai-wanší rybáři 1. června. Hadovitá ryba rodu Regalecus glesne měřila přes pět metrů a vážila přes metrák. "Místní rybáři věří, že její výskyt znamená příchod zemětřesení, nic z toho ale zatím nebylo dokázáno," tvrdí Yuan-Shing, vědecký pracovník v oboru rybolovu. A žádné zemětřesení v místě zatím nebylo hlášeno, přestože Tchai-wan leží v seismické oblasti. Rybáři rybě říkají také Král sleďů nebo Drak.

Podobný úlovek se v oblasti podařil už loni v říjnu, šlo však o exemplář dlouhý "pouhých" 3,5 metru. Obecně se soudí, že "hadovité" ryby rodu Regalecus mohou dosahovat délky osmnácti metrů a že mohou být reálným základem pověstí o bájných mořských hadech, se kterými se námořníci setkávali od doby prvních mořeplaveb a kteří ale byli vždy odsuzováni do říše bájí.

Velký mořský had

Myslí si to i Štěpán Rak, který dlouhodobě studuje staré prameny o starých bájných mořských příšerách. "Je tam příliš mnoho podobností, než aby toto vše mohla být jen náhoda. Problém je v tom, že je dosud prozkoumáno jen nepatrné procento světových oceánů, takže je v této oblasti lidstvo odkázáno na pověsti a legendy skoro stejně jako před staletími. Ulovených exemplářů je během let jen minimum, zřejmě ale může jít o jednotlivé větve rodů stejných předků," říká.

Legendární mořský had

Nejstarší kresby, na kterých se objevil takzvaný mořský had, jsou podle některých zdrojů až 26 000 let staré. Zvíře se na kresbách podobalo plesiosaurovi.

Obří mořský had byl hodnověrně zpozorován už v roce 1817. Zprávu o něm přinesli rybáři, nikdo jim ale nevěřil. Až o několik dní později se "příšera" dostala až do blízkosti města Gloucesteru, a tak se o její existenci mohly přesvědčit stovky lidí. Její délku pozorovatelé odhadli na 18-21 metrů, pronásledování rybářů však unikla.

Nejnápadnějším prvkem na hadovi bylo to, že se pohyboval vertikálním vlněním těla - běžní pozemští hadi se vlní horizontálním směrem. To odpovídá některým dobovým obrázkům, kde je vidět mořský had vlnící se v blízkosti lodi.

Takto vypadal mořský had z roku 1948 jak ho zobrazily Timesy

Bájní mořští hadi "v moderní době" vzbudili pozornost i 4. prosince 1893, kdy byl na širém moři nedaleko mauritánského pobřeží zpozorován jeden z nich. Jeho délku odhadli na 24 metrů. Po oznámení se stal ovšem kapitán terčem urážek a vtipů. Nicméně cirkusový magnát P. T. Barnum tehdy vypsal odměnu 240 000 dolarů za živého nebo mrtvého mořského hada, výsledek se ale nedostavil, a tak vše usnulo na mrtvém bodě a bájný mořský had byl opět odsunut do říše bájí.

Přelomovým se stal 7. prosinec roku 1905. Tehdy spatřil jistý E. Mead-Waldo, vážený člen britské Zoologické společnosti, z paluby lodě Valhalla u brazilských břehů nedaleko přístavu Belém Pará podivného tvora. Jak sám vyprávěl, pozoroval jeho ploutev trčící nad hladinou a hadí hlavu s dlouhou šíjí. Tento rok se navždy zapsal do "Kroniky mořského hada“ jako rok, kdy byl poprvé pozorován profesionálním zoologem!

K pózování a udržení ryby bylo potřeba 15 lidí

Poslední léta jsou na podobné extrémní úlovky chudá. Přesto se ale občas podaří vylovit třeba i mrtvý exemplář mořského hada. Jako například v roce 1977. Jeho stavba přesně odpovídala starým popisům: malá hlava na dlouhé šíji, štíhlý trup, dlouhý ocas a ploutvovité končetiny. Podle Štěpána Raka mu kryptozoologové přezdívají "pseudoplesiosaurus“ či "plesiožralok“. Upozorňuje, že se k téže variantě přiklonil i ředitel zoologického výzkumu při Japonském muzeu: "... Jde o plaza a z fotografií vyplývá, že by se mohlo jednat právě o plesiosaura. Do naší doby nemohl přežít jen jeden jediný, musí jich v oceánu žít víc!“

Regalecus glesne – Hlístoun červený

- Zařazení do systému : třída Actinopterygii – paprskoploutví, řád Lampriformes – leskyňovci, čeleď Regalecidae - hlístounovití
- Výskyt – Atlantský, Tichý a Indický oceán
- Velikost až 7 metrů (podle některých pramenů ale až 12 metrů), hmotnost až 272 kilogramů
- Vyskytuje se v hloubkách od 200 do 1000 metrů
- Živí se korýši, malými rybami a chobotnicemi
- Má bezzubá ústa
- Má dlouhé, z boku zploštělé tělo. Hřbetní ploutev protáhlá
- Předpokládá se, že dle této ryby vznikly historky o mořských obřích hadech
- Rozmnožuje se v období mezi červencem a prosincem, potěr se zdržuje u hladiny
- Zapsaná v Guinnessově knize rekordů jako největší kostnatá ryba
- Přitahuje jí světlo na hladině

Autoři:




Nejčtenější

V tomto složená nás čeští musheři od 24. ledna reprezentují v Kanadě na MS...
VIDEO: Čeští musheři zabojují se svými psy o medaile na MS v Kanadě

Od zítřka až do 1. února měří světová musherská špička své síly na MS v kolébce mushingu, kanadské rezervaci Haliburton Forest. Češi tu mají tři želízka v...  celý článek

Do kukaně se vkládá falešné vejce ze sádry nebo porcelánu - pokladek. Slepice...
Sedm rad malochovatelům slepic, jak se vyhnout nákaze ptačí chřipkou

Přes víkend musel být uzavřen další malochov drůbeže, tentokrát na Přerovsku, kde uhynulo 35 slepic a další vykazovaly příznaky typické pro ptačí chřipku. Jak...  celý článek

Pohlreich versus fritovací hrnce kempu v Pasohlávkách
Bizarní hospoda v moravském kempu, kde si dáte i opečené kousky chleba

Osazenstvo hospody U Tlusťocha v kempu v moravských Pasohlávkách šéfa absolutně odzbrojí. Jak jídelníčkem na hranici hazardu s lidským zdravím, tak...  celý článek

Jan Matějka se 106cm hlavatkou
Za hlavatkami musí čeští rybáři do zahraničí. U nás už téměř neexistují

U nás téměř vyhubená hlavatka je „vzácné zboží“ i v zahraničí. Lovit se smí jen v zimě, jinak je chráněná. A rybáři mají vyzkoušeno, že čím mizernější počasí...  celý článek

Po pěti dnech byly neošetřené jahody už plesnivé.
Vymysleli přípravek, který až pětkrát prodlouží trvanlivost ovoce a zeleniny

Floridský start-up Apeel Sciences připravil řešení pro prodloužení životnosti ovoce a zeleniny od okamžiku, kdy je sklizené. V praxi by to mohlo znamenat nejen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.